Pohled Kie;
Po těch hádkách mezi holkama a vlastně i klukama jsem se dokázala i já pohadat s Jjem. Nebyla to nějak extra velká hádka spíš výměna názorů.
„JJi uklidni se" zvýšila jsem na něj trochu hlas potom co bouchl do zdi
„Jak mám bejt v klidu když se moje nejlepší kamarádka tahá s Rafem" podíval se na mě a sedl na na zidl
„Musíš ji věřit, právě že to je tvoje nejlepší kamarádka a nebyl si si schopny všimnout že díky němu byla poslední dobou šťastná, on ji dělal šťastnou a díky tobě a ostatním teď o to svoje štěstí přišla, takže ti gratuluji JJi právě jsi Mattie poslal znova ke dnu" po tomto jsem odešla z obýváku, se vydejchat na čerstvý vzduch a začala jsem přemýšlet nad Mattie.
Nevím jak jí je ale podle svého soudím že na tom není absolutně dobře. Od té doby co přišla a řekla nám že se pohádala s Rafem jsem ji neviděla, nevím jestli jedla nejspíš ne. Měla bych za ní dojít, jsem asi jediná z těhlech lidi se kterou promluví, ale co když ne, nechci ji ještě více ublížit. Ne vzpamatuj se Kie, teď jses pro ni jediná osoba, který ještě stále důvěřuje, musíš tu pro ni být. Proběhla mi myšlenka v hlavě a já se rozhodla jít zpět dovnitř a udělat Mattie nějaké jídlo. Co mne napadlo bylo to že ji udělám její oblíbené jídlo a to jsou zapečené bagety s různým kořením, sýrem a podobnými věcmi. Než se mi udělaly bagety tak jsem ji k tomu nakrájela zeleninu a nalila džus. Bagety byly hotové během 30 minut, když trochu vychladly, nandala jsem je k zelenině na talíř a všechno pobrala do rukou a odešla jsem nahoru k pokoji k Mattie. Chvíli jsem ještě před dveřmi váhala ale nakonec jsem zaklepala.
„Kdo je tam?" slyšela jsem zevnitř tichý hlas Mattie
„Zlato to jsem já, Kie, otevřeš mi prosím?" poprosila jsem ji a čekala jestli fakt otevře. Když jsem slysela lehké kroky a pak odemknuti zámku ulevilo se mi, že aspoň ještě semnou chce mluvit.
„Pojď dal" řekla mi a odešla zpět na svou postel, sedla jsem si kousek od ní a jídlo položila na stůl vedle postele, po hadce jsme dali Mattie do jiného pokoje, pryč od Jess.
„Přinesla jsem ti tvé oblíbené jídlo, protože jsem si nevšimla že by jsi za poslední dny jedla" povedela jsem opatrně a na Mattie tváři se objevil úsměv
„Děkuju Kie" když se na mě otočila s úsměvem musela jsem se usmát též
„Nemáš za co, chceš o tom mluvit, o tom všem co se stalo?" hodně hodně opatrně jsem položila tuhle otázku a položila jsem ji ruku na ramena a tím si ji přitáhla k sobě
„Víš že dokonce i ano" pousmála se a svoje ruce omotala kolem mého bricha
„Tak povídej poslouchám" věnovala jsem ji pusu do vlasů a pak jsem naplno poslouchala její slova
„Věděla jsem že to jednou praskne, ale že to dopadne až takhle zle jsem fakt nečekala, když jsem se začala hádat s Jess, bylo mi jasné že se do toho zapletou ostatní" odmlčela se na chvíli a po tváři ji stekla neposedná slza, kterou jsem ji ihned z tváře setrela, poté se nadechla a opět pokračovala.
