Key To Your Heart [Ereri/Riren Adventní kalendář 2020] ✔

2.12 - If I Killed Someone For You

,,Miloval jsem tě dokud milování tě mne nezačalo zabíjet."

U nich doma se pořád jen křičelo. Ráno, odpoledne ba dokonce i v noci byl slyšet jekot a řev, rány a pláč. Takové to bohužel bylo ve vztahu hnědovlasého chlapce a černovlasého muže, kteří se spolu od nedávné doby vídali. Každý je jiný, někdo milý a někdo hodný, někdo zlý a někdo žárlivý. Levi byl... chladný třicátník otráven ze života. Dokud mu do života nevstoupil Eren, bylo pro něj všechno šedé, nikde ani špetka barvy. Ale teď to bylo jiné. Teda, alespoň si to myslel, jen netušil, jak moc se pro něj začne měnit.

Jeden den se to ale vše pokazilo. V domě nepanovala žádná atmosféra, bylo tam ticho a šero. Sousedi poprvé za ty týdny nemuseli volat policii, protože se neporušoval noční klid, ale kdo by tušil, že ono ticho je mlčení smrti? Seděl na posteli, bylo mu to neskutečně líto. Rudá krev se vpíjela do jeho pokožky, pohled směřoval do zrcadla před sebou a snažil se zjistit, na koho se to vlastně dívá.

Kdy se to vlastně stalo? Už teď si v hlavě přehrával přiznání, kdyby musel. Chtěl říct, že se naučil svou lekci a že bude lepším mužem, ale nevěděl... Trhnul sebou a vytáhl z pod postele kufr. Špinavýma rukama do něj černovlasý muž začal házet oblečení, které měl v šuplících, nějaké doklady a jiné nezbytnosti pro útěk. Poté v záchvatu paniky dokonce strhal plakáty a obrazy ze zdí a snažil se dostat ze sebe všechnu tu krev, která tu dnes byla prolita. Opláchl a umyl si oblečení, obličej i ruce, vzal si všechny své věci, zamknul a chodbou vyšel ven na ulici.

Udělal to vše pro něj. Nic necítil ani bolest, ani starch, ani lásku, jen čirou prázdnotu. Netušil, co mu na to řekne. Byl bezradný. Pokud mu zavolá, hodlal se jen zeptal, zda ho bude milovat víc, pokud pro něj někoho zabil. Zda bude držet jeho ruce, kterými pro něj zabil. Ptal se, zda ho udá, když bude na útěku. Zajímalo ho, zda ho schová, pokud jeho tvář bude v novinách, protože pro něj zabil. Odpověď ale netušil a to ho ničilo...

Venku byla tma, zima a pršelo. Slyšel sirény, které se přibližovaly. Viděl světla, která blikala. Raději se schoval do podchodu, aby ho neviděli. Netušil, co by jinak dělal. Proplul mihotavým světlem a vydal se opatrně k jeho domu. Chvíli se díval na dveře, než vzal odvahu a konečně na ně zaklepal. Po chvíli mu otevřel hnědovlasý chlapec, který se na něj ale nedíval pohledem, který by mu říkal, že ho zná. Chlapec se jen otočil, aby odpověděl, že to někdo je a že to hned vyřídí. Černovlásek s emu podíval do očí a viděl, že ho nepoznává. 

Nadechl se a řekl mu, že je to on, ale nepoznal ho. Hnědovlásek netušil, kdo před ním stojí, ale jeho Levi to už nebyl. 

,,Nevidíš, že utíkám? Potřebuji se schovat." začal pomalu černovlasý muž a sklopil hlavu. V obličeji měl poprvé za celou dobu čiré zděšení a bolest. ,,Můžeš mě prosím pustit dovnitř, potřebuji se tě na něco zeptat!" Naléhal čím dál tím víc. Hnědovlásek zavrtěl hlavou a už se hodlal otočit, když ho jeho bývalý partner chytil za ruku:,,Můžeš mě to nechat vysvětlit? Ne, já ti vážně nebudu lhát, už ne! Vím, že to pochopíš, pokud tu budu moct strávit noc." 

Hnědovlásek se mu vytrhl ze sevření a díval se na něj, vyzíval ho, ať se tedy ptá, přičemž zavřel dveře na znak, že tady vítán vážně není. Černovlasý muž se nadechl a začal:,,Budeš mě víc milovat, pokud bych pro tebe zabil? Budeš držet mé ruce, kterými jsem ukončil něčí život? Udáš mě, pokud ti řeknu, že jsem na útěku? Schováš mne, pokud bude moje tvář v novinách?"

Hnědovlásek měl na tváři zděšený výraz, netušil co říct.

,,Ptám se, budeš mne víc milovat, pokud bych pro tebe zabil? Budeš držet mé ruce, ty ruce, kterými jsem utíral krev oběti? Udáš mne, pokud ti řeknu, že jsem na útěku? Schováš mne, pokud bude moje tvář v novinách? Protože jsem někoho pro tebe zabil..."

Hnědovlásek se otočil se zděšeným výrazem chmatajíc po klice. Netušil, co si myslet, neznal toho člověka, který před ním stál. A Levi ho nechal, aby odešel, už zde nebylo co řešit. Sám se otočil a začal kráčet pryč.

Musíš pochopit, že ten, koho jsem zabil, jsem já sám. Měnil jsem se z toho, kterým jsem byl na toho, kterým jsi chtěl, abych byl. Následoval jsem tvé pokyny, dělal vše co jsi po mě chtěl. Doufám, že tě to aspoň dělá šťastným, protože teď už není cesty zpět. Změnil jsi mne a přesto mne nepoznáváš, chtěl si, abych byl jiný a přesto mne teď nemáš rád. Vidíš, co jsi udělal? Zabil jsi mne a utekl. Omlouvám se, že jsem tě miloval, poučil jsem se. Už budu lepší muž.