Key To Your Heart [Ereri/Riren Adventní kalendář 2020] ✔

26.12 - Best day of my life

,,Navždy si to budu pamatovat - byl to nejlepší den mého života"

Člověk má v životě spoustu starostí, hlavně se svou rodinou. Vždy jsem snil o tom, že prostě odejdu pryč a už je nikdy neuvidím. Nenáviděl jsem je, protože mě neustále utlačovali. Moje sny, představy, vše řídili, jak se oblékám, co poslouchám, jak mluvím, ba dokonce s kým chodím. Proto nebylo překvapení, že se jim rozhodně menší, ačkoliv starší černovlasý mladík vůbec nelíbil a oni mi zakázali se s ním stýkat. A tohle byla moje poslední kapka, kterou jsem hodlal trpět. Přežil jsem vyhrožování nožem, přežil jsem hádky, domácí násilí, ale tohle už bylo moc.

,,Kam jdeš ty zmetku jeden?!" Zařval na mě z kuchyně otec, když jsem se při jeho kázání otočil a odešel do svého pokoje. Nic jsem mu neodpověděl, proto nasraně naběhl za mnou a začal mě mlátit. Stroužka krve se mi spustila z roztrhnutého rtu a já se na něj jen usmál. Tohle bylo naposledy, co na mne tak sáhl. Vzal jsem batoh s nejnutnějšíma věcma a rychle napsal zprávu svému příteli. Netrvalo to dlouho a před dům přijelo celkem luxusní, černé auto a otevřenou střechou. Jo, nebyl chudý, ale mým rodičům se nelíbilo, že to byl jednoduše rebel a ještě k tomu teplej, prý na mě měl špatný vliv. 

Matka brečela a ségra nechtěla, abych odešel. Chytila mne za ruku, ale já se jí vytrhl. Furt se o mě starala, ale kde byla, když mě můj otec mlátil ve sklepě? Hm? Neřekla na to nic. S touto parodií na rodinu jsem už nehodlal být ani minutu. Přehodil jsem si batoh přes záda a naskočil do auta. Levi se na mého vztekem rudého otce jen podíval s gestem potáhnutí brýlí a odfrkl si, otočil se na mě a políbil mě, což ho naštvalo ještě víc. Poté se na něj ušklíbl a vyrazil pryč. Roztáhl jsem ruce do vzduchu a přísahal si, že už se nikdy neohlédnu a nikdy nic nebudu vzdávat.

Uháněli jsme po cestě, všude kolem bylo pusto. Nehodlali jsme jen tak zastavit, Levi už byl dospělý a já? Prakticky vzato taky. On měl peníze, dokázal se o mě postarat. A já mu věřil. Tančili jsme s monstry v noci v barech a užívali si života tak jako nikdy. Zasloužil jsem si to, miloval jsem ho a on mě zachránil! Byl to nejlepší den mého života, kéž bych to rozhodnutí udělal už dávno. Našel jsem další kamarády, spolu jsme křičeli na měsíc, dokud nepřišlo ráno. Cítil jsem to, ve své duši, hvězdy svítily neskutečně krásně, dokud nepřišlo ráno. Tohle rozhodně bude nejlepší den mého života! Nehodlám se vracet, nebudu se otáčet, všechno je tak já být a nikdy to nevzdám! 

Tak prosím, nebuď mě z tohoto snu, zůstaň tu se mnou...