✎ Slunečnice a jiné povídky [𝐤-𝐩𝐨𝐩]

XII. Já nerad? (BTS)

Inu, kdo by si tak asi mohl splést cukr se solí, že? Ale když člověk nedává chvilku pozor, ono to zas tak složitý nebude. Povídka byla psána na motivy Drobných K-pop výzev ~ Vánočního speciálu (#2) od souteze_a_vyzvy.║♨║

―――――

Vzduchem se nesla sváteční vůně, kuchyní se rozléhalo několik hlasů nadšeně zpívajících vánoční koledy a kolem poletovala mouka. Nebo cukr?

Který z nich vlastně přišel s tím geniálním nápadem napéct si po vzoru evropských domácností vánoční cukrovinky? napadlo bezděčně Namjoona, když si všiml Jimina zápolícího s vrstvou cukru na vlastním obličeji a Kookieho, který si z těsta na sušenky právě vytvářel nepříliš vydařenou plastiku nosu.

„To těsto..." ozvalo se nesměle, načež hlas dotyčného pomalu odumřel, nechávaje větu nedokončenou.

„Co?" věnoval mu otrávený pohled nejstarší člen.

„To těsto je slané, hyung-nim!" Seokjinovi se na obličeji prostřídalo několik úrovní zděšení. A pak si uvědomil, kdo sladil.

„Jimine..." Vražedný šepot se nesl náhle podezřele tichou kuchyní.

„Já nerad?" odvětil s drobnou dušičkou oslovený.

Namjoon si povzdechl. Mohli to cukroví alespoň upéct, když už se dělali s těstem, ale takhle se obával, že veškerá snaha cukrářských nemehel v příliš malé místnosti vyjde nazmar.

„Tak zkusíme místo sušenek preclíky?" ozval se osvíceně ten, který tu děsuplnou novinku zvěstoval, zatímco si upravoval nový nos.

Seokjin mezitím však stihl Jimina vraždit pohledem dost intenzivně na to, aby se dotyčný omylem začal dusit solí, již mylně pokládal za cukr a ve snaze ten fakt zamaskovat si olízl prsty, kterými si bílou vrstvu otřel z obličeje.

„Vzdávám to," zašeptal Taehyung s hlavou složenou v dlaních.

A v tom okamžiku do místnosti vplul pobrukující si Hoseok – jako jediný nepřišel o vánoční ideály a zmeškal slanou výměnu názorů. „Tak co, jsou ty sušenky připravené k pečení?"

„Ani se neptej."