It's Christmas! Awesome, wow! | Hamilton Adventní Kalendář

~Adrienne alone~

„Gilberte, potřebuješ pauzu," podívala se Adrienne na svého manžela, který se válel pod hromadou knížek, které na něj spadli, když se pokoušel dostat pro svou milovanou příručku rodičovství, kterou Adrienne schovala na vrcholek knihovny. Mužovi bylo stále záhadou, jak to že se tam dostala žena v osmém měsíci, ale on ne.

„Ale, ale, já musím být připravený!" protestoval a začal ze sebe shrnovat knížky.

„Už jsi jí přečetl nejmíň desetkrát... Myslím, že jsi připravený," zavrtěla hlavou. „Pomohla bych ti, ale mám strach, že už bych se pak sama nezvedla."

„Nezlehčuj to!" vyskočil na nohy. „Určitě mi něco uniklo! Nebo to má druhý díl, nebo mi uniká návaznost na zbylé příručky, nebo-"

Gilbert byl umlčen letmým polibkem od jeho manželky a nespokojeně se na ní podíval.

„Tohle není fér," podotknul.

„Ty jsi s tím začal," připomněla mu. „A navíc to nemění nic na tom, že potřebuješ pauzu."

„Z rodičovství si nemůžeš dát pauzu!" nevzdával se tak rychle. „Bože, co nás to napadlo! Mon Dieu! Je vais certainement laisser tomber le bébé sur ma tête!"

„On y va encore une fois... Už jsem volala Johnovi, zítra si tě tu vyzvedne a pak ještě přiberete někde Herca s Alexem," oznámila mu a muž se na ní překvapeně podíval.

„Quoi?"

***

Adrienne seděla v místnosti obklopená vonnými svíčkami. Na tento den se tak těšila. Gilbert vypadne z domu s přáteli, její matka je na návštěvě u své sestry a ona byla konečně sama doma a nemusela se cítit špatně, že před Vánocemi vůbec nic nedělá.

Žena se opět rozhlédla a podívala se na všechno jídlo kolem sebe. Občas se cítila trochu provinile, ale rostl v ní další člověk, měla na to právo. Spokojeně se podívala na své rostoucí břicho. Někdo by nazval jako neuvážené poslat svého manžela ven s přáteli, když začínáte devatý měsíc těhotenství, ale Gil byl až moc starostlivý a už oba potřebovali alespoň na chvíli vydechnout.

Adrienne se zhluboka nadechla a rozplácla se do polštářů, které si připravila. Spokojeně se podívala na strop a natáhla se pro jahodu. Usmála se od ucha ku uchu a přitáhla k sobě Gilbertovu tajnou zásobu čokolády.

„O tomhle tatínkovi neříkej," pohladila své bříško s plnou pusou a odpovědí jí bylo kopnutí.

„Oh, náš malý chlapeček nám kope..." rozplývala se žena a opět se spiklenecky podívala na své břico. „O tom tátovi taky neříkej."

Žena spokojeně jedla a užívala si života, dokud jí malý tvor nekopl obvzláště silně.

„Au? Co to s tebo je-"

Přišel nový kopanec. Opět o něco silnější. Ruka Adrienne vystřelila k břichu. Tohle není dobré. Co nejrychleji se dostala na nohy a vydala se do kuchyně, kde nechala mobil a cestou přemýšlela, komu zavolá.

Eliza a Peggy padají, obě jsou těhotné, nechtěla jim přidělávat starosti. Nabízela se Elizabeth, ale ta byla sotva dva měsíce po vlastním porodu. Mohla by zavolat svojí matce, ale zrovna teď se jejich vztah neměl zrovna nejlíp.

Měla pocit, že jí bylo sesláno znamení z hůry, když se v seznamu kontaktů narazila na číslo Marthy. Na nic nečekala a vytočila ho.

„Adrienne! Tak ráda tě zase slyším. Jak se-"

„Aidez-moi! Mon estomac me fait mal étrangement et je n'ai aucune idée de ce qui se passe! Cela pourrait être des contractions, mais il est encore trop tôt pour eux et-"

„Drahá, drahá, zpomal, vůbec ti nerozumím. Posaď se a v klidu mi řekni, co se děje," promluvila pomalu žena z telefonu.

„Mám divné bolesti břicha. Je to jako by kopal, ale mnohem silnější," posadila se žena a netrpělivě ťukala prsty o linku.

„Neboj, to budou jenom stahy-"

„Jsem na začátku devátého měsíce, je moc brzo na stahy!" přerušila ji opět.

„Adrienne, jestli chceš, tak pro tebe dojedu, sjedeme do nemocnice a půjdeme na kontrolu, abychom se ujistili, že je chlapeček v pořádku, ano?" navrhla Martha a žena přikývla.

„Jo, jo to by bylo fajn... Moc děkuju," poděkovala.

„Chceš, abych s tebou zůstala na telefonu, nebo se potkáme až u vás?" zajímala se.

„Mohla bys se mnou zůstat na telefonu?"

„Ovšem."

***

„Jsem tady!" ozvala od dveří Martha.

„Merde..."

„Adrienne, děje se něco?" svraštila starší dáma obočí.

„A-asi mi praskla voda?" vykoktala otázku žena.

„Sakra... Adrienne, běž do auta, já vezmu tašku a seženu Gilberta," rozhodla Martha a Adrienne ani na okamžik nenapadlo odporovat.

***

„Kde je Adrienne?" vrazil do nemocnice Gibert, jeho přátelé těsně za ním.

„Před chvilkou porodila. Gratulace, je to nádherný chlapeček," objevila se před nimi Martha a Gil se na ní překvapeně podíval. „Je v támhle tom pokoji."

Francouz se rozeběhl k danému pokoji a velice opatrně vstoupil. V místnosti byla sestřička kontrolující nějaké přístroje. Muž se na ní zmateně podíval.

„Maminka před chvílí usnula. Vy budete tatínek, že?" usmála se mile. Gilbert se stále tvářila zmateně a sestřička se tiše zasmála.

„Říkala, že budete mluvit s francouzským přízvukem, budete vyděšený a pravděpodobně cítit alkoholem. Gilbert?"

„A-ano."

„Skvěle. Adrienne byla po porodu velmi vyčerpaná a nedokázala nám sdělit jméno dítěte. Pouze chabě ukázala na tu milou dámu, co tu s ní byla, a zašeptala po manželovi... Paní Washingtonová nám sdělila, že si není jistá, které jméno myslí, takže teď je to asi na vás," sdělila mu. Muž se podíval na novorozence vedle ženy.

„Mohu?"

„Ovšem," přikývla. Gilbert opatrně vzal do náručí dítě. Mohl by naplnit přání své manželky, ale rozhodně nechtěla, aby se chlapec jmenoval po něm. V koutku mysli ho napadlo, že možná nemyslela jeho, ale manžela Marthy.

„Georges. Bude se jmenovat Georges Washington de Lafayette."

Rozhodně jsem neukradla název kapitoly z A:TLA nebo LoK...

Also The Prom je... 👌