Cody (Úterý, 8.8., 11:11)
◼▪◼
Kdyby Cody věděl, jaký je Jay v nakupování, nikdy by s ním nešel. Tipoval ho na toho člověka, který si vezme svoji velikost v oblíbeném drahém obchodě, ani si to nevyzkouší, protože ví, že mu to padne, zajde zaplatit a takhle bude pokračovat do té doby, než bude mít na rukách zavěšených milion tašek.
Jay byl ale pravý opak. Když vzal do ruky nějaké triko (na které se vždy mračil), pět minut ho obhlížel, dokud nevzal alespoň dvě různé velikosti a nešel do kabinky. Tam strávil dalších deset minut, kdy se Cody znuděně opíral o zeď nebo seděl na pohovce a čekal, až bude moct Jayovi oblečení pochválit, i když věděl, že si ho stejně nevezme, protože s jedním jediným trikem měl Jay milion problémů.
"Tohle mě kouše," zavrčel Jay, "beztak to je z něčeho, na co jsem alergický."
"To už říkáš tak po páté," vydechl Cody a opřel si hlavu o zeď za ním. Jayson se postavil do bojovného postoje, i když místy sebou cukal. Asi ho to vážně kousalo.
"Proč si taky něco nezkusíš? Aspoň nebudeš tak znuděný."
Cody se opět narovnal. "Já mám oblečení dost."
"Takže když teď odejdeme, půjčíš mi tvoje oblečení?"
"A nechceš se ke mně přímo nastěhovat, když už máš u mě kartáček a snídáš v mojí kuchyni?" zeptal se Cody, ale hned jak to vyslovil, zalitoval toho. Jayson se široce usmál, až se Codymu zdálo, že se mu zaleskly zuby způsobem, který kdysi viděl v animovaných filmech.
"Jo. Prosím. A chci levou půlku postele."
Cody se postavil, až byl dvěma rychlými kroky u Jaye. Vzal závěs kabinky a zatáhl mu ho před obličejem. "Obleč se. Jdeme do jiného obchodu."
Kupodivu Jayosn v kabince zůstal a opravdu si začal sundávat triko, což Cody viděl škvírkou, když neúmyslně nedotáhl závěs. Pro jeho vlastní bezpečnost se od Jayovi kabinky vzdálil k věšákům s mužskou bižuterií, kde ho zaujaly černé nedioptrické brýle.
Ze srandy si je nasadil a podíval se do zrcadla. Musel usoudit, že nevypadaly úplně špatně a dělaly ho starším. Třeba by pak konečně vypadal na svůj věk a ne jako osmnáctiletý student v posledním ročníku na střední.
"No ne, ty sis něco vyzkoušel?"
Cody se otočil a rychle si sundal brýle z očí. Jayson stál za ním, usmíval se jako vždy a už natahoval ruku po Codyho brýlích, ten ale ucukl. "Vem si svoje."
Jay se zasmál a stejně si Codyho brýle vzal. Nasadil si je na sebe, chvíli se prohlížel a kroutil hlavou, dokud se nezamračil.
"Co je?" zeptal se Cody.
"Vypadám jako naprostej vůl," usoudil Jay a trička, která měl stále v ruce, odhodil na věšáky vedle. Posunul si brýle nahoru.
"Vždyť ti sluší," namítl Cody.
Jayson se usmál a Codymu bylo hned jasné, jaká slova mu právě běhají v hlavě. Kupodivu ale nic neřekl nahlas, jen si brýle sundal a otočil se ke Codymu.
"Pfff. Proti tobě v nich vypadám jako idiot."
"Neflirtuj se mnou," varoval ho Cody, i když se trochu usmíval. Teď vážně museli vypadat jako pár, který spolu chodí na nákupy.
"To ty jsi mi lichotil první."
"Já jen vyvracel tvoje tvrzení, aby ses necítil blbě."
"Samozřejmě." Jay zvedl ruce a přiblížil se ke Codymu do takové blízkosti, že je dělily centimetry. Tiše nasadil Codymu brýle a ten ho nechal. Slyšel, jak Jay ztěžkle dýchá. "Vůbec spolu neflirtujeme. Ne. Ani trošičku. Takže ti říkám, že v těch brýlích vypadáš dokonale."
