Hned co jsem se vzpamatovala jsem ho od sebe odstrčila. ,,Ne," pošeptala jsem. Chtěl mě obejmout ale já ustoupila. ,,To nejde,"
Začala jsem couvat. ,,Dere-"
,,Ne, to nejde," zašeptala jsem už hlasitěji. Musela jsem utéct. Vím byla to srabárna ale co jsem jako jiného měla dělat?
,,Ne, Dere neutíkej," Řekl Lomcan ale to už jsem byla ve vlčí podobě a utíkala jsem domů. Snad za mnou nepůjde.
Když jsem přiběhla domů, zamkla jsem honem na všechny západy dveře a dala si kolena k obličeji. K mému neštěstí zrovna kolem procházela Sun.
,,Proboha Dere! Co se stalo?" zeptala se uklidňujícím hlase.
,,To nic," zašeptala jsem. Vstala jsem a namířila jsem si to do pokoje. Sun na mě hodila jen starostlivý obličej.
Zavřela jsem dveře do pokoje a svalila se s brekem na postel. To nemůže být pravda! Do mě se zamiloval upír!
Pochvilce na dveře zaťukal můj bratr. Jasně že to Sun někomu řekla. ,,Dere? Můžu jít dál?" Utřela jsem si slzy a dovolila mu vstoupit. Dala jsem si polštář na obličej.
,,Co se stalo?" zeptal se když si sedl na moji postel. Odložila jsem polštář.
,,Co všechno umí už dost vyspělí upír?" odpověděla jsem na otázku, otázkou.
,,Proč? Je na našem území upír? Proboha! Udělal ti něco?"
,,Ne, jen se ptám," nevím proč jsem mu neřekla pravdu. Byl mou oporou celý život ale prostě jsem mu teď moc nevěřila.
,,No," zapřemýšlel se. ,,Normální upír umí číst myšlenky, rychle se pochybovat a přikázat člověkovi aby dělal to co mu přikáže. Pokročilímu už nevadí tolik slunce, může se klidně i opalovat a umí perfektně zamaskovat svůj pach. Ti hodně pokročilí dokážou všechno tohle i s vlkodlaky a proto je musíme zabít než se z nich stanou ty pokročilí." Dokončil.
,,Aha," zamyslela jsem se.
,,A co se ti tedy stalo?"
,,Nic, jen jsem asi viděla upíra ale zahnala jsem ho za hranice,"
,,To bylo nebezpečné! Nesmíš se k hranicím ani přiblížit jinak tě vlčí slib zabije!"
,,Neboj, kilometr jsem si dala odstup," utišila jsem ho. ,,Jdu spát, není mi zrovna nejlépe."
,,Dobře," Odpověděl a vstal. ,,Jen chci aby jsi věděla že jsem tu pro tebe,"
,,Vždyť já to vím," usmála jsem se. Kývl a odešel. Radši jsem vstala a zamkla. Lehla si do postele a usla ještě oblečená.
<v jednu>
V jednu ráno jsem se probudila. Moc dobře jsem nespala. Vstala jsem a řekla si že po docela dlouhé době půjdu do našeho starého domu. Mobil jsem měla už nějakou dobu na nule procentech. Dala jsem si ho na nabíječku, vzala klíče a vyšla z pokoje.
Všichni spali. Tak jak jinak v jednu ráno. Vzala jsem si jablko a vyběhla už jako moje vlčice směrem k mému starému domu.
Sedla jsem si na gauč koukla směrem ke krbu kde byl minule prsten s ametystem. Teď tam nebyl. Divný ale nejspíš tady byl Kuba a vzal si ho. Pak se ho zeptám, pokud nezapomenu.
<ve tři>
Nevím jak ale ještě jsem usla. Byli tři odpoledne. No co, stejně jsem nechtěla jít do školy. Do práce taky nechci jít.
Vešla jsem do koupelny a koukla do zrcadla. Měla jsem strašně velké kruhy pod očima. Je na čase se malinko zkulturnit.
ČTEŠ
Chladná Duše ✔️
Romance,,Kdo jsi!?" vyjekla jsem. Cítila jsem že moje vlčice chce na povrch. Tento muž není člověk. Prosím ať je to sen... ,,Dere," vydechl moje jméno. ,,Já... já ti to říct nemůžu," Silně jsem zavřela víčka. Prohrála jsem. Ani ne do vteřiny jsem se změni...
