Key To Your Heart [Ereri/Riren Adventní kalendář 2020] ✔

22.12 - Little Do You Know

,,Nejsmutnější část života spočívá v tom, říct někomu sbohem, ačkoliv bychom si přáli strávit s ním věčnost."

Pokaždé, když ležel vedle něj ležet v posteli zatímco on usínal, začal se pomalu rozpadat. Nemohl usnout, stále měl takový špatný pocit a pokaždé, když zavřel oči, všechny ty scény i hádky se mu začaly vracet. Netušil, co ho k tomu tehdy vedlo a myslel si, že to bude dobré, ale potřeboval očividně víc času, neboť nemohl jen tak zapomenout či prominout něco, co ho rozbilo na milion kousíčků, jež se dosud snažil posbírat na cestě a dát je všechny opět dohromady. Ubližoval mu každou chvílí, tolik drama a hádek, ale přesto ho miloval a nechtěl říct sbohem. Tolik špatných slov, které od něj slyšel. Cítil se, že je tu jako rukojmí a přesto se držel zptáky, ze strachu, aby si náhodou nic nerozmyslel a on nemusel říct sbohem.

Ale nevěděl, že černovlasý mladík na něj čeká a čekat bude. Miloval ho tak, jako by nikdy necítil onu bolest a sliboval, že se nemusí být, protože jeho láska tu je a stále tu bude. Mohl si na něj položit hlavu a nechat vše plynout. Věděl, že se rozpodá, když pomalu usínal. Všechny jeho chyby ho pomalu topily, ale snažil se to udělat lepší kousek po kousíčku. Miloval ho, navždy.

Hnědovlásek se najednou otočil, nic horšího, než opět další nevlídná slova od něj stejně čekat nemohl. Podíval se na černovláskovu tvář a potichu se k němu schoulil. Chvilku byl strnutý, čekajíc, že ho třeba zkopne z postele, ale místo toho ucítil lehkou pusu na svém čele, teplou pěřinu na svých zádech a ruku, která ho opatrně, ale pevně objala. Teď se cítil konečně v bezpečí.