„Víš když se do toho zapletl JJ, nevím proč ale měla jsem na něj největší vztek v tu chvili, protoze už od začátku co jsem tu se snažil dělat vše pro to abych se od Rafea držela dal, ale jediný kdo pochopil, že je Rafe semnou úplně jiný člověk a že mě dělal šťastnou jako poslední dobou žádnej kluk na tyhle planetě si byla ty, za to ti samozřejmě strašně moc děkuju" zvedla svou hlavu tak aby na mě videla a věnovala mi jeden z těch jejich krásných úsměvů
„Nemáš vůbec za co, já jen věřila že i někdo jako Rafe se dokáže změnit" povedela jsem a věnovala ji též svůj úsměv
„To ano nejspíš dokáže, protože když byl semnou byl úplně skvělý, pozorný, milý a vím, že se na mě díval jako kdybych pro něj v tu chvíli byla jediná na planetě a takhle jsem se na něj přesně dívala já" řekla a z kapsy vytáhla telefon a najela na galerii a našla jednu fotku s Rafem, sedí tam oba na motorce a jeden se druhému dívají do očí, měla pravdu opravdu se na sebe dívají jak kdyby jeden pro druhého byl ten jediný člověk na planetě, když mi ukázala fotku znovu pokračovala
„Ale potom co jsem se se dozvěděla že na pouti zbil nějakého kluka, jsem začala malinko pochybovat o tom jaký je, když jsem po hadce s vama odbehla ven, běžela jsem na místo kde jsem se s Rafem scházela a zavolala mu, protože jsem potřebovala vysvětlení, byl u mě během 5 minut a jakmile přijel a objal mě, začala jsem zase pochybovat, že mi to k němu prostě nesedí" odmlčela se a zacala brecet ale ještě ne tolik aby nemohla mluvit a proto pokračovala dále
„Pak jsem se ho zeptala jestli je to pravda a on řekl že je, ale že pro to má vysvětlení, řekl že někdo nadával Anderovi a že on se proste neudržel, na toto jsem mu řekla že nevím co si mám myslet o tom jaký je a že potřebuju čas, potom na mě zakřičel s pláčem ať neodchazim ale já jsem i přes to odešla a nechala jsem ho za svými zády, zlomeneho" rozbrecela se už úplně „já, já nevím co mám dělat, strašně moc mi chybí a přijdu si jak kdybych ztratila ten svůj důvod proč jsem se každý den usmivala" pevne mě objala a schovala si hlavu na můj hrudník, já jsem ji zacala uklidnovat a hladit po zádech
„Mattie poslouchej mě, už nějakou dobu znam Rafea a vím že nikdy kvůli žádné holce takhle nebojoval a ani nebrecel, si první která ho dokázala změnit k jeho lepšímu, který nevěděl ani že on ho má v sobě sám, Mattie ten kluk tě miluje a dá ti tolik času kolik jen budeš potřebovat a já věřím že se tě jen tak lehce nevzdá a proto musíš bojovat i ty a nevzdávat, to musíš si to teď vklidu v hlavě srovnat a pak mu říct ano?" řekla jsem a zvedla jsem její hlavu tak aby se koukala na mě, ona se usmála a přikývla
„Tak jo zlato, teď se v klidu najez, pak se oblékni a půjdeme jenom my dvě na moře na surf ano?" povedela jsem ji a Mattie se jen zasmála
„Dobře, budu moc ráda" povedela a pustila se s chutí do jídla, já ji ještě věnovala pusu na celo a potom jsem odešla dolů za klukama
Pohled Johna B;
Když Kie přišla dolů od Mattie vypadala spokojeně, proto jsem se nebál zeptat.
„Kie jak ji je?" zeptal jsem se a Kie mi věnovala pohled
„Je na tom docela dobře, teď ji a pak jsem ji vytáhla na surf s tím že půjdeme jenom my dvě, protože co si budem řeknu vám to upřímně, moc s vama mluvit nechce hlavně s JJem a Jessicou mluvit nechce" řekla Kie a já se podíval na JJe, který měl slzy v očích
„Dobře my to chápem, jen Kie, postarej se prosím o to aby byla v pořádku, všem nám na ni záleží a chceme aby byla šťastná" řekl jsem a Kie se ironicky zasmála
„Jo já se o ní postaram ale to, že chcete aby byla šťastná jste si měli rozmyslet dřív než jste ji to štěstí vzali" řekla Kie a odešla někam ven, já se podíval na JJe
„Jsi v pohodě?" zeptal jsem se JJe a sednul si vedle něj
„Ne tohle léto už je to podruhy co jsem si to u Mattie posral a teď to úplně nevypadá na to že by mi to měla odpustit" JJ si složil hlavu do dlani a začal potichu brečet
„Bude to dobrý, srovná si to v hlavě a časem ti určitě odpustí, jen to asi nebude ještě před tím než odletí" chytnul jsem ho kolem ramen a přitáhl si ho do objetí
„Já vím, doufám že to aspoň ještě trochu spravim než odletí domu" objal mě JJ a já se usmal s tím že jsem ho uklidnil s tím že určitě ano, pár minut jsme tam ještě seděli když, jsme slyšeli kroky ze schodů dolů a oba zvedli své pohledy ke schodům, kde jsme viděli Mattie jak se usmívá na Kie, která už čeká venku se surfuma v ruce. Bylo hezké ji zase vidět se usmívat. Chtěl jsem ji pozdravit ale radši jsem to nedělal protože jsem se bál že bych mohl zhoršit její náladu ale když pozdravila sama byl jsem docela zaskocenej.
„Ahoj" pozdravila a věnovala nam pohled
„Ahoj Mattie, užijte si to" řekl jsem a usmál se, Mattie mi usmev vrátila
„Dekujeme" poděkovala nám a pak vysla ven za Kie, která ji podala prkno a obe dvě sedly do auta a odjely.
Bude to dobrý, věřím tomu že bude, protože Mattie není taková, že by na nás byla naštvaná nějak extra dlouho, možná na Jess a na JJe bude, ale s námi si to urovná snad brzy.