,,Dere!" Vykřikl Lomcan když jsem mu ukázala svoji druhou podobu. Tak ráda bych ho teď zakousla. Nesnáším lháře! Lomcan předemnou začal couvat. Ha, a teď si moc nevyskakuješ.
Doprodele! DERE!
Ne! Já svým vztekem přivolala smečku! Před Lomcanem se objevil Mark s Alfou a Betou.
Tohle jsi přehnala! Zavrčel Alfa. Skočil po mě s svalil mě na zem. Proměn se zpět! Musela jsem poslechnout jelikož se ho moje vlčice ne že bála ale měla respekt.
,,Vypadni a opovaž se o tom někomu říct!" zavrčel Beta na Lomcana a ten kývl a odběhl do města.
<Doma>
,,Co se tu děje?" zeptal se zvědavě můj bratr když jsem s Alfou přišla do domu.
,,Tady tvá sestra se proměnila před člověkem," zavrčel Beta.
,,Dere!"
,,Ještě ty mi můžeš nadávat," zavrčím na mého bratra.
,,Ale teď jsi porušila zákon! Co když to někde řekne?" vyčetl mi. Z toho se asi jen tak nedostanu.
,,Vím že ty to jen tak nenecháš ale musím to udělat," začal Alfa když jsem vešla do jeho pracovny společně s Betou a Kubou. Ajéjé. ,,Dávám tě dočasně na pozici Omegy. Všichni ti budou moct cokoliv přikázat a ty NESMÍŠ odmítat či brblat si. Nesmíš vycházet z našeho domu. Je to ten nejmenší trest co ti můžu dát."
,,Co?! To nemyslíš vážně!" Vykřikla jsem.
,,Myslím," povzdechl si.
Zavrčela jsem, bouchla dveřmi když jsem vycházela ven a namířila si to k pokoji. Znova jsem třískla dveřmi a svalila se na postel.
Hrrr. Koukla jsem z okna a řekla si, že takhle se mnou nikdo zacházet nebude. Otevřela jsem okno, vyskočila a při letu se přeměnila na mojí vlčici. Zamířila jsem si to do města.
V hlavě jsem pouze doufala, že jsem si vzala nějaké peníze.
<Ve městě>
Našla jsem si skvělé místo na přespání. Ve skladu v kavárně, kde pracuju je matrace. Sice netuším proč tam je, ale použiju ji na přespání.
<Ráno>
Do školy nemůžu protože nemám věci a protože tam je můj oblíbený spolužák Lomcan. Každý den se musím alespoň na dvě hodiny ukázat u nás doma. Tedy pokud se to dá nazývat domov.
Asi ty dvě hodiny využiju teď na udělání ranní hygieny. Šla jsem zase do lesa kde jsem se proměnila na svojí vlčici a utíkala do mého 'domova'.
Šla jsem zadním vchodem. Stejně jsem po cestě potkala Marka, který hned využil toho, že jsem Omega. ,,Dere, přines mi prosím pomerančový džus." Usmál se na mě.
Hrrr. Šla jsem tedy do kuchyně a vzala z lednice pomeranč. Hodila to na něj. ,,Aport!" Usmála jsem se na něj já. Zadíval se na mě nespecifikovatelný. Popadla jsem pomerančový džus. Šla jsem k němu a těsně než si to vzal jsem s tím hodila o zem. ,,Jejky, promiň." Šla jsem tedy do pokoje.
Radši jsem zamkla, udělala si ranní hygienu a svalila se na postel. Po chvilce jsem uslyšela klepání na dveře a hlas mého bratra: ,,Dere otevři. Nic po tobě nechci. Jen si chci promluvit."
Hrrrrr. Zvedla jsem a šla otevřít. Jen co bratr vešel tak jsem zamkla. ,,Co chceš?"
On se na mě podíval, jako: Snad si promluvit ne?
,,Dere, já vím že tě smrt rodičů dost vzala, ale to neznamená že se musíš chovat takhle."
,,To jako jak?" Řekla jsem a on se zamyslel.
,,Dřív ses chovala jako normální děvče, ale teď je to z průšvihu do průšvihu. Domluvil jsem se s Alfou, že když se budeš chovat normálně - nebudeš dělat průšvihy, nebudeš urážlivý či výbušná a drzá na ostatní - tak zruší to, že nemůžeš odejít z domu a pokud to půjde dobře tak zruší i pozici Omegy."
,,Víš že já přetvářky nemám ráda."
,,Tak se nepřetvařuj a dělej to, co jsi dělala dřív."
,,To ale bude velká změna, ale dobře." Chci svoji pozici zpátky.