Cody měl nutkání udělat krok dozadu, ale jeho nohy ho nechtěly poslouchat. "Lidi koukají," zašeptal Cody, když si za Jaysonovým ramenem všiml zaměstnankyně obchodu, která se zastavila uprostřed práce a sledovala je.
Jay od něj odskočil, jako by někdo do něj dal ránu paralyzérem. Opět Codymu brýle sundal, hodil je na hromadu s náramky ve slevě, popadl Codyho za paži a začal ho táhnout ven z obchodu. "Ne, takhle to prostě nejde," zamumlal. Cody zmateně cupital za ním, zakopával o vlastní nohy a byl rád, že ještě nespadl.
"Jayi, zpomal. Ses zbláznil nebo co? Kam mě to táhneš?"
Vyšli z obchodu a Jay se zastavil. Otočil se ke Codymu a pustil jeho paži. "Pojď se mnou, prosím. Slibuju, že tě nezabiju, neznásilním, ani nic takového.
"Tak teď jsi mě uklidnil," zamumlal Cody, ale i tak se za Jayem vydal. Jayson šel rychlými kroky, v ruce jedinou tašku s jedním tričkem, které dneska koupili a mířil ven z obchodního centra. Cody klusal za ním s obavami, jelikož ho Jay začínal děsit.
Vyšli na parkoviště, ale nezamířili k autu. Jay prudce zabočil doleva, šli chvíli rovně a pak zabočili znovu. Ocitli se za obchoďákem v místech, kde jezdili kamiony s novým zbožím.
Cody se rozhlédl kolem sebe. "Jsi si jistý, že mě nechceš znásilnit ani zabít? Co tady děláme? Můžeme tu vůbec být?"
"MÍval jsem tady brigádu, nosil jsem krabice. Můžeme tady být, alespoň máme soukromí," odpověděl Jay. Stál dobré tři metry od Codyho. "Něco si vyřídím. Pak se vrátíme a koupíme ti ty brýle, protože jsi v nich byl zatraceně sexy."
Cody mlčel, jelikož usoudil, že nemá cenu reagovat.
"Dneska ráno jsi byl strašně sexy. Minulý týden jsi byl strašně sexy. Když jsme se potkali, jsi byl-"
Cody ho gestem zarazil. "Jako vážně mi lichotíš, ale nechceš si jít už zařídit to něco," kývl směrem za Jayovými zády, "abychom mohli odsud vypadnout? Docela mě to tady děsí."
Jay přikývl a usmál se. Ne tím perverzním způsobem, ale Cody by i řekl, že se usmál jako normální člověk. Zvedl jeden koutek úst na oplátku a chvíli stáli tiše. Pak se Cody otočil a zamířil ke stěně za ním.
"Počkám tě tady, ale pohni si," oznámil Jayovi dostatečně nahlas, aby ho slyšel. To ale nevěděl, že je Jay krok za ním. Jakmile se Cody začal otáčet, aby se zády opřel, Jayson ho už držel, aby byl čelem k němu.
Stalo se to strašně rychle. Cody vyjekl, jakmile ho Jay popadl, jelikož si myslel, že je několik metrů za ním, takže zareagoval tím nejhorším způsobem jakým mohl, když ho Jay políbil.
Když mu jednou Jayson řekl, že až ho jednou políbí, nebude chtít přestat, byla to možná pravda. Protože ty dvě sekundy, kdy jejich rty byly spojené, jejich těla o sebe třela a Codyho na tváři pošimraly Jayovy vlasy, byly naprosto úžasné.
Ale pořád to bylo nečekané a načasování bylo strašné. Takže když Cody ucítil, že ho někdo popadl a políbil, nad jeho tělem převzaly kontrolu reflexy a jeho noha vystřelila vzhůru. Další věc, kterou si pamatoval, byl Jay držící se za rozkrok s tváří zkřivenou bolestí.
Pak si Cody uvědomil, co udělal. Uvědomil si, že kopl Jaye mezi nohy.
