Za tu dobu co mě Lomcan požádal o ruku se toho hodně změnilo. Sice jsem nikdy nevěřila že najdu tak skvělého chlapa jako je Lomcan, zrovna v době kdy nemám nejlepší nápadu - pokud by se to tomu dalo tak říct.
Nicméně mi Lomcan obrátil život vzhůru nohama. Do školy už jsem nechodila a on taky ne jelikož už neměl důvod. Našla jsem si novou práci. Samozřejmě Lomcan 'poprosil' aby ho taky přijmuli.
S tím že Lomcan může pít už lidskou krev - pokud se ptáte jak, tak to je tím, že jsem ho ujistila že se mi nic nestane - tak nevysává jenom mě ale i nějaké ty balíčky z nemocnice které si objednáváme.
Ne, že bych ho v tom podporovala nebo tak ale bylo mi příjemné když ze mě pil. Nevím jak. Řekl mi, že pokud si ti člověk v mém případě vlkodlačice přeje, tak je schopná i proto zabíjet což mě rozesmálo. Vsadili jsme se že to nevydržím bez toho aby se ze mně napil ani měsíc.
Musím říct, že měl pravdu. Už druhý týden jsem ho prosila aby se ze mě napil.
Měli jsme svůj domeček na kraji lesa. Nebyl velký ale já nikdy nechtěla velký a Lomcan se k tomu nevyjádřil. Co se týče jeho domu tak když mi ho ukazoval, musela jsem se usmát.
Znáte takové ty domy který jsou jen do upírského stylu? No tak tohle byl přesný opak. Tedy až na jednu místnost kam přiváděl lidi s kterých pil. Nebyl moc velký ale zase nebyl tak malí jako ten náš.
Co se dětí týče, tak kluci jako upíři můžou mít děti ale ženy ne. Takže jsme si naplánovali dvě děti ale ještě ne. Je moc brzo.
K tomu všemu mi začal Lomcan říkat lízátko. Ta přezdívka se mi vůbec nelíbila ale jemu ano.
Smečka má docela Lomcana ráda. Samozřejmě se najdou nějací odpůrci ale ty se nás už netýkají.
Tímto bych oficiálně ukončila tuto knížku :'D je mi smutno že už ji ukončuji ale všechno jednou končí :*.
Chtěla bych vám všem poděkovat že jste tuhle knížku četli a dočetli až do konce! :D děkuji moc :333