Uběhly další dva dny a Kias se konečně zvedl z postele. Jedna služebná mu pomohla se umýt a obléct, ve tváři se jí přitom zračila nemalá zvědavost. Kupodivu to nebyl odpor, jen čistá zvědavost. Nejspíš si uvědomila, že pomáhá budoucímu vládci jiného světa. Po městě ostatně už šly zvěsti. Kromě toho určitě ani pohled na hromadu svalů, kterou jako akalat nabral, nebyl pro mladou služebnou k zahození.
Levou ruku a žebra mu nicméně stále zachvacovala bolest, ale měl aspoň jakýsi kožený řemen kolem krku a potom provlečený pod rukou. Pomáhal mu ji držet v rovině. Chůze pro něj přesto představovala muka s ohledem na bezpočet dalších menších zranění a pohmožděnin. Jak ale Anitt řekl, nemohl si dovolit ležet příliš dlouho.
S pokusy o vyvolání lidské podoby se nenamáhal. Dokonce byl příjemně překvapený, když mu služebná přinesla košili a vestu s otvory na zádech a řekla mu, že je na žádost nového levého Křídla upravila. Adrien měl Kiase a jednání s ním na starost. Proto to byl taky on, kdo mu dělal společnost potom, co konečně opustil svoje komnaty.
Adrien Kiase povzbudivě poplácal po zádech, když procházeli dlouhou chodbou, kterou, jak si Kias uvědomil, už nemusel on sám nikdy spatřit. Stejně jako zbytek paláce, Tymperu, isielského království a lidi v něm. Kiase při poplácání zabolela žebra a dotčeně zasyčel. Adrien se mu chvatně omlouval.
,,Proč se ke mně chováš tak dobře? " zeptal se Kias ostražitě a vzpomněl si, jak Adriena spoutal magií. Možná to byla práce Fhelise, ale jeho tělo bylo to, které kouzla používalo.
,, To je dobrá otázka. Viděl jsem lítost v tvých očích, odhodlání, když jsi mě požádal, abych tě zabil. Byl sis jistý, že tak to musí být a je to tak nejlepší. Líbilo se mi to. Něco takového u většiny lidí nenajdeš – už vůbec jsem si nemyslel, že bych to viděl u vás... akalatů. Myslím si, že vůbec nejsi špatný. Nikdy jsi nebyl, ani jako dítě. Jsi jen takový... neusměrněný. "
,,Ano, to zní mnohem lépe, než co skutečně jsem. "
,, A co jsi? " Kias se Adrienovi zahleděl do tmavě hnědých očí. Slova mu létala myslí, chtěl je vyslovit, ale nemohl. Zdálo se, že mu nové Křídlo věřilo. Mohl to opravdu jen tak rozbít?
,,Tak vidíš, " usmálo se Křídlo. ,, Já věřím, že když budeš na druhé straně ty, nakonec se všem bude dařit lépe. Ale chlapče, všechno pro Isiel. Ničím jiným se nikdy řídit nebudu. Tak doufám, že mě nezklameš. " Kias přikývl.
,,Jak je možné, že se z tebe stalo Křídlo? " zeptal se hned nato a Adrien věděl, že tím míří k opovržení šlechticů ale i k tomu, jak velká byla jeho moc, protože v armádě všichni milovali především jeho a král byl pro ně až na druhém místě. Jestli vůbec. Kias si neuměl představit, že by Anitt povýšením generála oslaboval svoji moc.
