4. Přeměna

4K 155 62
                                    

Už, už jsem se chtěla proměnit. Když jsem za sebou uslyšela hlas. ,,Nevím jestli je bezpečné bydlet v lese," on mi nedá pokoj!

,,Dej mi pokoj!" okřikla jsem ho.

,,I když myslím si že ne pro tebe," hodil na mě šibalský úsměv.

,,Co po mě chceš?!" zavrčela jsem a vůbec bych se nedivila kdyby se mi proměnili oči. Rychle jsem se radši otočila.

,,Hej, jsi v pohodě?" chytl mě ha rameno. Rychle jsem mu ruku sundala.

,,Ano jsem a teď chci poprosit aby jsi odešel," pořád jsem k němu byla zády. Musí mu být jasné že já na žádný vztah teď nemám čas. Uklidňovala jsem svoji vlčici. Ještě chvilku a pak ji pustím.

,,Dobře ale nechtěla by jsi pozvat třeba zítra na večeři?" ne nedá mi pokoj!

,,Hele pokud jsi nepochopil, já nemám na žádné randění chuť ani čas. Chci udělat zkoušky a zmizet." snad mu je to teď už dost jasné.

,,Dobře, ještě se uvidíme," doufám že ne. Uslyšela jsem kroky jak odchází. Dobře, dnes už mě snad nebude otravovat. Ještě chvilku jsem počkala a pak se proměnila.

Vyběhla jsem okruhem domů. Moje hnědá srst na mě vlála jak jsem rychle běžela. Netrvalo ani deset minut a já stála u našeho domu přibližně dvacetpět kilometrů daleko od míst kde jsem se naposledy viděla s Lomcanem.

,,Dere, konečně jsi tady!" uviděla jsem mého bratra. Rychle jsem se přeměnila abych s ním mohla nuceně komunikovat.

,,Co se zas děje? Byla jsem v práci," a on to ví. Kuba protočil očima.

,,Vím ale našli jsme dalšího vlkodlaka. Abych byl přesnější vlkodlačici," usmál se. Byli jsme tu tři vlkodlačice a to nás v domě spí patnáct vlkodlaků. Já jen budu doufat že to nebude taková ta fiflena. Vlastně snad všechny holky jsou fifleny ale některý to nedávají najevo. Já jsem takový polokluk, Introvert, pesimista a k tomu vlkodlak. "Skvělá" kombinace pro život.

,,Kde je? Chtěla bych ji vidět," nedala jsem najevo žádné emoce.

,,Je ve svém pokoji číslo šest ale dej pozor, je šíleně plachá," ihned jsem se tím směrem vydala. Chci vědět kdo má pokoj vedle mě a kdo se k nám nastěhoval. To že bydlíme v jednom době je bezpečnější kvůli lovcům a kvůli zlosti a vyzabití celého města. Navzájem se chráníme.

Vešla jsem do domu. ,,Dere," vyrušil mě Kubův hlas. Otočila jsem se a nahodila jsem nechápavonaštvaný pohled. ,,Je plachá," povzdechl si. ,,buď malinko.... víc hodná a klidná," kývla jsem abych ho ujistila že na ni budu hodná.

Beztak teď v pokoji už není jelikož se bojí a je vystrašená. Otevřela jsem dveře. A bingo! Otočila jsem se na bratra.

,,Jdeme nahánět jednu "vystrašenou" dívenku," usmála jsem se. Ten mě odstrčil odedveří a koukl po pokoji.

,,Jdu do říct alfovi," řekl a chtěl odběhnout za Alfou.

,,Chci jít taky, mu řekni," usmála jsem se a šla se připravovat. Málokdy se stane že alfa mi nevyhoví. Naposledy kdy mi nevyhovil tak jsem na dva dny zmizela zrovna když tu byl problém s Lovci. Šíleně se o mě báli přitom jsem jen jela do lunaparku o tři města dál. Sice jsem dostala vynadáno ale většinou mi vše dovolí.

Vzala jsem si tři malé nožíky. Víte, jen kdyby něco. Sportovnější oblečení a vyšla z pokoje. A jde se na lov.

Vy by jste možná řekli že ženy jsou pomalejší než muži. Ale opak je pravdou. Ženy jsou tak třikrát rychlejší akorát jen dělají více věcí.

Přišel ke mě alfa. ,,Dobře Dere, půjdeš a budeš i velet ale až ji najdete chci aby jsi uklidňování nechala na Sun. Jde i Mark takže kdyby jste narazili i na lovce, vše bude v pohodě," on mi pořád nedůvěřuje! Pravda že často někam chodím bez dovolení a mám své plány pro tuto menší honičku ale to pořád neznamená že nejsem dost silná abych přeprala lovce!

,,Dobře," falešně se usměju. ,,Já ji přivedu," dodám.

,,Ty ne, ona musí sama přijít. Jenom neví co je venku pro vlkodlaky nebezpečné. Lidi o nás neví a nesmí se dozvědět. Lovci jsou taky nebezpeční a ještě k tomu neovládá svoji pro-"

,,Já vím co je tu za rizika a říkám že ji přivedu," zavrčím na něj. Nemám k němu žádnou autoritu protože jsem si jistá že v souboji bych ho porazila. Akorát nemám ráda když musím zařizovat ty nudné věci a neustálý boje.

,,Dere nezlob!" zavrčí. Já se jen pohrdavě usměju.

,,Dobře tak já jdu," tentokrát se vážně usměju.

,,Nevychovaná," uslyším přes moji vlčici jak si Alfa zanadával.

,,Já tě slyšela!" zasměju se.

Sun s Markem potkám před domem. ,,Jdeme?" zeptám se. Oba kývnou. Všichni tři se přeměníme. Brzy tu stojí černý vlk, hnědá vlčice a smetanová vlčice. Vyběhnem.

<poznámka autora>
Vadí vám a nebo vyhovuje že se vyhýbám jménům? Většinou je to pak zamotané tak bych chtěla slyšet váš názor.

- Pája 💜

Chladná Duše ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat