(24)

292 20 1
                                    

*Z pohledu Pětky*

Sice jsem měl po včerejšku kocovinu ale i tak jsem se odhodlal brzy ráno vstát, obléct se, vzít si peníze a teleportovat se pro dárek pro Tory. Teleportoval jsem se poblíž místa kde jsem si měl vyzvednout objednávku a vešel dovnitř. ,,Dobrý den mladý pane" pozdravila mě prodavačka s úsměvem na tváři. ,,Dobrý den, přišel jsem si vyzvednout objednávku na jméno Five Hargreeves" odpověděl jsem a prodavačka mi mile odpověděla: ,,Dobře vydržte tady vteřinku, zajdu se podívat na list objednávek. Hned jsem tady mladý pane" a já jen kývl hlavou. 

Po chvíli vyšla prodavačka odněkud ze skladu a divně se na mě dívá. ,,Stalo se něco?" zeptal jsem se s pozvednutým obočím. ,, A jste si jist že zde máte objednávku?" a jí ihned odvětil: ,,Ano jsem si jist" a v krámě bylo chvíli ticho.. Po chvíli mi prodavačka řekla že tam prostě ta objednávka není a já musel odejít z krámu s prázdnou, jelikož to co jsme chtěl koupit Tory, vyrábí pouze na objednávku. Když jsem vyšel ven venku to vypadalo jinak a mě to pomalu začínalo docházet. Ještě jsem se podíval do časopisu který ležel na zemi vedle mě. Teď už jsem si byl totálně jistý...

Nějakým způsobem jsem skočil v čase o 10 let dozadu

,,Skvělý" řekl jsem si pro sebe. Zkoušel jsem asi 10 skočit v čase zpět ale jediné co z toho bylo, bylo to že se na mě na ulici všichni divně dívali. ,,Musím počkat až mi zase půjde skákat časem ale i tak to bude riskantní abych se trefil do správné časové linie. Nerad bych skočil do doby kdy už bude Tory po smrti"

*Z mého pohledu*

,,Už je to 1 rok.." řekla jsem posmutněle. ,,Copak? snad stále nebulíš kvůli tomu svému princi?" řekl Finn a já na něj hodila svůj obličej ve stylu: "zabiju tě"  

Jelikož už uběhl 1 rok od zmizení Pětky, možná v tom máte trochu zmatek.. Finn je Klausův kamarád ale řekla bych že k nám chodí spíše kvůli mě a i když je to totální debil a já mu dávám jasně najevo že nemám zájem, stále se o něco snaží. Ostatní z akademie přijali myšlenku že se Pětce něco stalo a už se prostě nevrátí ale já stále věřím že tam někde je a že se jednou vrátí.


















Jak jsem potkala číslo pět🖤Hikayelerin yaşadığı yer. Şimdi keşfedin