Jak jsem potkala číslo pět🖤

(23)

*Pětka už byl oblečený v obleku který si koupil ale já na sobě ještě ty šaty které jsem si koupila neměla. Stáli jsme před halou kde bude bál/koncert*

,,Zajdu se domů nachystat a ty když tak už běž dovnitř a omrkni to tam, já za chvíli přijdu" řekla jsem Pětce a Pětka souhlasil. Šla jsem se domů obléct do nových šatů, nalíčit a celkově nachystat na ples.

*Za 20 minut jsem se teleportovala před tu budovu kde už to za chvíli začínalo*

Stála jsem před velkými dveřmi a pomalu otevřela dveře a vešla. Šla jsem dlouhou chodbou až jsem došla do sálu, kde už byl koncert/bál v plném proudu a proto když jsem vešla se na mě polovina sálu otočila. Pomalu jsem vcházela dále do sálu a snažila se najít Pětku nebo někoho z Akademie, zatím co si mě ostatní prohlíželi pohledem. Už jsem se začínala bát že se něco stalo ale najednou mě někdo chytil za ruku a já se otočila za tím kdo mě to chytil. ,,Smím prosit?" řekl mi nějaký chlap ale než jsem stihla něco říct zaklepal tomu chlapovi někdo na rameno ,,Ona už má doprovod". Byl to Pětka.. Ten chlap se na mě otočil, omluvil se a odešel. ,Co bych bez tebe dělala?" řekla jsem a Pětka mě s úsměvem chytil za ruku a šli jsme spolu za Vanyou a ostatními.

Skoro celý večer jsme protančili.. Ten zbytek večera jsem s Pětkou a ostatními trávila u baru. Bylo už docela pozdě a já s Pětkou jsem už měla "trochu" připito.. 

,,dNešEk ByL tAk SupEr dEn" řekla jsem a Pětka přikyvoval. Už jsem si chtěla dát další drink ale přišel Luther a řekl nám že už musíme jít. ,,Ty jSi niIčiTel SkvěLýCh ChvIL!!" řekla jsem a svalila jsem se na něj a on mě vzal do náruče. ,,Doufám že tebe nemusím brát do náruče" zeptal se Luther Pětky sarkasticky. ,,kLiDně MůŽeŠ" odsekl mu Pětka sarkasticky na oplátku.

Vzbudila jsem se u sebe v posteli. Strašně mě bolela hlava a tak když jsem se pokusila zvednout jsem si musela zase zpět sednout na postel. ,,To vypadá na kocovinku" ozvalo se od dveří. Skrz pootevřené dveře jsem poznala že to je Diego. ,,Shhh.." zasyčela jsem protože každý zvuk moji hlavu roztřeštěl ještě více. ,,Kde je Pětka?" zeptala jsem se a přitom se znovu pomalu postavila a tentokrát úspěšně. ,,Myslel jsem že budete spát spolu holubičky ale očividně tady není" řekl Diego. ,,Drž hubu.. Teď seriózně, kde je?" řekla jsem a přitom se trochu upravila. ,,Já nic nevím zeptej se Luthera to on vás včera dotáhl domů" protočil očima Diego a odešel. ,,Dotáhl domů?? to jsem na tom byla tak špatně??" řekla jsem si sama pro sebe a sešla dolů za ostatními. 

Řekla bych že jediný Diego a Luther byli bez kocoviny a tak mi aspoň nikdo nedával argumenty o včerejším večeru. Ale nikde jsem neviděla Pětku... Řekla jsem si že někam asi šel a tak jsem se šla "nasnídat" (naobědvat protože jsem se vzbudila před časem oběda) 

*Uběhl celý den a Pětka stále nikde*

,,Tohle už je divné.. Kam by mohl jít?"  zeptala se mě Allison, která seděla vedle mě na gauči. Řekla jsem jen ,,Nevím.." a zakývala hlavou. Naproti nám ležel Klaus který doteď spal. ,,Copak se tady děje? Někdo se ztratil?" zeptal se a mezitím se protahoval. ,,Jo! ztratil se Pětka. Nevíš kam by mohl jít?"  zeptala jsem se a už jsem musela být hodně zoufalá když jsem se ptala Klause. 

,,Nevím jestli ti to můžu říct ale už to trvá moc dlouho takže ti to pro jeho bezpečí řeknu.. Dneska ti měl jít vyzvednout jeden dárek, který nechával vyrobit na objednávku a evidentně se ještě nevrátil.."