,, To proto, " odpověděl šlechtic s úsměvem, ,, že po Shirazově smrti se ozvaly hlasy, že by měl být Křídlem také někdo mladší. Někdo takříkajíc s potenciálem. Vždy je dobré, když má Křídlo magickou moc, a to splňuji. Mám ovšem na rozdíl od Raxhala a Shiraze vojenský výcvik a ne jen základní. Anitt ví, že moje schopnosti jsou dostatečné, možná víc než to. Zároveň si je vědom mých názorů. Když mě povolal, přiznal, že byl ves vých tazích neopatrný, ale já už teď vím, že tvůj skutečný bratr byl hrozbou, na kterou se připravoval. Měl plné právo na všechna rozhodnutí a ještě, že je udělal... Město by na tom bylo mnohem hůř, kdyby některé jednotky neodvolal do Tymperu. Mnoho vojáků z pohraničí tady pomáhalo s ochranou občanů, i když i v tom jsme bolestivě selhali... "
Kias pokývl hlavou. Jak slyšel od služebných, kteří byli jeho jediným spojením se světem kolem, mnoho lidí zemřelo. V nastálém chaosu se vojenské jednotky špatně mobilizovaly a trvalo jim dlouho, než dokázaly zavést řád ve městě a mohly odvádět civilisty do bezpečí. To byla ostatně i Kiasova chyba – měli jim velit ti, se kterými bojoval, a především uvězněný Anitt. Tato skutečnost ovšem tak nějak splývala na pozadí obrovského chaosu, který ve městě při útoku zavládl. Kias nakonec nehrál tak velkou roli v tom, že nikdo z velitelů nebyl schopný včas zakročit. Jeho vina sice nemohla být smazána zcela a on to ani nechtěl, ale fakt, že zabil Fhelise, byl velkou polehčující okolností. Ještě teď se Kiasovi motala hlava, když si vzpomněl na náraz rohy do zdi věže. Poprvé ho věž zmrzačila, ale po druhé byl rád, že tam stála. Podstatně mu ulehčila útok.
,,Vynasnažím se to splatit. "
,, O tom nepochybuji. Můj názor na tebe se nezměnil. Jsem rád, že budeš na druhé straně portálu ty, " pousmál se. ,, Mohl bych se na něco zeptat? " dodal ovšem. Kias pokrčil rameny.
,,Bude s tebou za portálem i ta nadaná dívka? " Kias se zasmál. Nadaná... To bylo slabé slovo. Všichni v Tymperu a pomalu celém království už znali legendu o mágyni, která stála po Kiasově boku a její moc překonala i ty nejsilnější mágy v Isielu. Lidé už dokonce přišli na to, že se v paláci skrývala v různých podobách. Přirozeně se teď všichni báli, že se proti nim obrátí, a mezi mágy vyvolávala žárlivost a stud. Nic špatného jí ale z jejich strany nehrozilo. Ani nemohlo... Kias tušil, že už se dlouho nezdrží.
,,Ne, " odpověděl prostě. ,, Nemyslím si, že tam se mnou bude. "
,,Dobře, " řekl jen moudře Adrien a už se v tom dále nechtěl šťourat. ,, Pokud se na to cítíš, mohli bychom tě dnes vzít k portálu. Samozřejmě nemusíš odejít hned. Jde o to, abys obhlédl situaci a setkal se s vyslancem akalatů. "
Informace o skutečné totožnosti a historii démonů už se začínaly šířit stejně jako fámy a povídačky o souboji s Fhelisem. I služební věděli, že akalaté nejsou těmi, za které je mají, a že společná minulost lidí a akalatů byla složitější, než si vždy mysleli. Někteří lidé to přijímali pomalu, někteří zcela, někteří vůbec. S tím se nedalo nic dělat. Ostatně Kias si byl jistý, že pokud by se procházel městem, mnoho z lidí by na něj vrhalo zlé pohledy. I to byl důvod, proč se o něco snáz smířil se svojí budoucností. Někteří tu při něm stáli, pravda, ale ne všichni... Tady už pro něj zkrátka nebylo místo.
Co se týkalo portálu a pomoci akalatskému světu, lidé si o tom šuškali různé věci, ale rozhodnutí Anitta platilo. Už nyní se chystal při opravách města vytvořit budovu, ve které by byl portál chráněný a přístupný i pro ty, co nemohli levitovat. Takže vlastně pro všechny kromě Raxhala a Cassé. Kias mu byl vděčný, i když tušil, že mu jde stále spíše o jeho matku a výhodné spojenectví do budoucna, které už teď strašilo blízká království. O jeho laskavosti vůči akalatům ale nepochyboval. Anitt viděl jejich utrpení. A nyní ho měl vidět i Kias –jejich budoucí Velký stín.
