✎ Slunečnice a jiné povídky [𝐤-𝐩𝐨𝐩]

Ⅲ. Kytice (Siwon ~ Super Junior)

Inspirací byla kytice (ne ta básnická sbírka, ale tradiční svázané kytky) a Siwon (Super Junior). Povídka byla psána na motivy Drobných K-pop výzev (#1) od . Mimo termín.║❀║

―――――

Příliš brzy, problesklo mu hlavou, když vstoupil do téměř prázdné kavárny. Kromě něj a baristy tu nebyl vůbec nikdo. Zaváhal, než vykročil k pultu, hlavu lehce zakloněnou, neboť zkoumal nabídku.

„Dobrý den," pozdravil ho mladík za barem, na rtech zářivý, přesto však pravděpodobně nucený úsměv. Siwon mu gesto vlažně oplatil, ale ještě pár vteřin setrval mlčky.

„Dobré odpoledne," odvětil nakonec, „jedno karamelové latté, prosím." V tichosti zaplatil a pozoroval, jak mladík připravuje jeho kávu. Teprve pak, s šálkem v ruce, se přesunul ke stolku u okna.

Opět mešká, pomyslel si při pohledu na hodinky. Přeci jen nepřišel až tak brzy.

Jeho přítelkyně přišla, ale měla náruč plnou květin, tak se před kavárnou zastavila. Pozoroval ji. Neměl v úmyslu jí pomoct. Barista však byl mnohem ochotnější a dveře jí přidržel.

„Siwone!" rozzářila se jako sluníčko, ačkoli přes kytice to vidět nemohl, ale slyšet to bylo hodně.

„Meškáš." Bez zájmu si odpil kávy.

„Já vím, zdržela jsem se, poslední den školy, víš, jaké děti umí být! A vůbec," pečlivě vyskládala kytice na stolek mezi ně, pak si sedla a plynule pokračovala, „nechápu, proč jsi mi nešel naproti, alespoň bys mi pomohl je odnést." Skoro nezadržitelný proud slov Siwon nevnímal, protože mu rudlo před očima. Doslova.

A pak si kýchl. Jednou, podruhé, potřetí – a to už tiše nadával, neboť mu začaly slzet oči a svědění v nose bylo nesnesitelné. Vylovil papírový kapesník a ukryl se za ním.

Vždyť si jenom chtěl dát dobrou kávu! Proč, proboha, přinesla květiny?!