Shit Happens | Larry Stylinson

Shit Happens 6.

"K jeho očím jsem se přes ten nos ještě nedostala," zabručím a ty dvě dobré ženy se zase chlamou jak placené.

"Kam ty na to chodíš, Anet," zavrtí hlavou babička.

"No to se radši ani neptej. Ale dost už o panu magistrovi, změňme téma," ponouknu je. "Jaký byl den ve škole pro tebe, babi?"

A babička poslechne a vypráví drby na profesory, ale je pravda, že ten parchant mi leží v žaludku celé odpoledne. Vím, že bych o něm neměla přemýšlet, vím, že bych si na něj neměla ani vzpomenout, rozhodně ne, když se snažím učit zeměpis a kvůli němu mi to neleze do hlavy, ale… kruci. Praštím se zeměpisem a jdu si zaběhat, ale ani to mi nezlepší náladu. Zatraceně práce, kdo má tohle vydržet. Kudrnatý zelenooký debil, co si o sobě vůbec myslí, držet se mi v hlavě, ačkoliv ho tam nechci?!

"Hej, ségra," houkne Nick.

"A ty jdi taky do prdele," poradím mu.

"Oh - inu dobrá," posadí se vedle mě na postel a čeká.

Protočím oči, svléknu se a zapadnu do sprchy- Dveře nechám otevřené, vím, že půjde za mnou.

"Tak povíš mi, co se děje?" zeptá se přes puštěnou sprchu.

"Máme," natáhnu se pro šampón, "nového praktikanta. Mladý pan doktorand, rozumíš."

"Ty ho nesnášíš, on si myslí, že jsi drzá, babička má zase spoustu práce a ty si nepíšeš zápisky do biologie?"

Vykouknu zpoza sprchovací zástěny a zamračeně si ho přeměřím: "To má ta vaše kosmická univerzita zatracené kamery i v naší škole nebo co?!"

"Není to kosmická univerzita, pako," zasměje se. "Ale univerzita letectví a kosmonautiky."

"No jo, no jo, pane kosmonautický navigátore," jako bych mohla zapomenout. "Ale jak to víš?"

"Protože tě znám."

"Pán je po tom bakaláři ňáký chytrý."

"Nech si ten sarkasmus," přímo slyším, jak se usmívá. "Jak vypadá?"

"Já nevím… eh, jako, jo, vysoký, tmavé vlasy, kudrnaté a trochu delší, zelené oči, opálený, nosí dlouhý kabát, džíny, košili a oblekovou vestu. Víš, co myslím, ne? A jako, všechny jsou z něj odvařené, že je strašně hezký a tak, a já vidím jenom arogantního debila, co si svou velikostí nosu kompenzuje velikost kolmo níže."

Vyprskne smíchy. "Skoro se chci nabídnout, že tě zítra odvezu do školy, kdybych kvůli tomu nemusel vstávat…"

"Nenamáhej se, bere mě Louis," odmítnu. "Ale kdybys mě chtěl vzít v pátek, nebyla bych proti. Mám na jedenáct a ráda bych se prospala. Nebo mi jenom můžeš půjčit auto, ve dvě budu doma."

"To si jako fakt myslíš, že ti půjčím auto, nebo co?" uchechtne se nevěřícně. "Ale na jedenáct… no, stejně musím do města, tak tě vezmu, no."

"Miluju tě."

"Já vím," ujistí mě a podá mi ručník. "A co ten mladý doktorand? Měla jsi s ním nějakou potyčku?"

Povyprávím mu všechno tak, jak se to stalo. No brácha umírá smíchy, zvlášť už té části s tampónem, a dokonce zavolá babičce, aby jí pogratuloval k dokonale šáhlému vnoučeti. Babička se ani nemusí ptát, proč konkrétně, prostě jenom řekne, že mě má uklidnit a naučit mě dobrému chování. Tse, dobrému chování a mě? Nikdy.

"Ono by dost dobře možná stačilo naučit ji šeptat," zasměje se Nick.

"Tse," udělám uraženě a obléknu i svetr, s podprsenkou se nenamáhám. "A to jsem ti schovala sušenky, aby ti je táta nesežral."

Zmizí z pokoje do kuchyně už ve tři čtvrtině slova sušenky. Hovado. No je fakt, že jsme sourozenci. Hned se vrátí zpátky i se sušenkama. Dokonce mi nabídne.

"No ty máš ale dobrou náladu," podivím se.

"Docela jo, miluju, když mučíš doktorandy. Nesnáším všechny tady ty mladé idioty, co si myslí, že titul jim stačí na to, aby si o sobě mohli myslet, že jsou něco víc. Že mu provedeš nějakou blbost? No ták, zasloužil by, takhle se k tobě chovat. Viď, že ty a Louis něco vymyslíte? Natoč mi to a jeho reakci taky, samozřejmě. Člověk se občas v teorii na uni nudí a tohle by přišlo vhod. Ačkoli nevím, jak bych pánům doktorům a docentům vysvětlil, proč se válím po zemi v polovině jejich výkladu, ale to už je můj problém, že…"

Myslím, že tohle máme v rodině. Jsme prostě hovada.

"V prvé řadě jsem úplná kráva, že jsem nedržela hubu," povzdychnu si. "Tse, co kráva, to bych si mohla pískat, se čtyřmi žaludky."

Brácha mi poprská sušenkama celou postel, jak se rozesměje. Čuně.