Jay začal trochu křivě couvat, až narazil na zeď několik metrů od Codyho, který nedokázal udělat nic jiného než stát s otevřenou pusou a sledovat následky jeho činu.
"Bože," zasyčel Jay a svezl se po stěně dokud se neposadil. "Teď budu neplodnej. Což je mi vlastně k ničemu, když jsem gay."
Ruce stále držel mezi nohama, když mu začaly slzet oči. V tu chvíli se Cody vzpamatoval.
"Jayi, j-já se strašně moc o-omlouvám," zakoktal vytřeštěně a vyšel směrem k Jayovi. "Nevěděl jsem, že jsi to ty a strašně jsem se lekl."
Jayson se zhluboka nadechl. "A kdo jiný?"
"Já nevím." Cody došel k němu a dřepl si. Jednu ruku mu položil na rameno. "Omlouvám se, opravdu, j-já... Chceš donést nějakej led nebo tak něco?"
Jay byl v obličeji celý červený a zrychleně dýchal. Cody netušil, co má dělat.
"Myslíš nějakou baby mrkvičku ze supermarketu, kterou bych si mohl dát na koule?" zeptal se mezi hlubokými nádechy. Cody si skousl spodní ret.
"Třeba. Já nevím. Nebo hrášek, kukuřici, cokoliv." Cody zmatkoval. A Jayson se i přes všechnu tu bolest rozesmál.
"V pohodě," vyslovil opatrně. "Myslím, že budu v pohodě i bez mrkvičky nebo hrášku."
Cody se nad Jayovým smíchem zarazil. Stále vypadalo, že ho to musí strašně bolet. Ale jak tam tak u něj dřepěl a sledoval, jak se drží za rozkrok, plácl se do čela a rozesmál se. "Panebože, já tě vážně teď kopl mezi nohy."
"Jo, to jsi udělal," uchechtl se Jay. "Budu se snažit nebrat si to osobně. A jestli budeme někdy chtít svoje děti, ne adoptované, budeme muset použít tvoje sperma. To jsi teď zajistil."
Cody se zasmál. "Promiň. Bože, já jsem fakt blbec."
"Dělám si srandu," reagoval Jay a se syknutím se narovnal. "Mohlo to být horší. Takovou ránu zas nemáš."
Cody raději nechtěl ani vědět, jak blbě teď museli vypadat, a tak doufal, že je nikdo nevidí. Jayson každou chvíli zavřel oči, kousl se do spodního rtu, asi aby ulevil bolesti, a když to udělal už po několikáté, z koutku oka mu vytekla slza.
Jay překvapivě nijak nereagoval, když mu ji Cody setřel. Pak se posadil vedle něj na zem a společně čekali, až Jay podle jeho slov "ucítí to jediné, co ho dělá mužem".
"Kdybych tě políbil někde, kde to nevypadá jako že tě chce každou chvíli někdo znásilnit, kopl bys mě taky?" zeptal se po chvíli Jay.
"Já nevím. Asi ne. Teď jsem se jenom fakt lekl. Proč jsi mě vůbec dotáhl sem?"
Jay si povzdechl. "Minutka pravdy. Když jsme stáli v tom obchodě centimetry od sebe, chtěl jsem tě strašně moc políbit. Ale pak jsi mě upozornil, že se lidi dívají, tak mě napadlo, že možná nechceš, aby nás viděli. A když jsi i tak stál tak blízko a neuhnul jsi, myslel jsem, že třeba už tě můžu políbit a ty mě za to nebudeš nenávidět. Tak jsem tě odtáhl sem."
"Příště varuj. A nepliž se ke mně zády," poradil mu Cody a zasmál se. "Už se cítíš jako muž?"
"Ne," vyhodnotil svoji situaci Jay. "Ale jdeme. Nejspíš budeš řídit."
Cody vyskočil na nohy a natáhl ruku, aby pomohl Jayovi. Narovnal se, tiše si zanadával a sice chodil jako tučňák, ale k tomu se raději Cody nevyjadřoval.
◼▪◼
Budeme brát tohle jako jejich první pusu? XD