,,Souhlasím, " řekl Kias. ,, Chci to vidět. "
K portálu se chtěl dostat za pomocí svých psů. Věděl, že jeden z nich zemřel a zaslechl, že to bylo Raxhalovou rukou. Když se to dozvěděl, ovládl ho neskutečný vztek. Chtěl si to s Raxhalem vyříkat, ale nikde ho nenašel. Nakonec se vztek proměnil v pouhý smutek a soucit se dvěma zvířaty, které na dobro ztratily svého druha. Právě ty stvůry, kterými původně opovrhoval, mu tu teď byly nejblíž.
Našel je ve stájích. Dvě nestvůry ležely v malém prostoru v rohu budovy, kam je nechal Adrien umístit. Obě byly ošetřené ale podivně smutné, když do stájí přišel. Koně v jejich blízkosti poplašeně ržáli každých pár minut a vyděšeně valili oči. Adrien mu řekl, že by bylo dobré, kdyby vzal pekelné psy pryč ze stájí co nejdřív. Nemohl než souhlasit.
Chápal smutek zvířat. Jejich zabitý druh už se jim nevrátí. Tolik se toho už nevrátí... Přesto když přišel, zvedli pekelní psi hlavy a v očích se jim zračila radost. Kias si k nim sedl, nikam nechvátal. Hladil toho nejbližšího po srsti a všiml si, že se psy nebyl sám. Nahl se za hřbet jednoho z nich a uviděl tam Cassé. Spala opřená o teplý bok zvířete a vypadala podobně jako když ji nesl do srdce ruin. Děsivě pobledlá, vyčerpaná... Kias se zamračil, když viděl množství obvazů na jejím krku a rukou, a to viděl jen obvazy, které neskrývalo oblečení.
Zlehka ji pohladil po rameni a bylo mu líto, že jí probudil. Nemohl ji ale nechat spát... Viděl ji po takové době... Její bílé řasy se několikrát zamihotaly. Otevřela oči, ale nedala na sobě znát nejmenší překvapení, že ho vidí. Zvedla se do sedu se syknutím plným bolesti. Kias se nahl vpřed, že by jí pomohl vstát, ale jen zavrtěla hlavou a zůstala sedět. Její oči se teď zasekly na něm a chvíli si ho prohlížely.
,,Dobré ráno, " pousmál se Kias, ale ráno už dávno nebylo. Naopak hodiny v paláci odbíjely před chvílí poledne.
Cassé ho ještě jednou sjela bádavým pohledem a prohlásila: ,, Vypadáš ještě hůř, než předevčírem. "
,,Předevčírem? " podivil se. ,, Byla jsi za mnou? Nepamatuju si to. "
,,Spal jsi, " odvětila prostě a nedala na sobě znát stud, který v tu chvíli cítila. ,, Jak ti je? " odvedla jeho pozornost. Kias si jen povzdychl.
,,Příšerně. Ale řekli mi, že se mám dát do pořádku co nejdřív, tak se o to snažím. A co ty? Proč spíš ve stáji? " Kias moudře neříkal nic o tom, že její už tak dost bledá pokožka byla ještě bledší, měla kruhy pod očima, a co chvíli se třásla. Jenže i když to neříkal, nemohl z ní spustit oči. Své bolesti měl dost, ale když ji viděl, přísahal by, že se násobila. Všichni trpěli kvůli tomu, co odstartoval...
,,Prostě tu spím, " zněla odpověď, ale pak Cassé zavrtěla hlavou a přiznala: ,, Přemáhala jsem se jako teď ty. Pak jsem byla navštívit tyhle dva, " poklepala oba psy po hlavách, ,, a omdlela tu. Už ani nevím, jak dlouho tu jsem. "
,,Měla by ses šetřit. Magie nezachrání všechno. A taky by ses měla někdy pořádně najíst. "
,,Kdo na to má čas. "
,,Zranění by na to měli mít času dost, " prohlásil. ,, Pokud neumírají, a na to ty ještě nevypadáš. " Upřímně? Vypadala.
,, Jak myslíš, " hekla jen, když vstávala na povážlivě se klepající nohy. ,, Najím se a lehnu si. "
,,Tak to má být, " usmál se Kias jen a začal hledat koňské sedlo přiměřené velikosti pro jednoho ze psů. Podíval se na jejich křídla, úplně maličká, ještě menší než v tu chvíli ta Kiasova. Únava a nedostatek magie se podepsaly i na Kiasových křídlech, teď zmenšených v pouhá pírka na zádech. Byla to škoda, když kvůli nim dostal i tu zvláštní vestu, pomyslel si. Na druhou stranu díky tomu zjistil, že může velikost křídel kontrolovat, což se mu náramně hodilo.
,, No, to se asi k portálu neproletíme, " řekl ale. V tomhle stavu věděl, že ho psi k portálu nedonesou. Cassé ovšem vyslala ke zvířatům magii. Křídla se jim několikanásobně zvětšila a jeden ze psů se zvedl na nohy. Ty Casséiny se ale okamžitě podlomily. Kias k ní přískočil a včas ji zachytil zdravou rukou.
,, Tohle jsi dělat nemusela, " poznamenal, ale ona se jen zamračila.
,,Jsem na tom hůř než ten dědek, " zašeptala slabým hlasem.
,,Někdo by tě měl odvést do postele, " řekl Kias a myslel to zcela vážně. Za ním zazněl Adrienův hlas.
,,Neboj, tady Zian ji odvede nejdřív do jídelny a pak do jejího pokoje. " Mladý strážný, kterého si Kias pamatoval ze střechy uprostřed Tymperu, se pousmál, když ho uviděl. Kiasovi do smíchu ale nebylo. Konečně měl čas si uvědomit, že právě Zianovi a Mháre zabil člena rodiny.
,, Je mi líto, co jsem udělal tvému dědečkovi. " Zian sebou ovšem ani nehl a opětoval Kiasovi lítostivý pohled.
,, Tyhle věci se v našem světě zkrátka stávají. Magie je... nevyzpytatelná. To on mě naučil to chápat... a ne vždy dobrou cestou. "
,,Vyřiď sestře, že se ještě pokusím zasadit o to, co chtěla. Ale ne teď. Zůstávám ale jejím dlužníkem. " Zian sice nechápal, o čem Kias mluví, ale slíbil, že vzkaz vyřídí. Kias přelétl pohledem jeho tuniku. Opravdu byl z adepta na královskou stráž v paláci jen řadovým strážným. Nejspíš si toho od Shiraze vyslechl dost... Jistě cítil zármutek... ale možná i úlevu? Ne, že by to dělalo pohled do Kiasových očí o něco snazší.
,,No, je čas vydat se k portálu, " zahlásil Adrien.
Tak příběh z Kalhataru už se pomalu blíží ke svému konci, za to Kiasův příběh ještě rozhodně ne. Momentálně ještě nevím, jak to bude s dalšími díly, až uveřejním celou Démonní píseň. Na druhém díle již pracuji, ale chci si s ním dát trochu na čas. Je proto možné, že uvěřejním pár povídek ať už o Kiasovi nebo Cassé v době před konáním Démonní písně. Časem bych chtěla upravit i Démonní píseň, například v téhle kapitole by se hodilo víc reakcí vztahujících se ke Kiasovi a jeho vině spojené s útokem na Tymper. No, to už ale trochu předbíhám...
Děkuji všem, co se dostali až sem a budu vděčná za jakoukoli zpětnou vazbu. 😉❤