ZAKLÍNAČ Nová éra

Kapitola šestnáctá

"Našli dalšího mrtvého v lese," oznámila Rianon ráno u snídaně další zprávu z černé kroniky.
"Vhafe?!" zamumlal zaklínač s pusou nacpanou smaženými vajíčky.
"Je to divné, že? A nemluv s plnou pusou!" napomenula ho s vyčítavým pohledem, kterým mu připomněla Yennefer.
Dívka začala číst: "V Kamenném lese byl opět nalezen mrtvý člověk. Vyšetřovatelům se zatím nepodařila identifikovat oběť . Jisté je jen, že oběť byla tentokrát asi třicetiletá žena s plavými vlasy.
Identifikaci značně znemožňuje nálezový stav těla. Ten ale jasně ukazuje na stejného pachatele, jako v případě pondělní vraždy polského turisty Wojczeka N.
Podle svědka nálezu bylo tělo ženy pokryto mnoha tržnými ranami, kterým vévodila obrovská břišní trhlina. Právě krvácení do dutiny břišní je dle koronera příčinou smrti."
Geralt už si nevzal další kousek své snídaně. Vlastně ani nedokousal to, co měl již dávno v puse. Zamyšleně hleděl někam do dáli, skrze dívku, když v nastalém tichu hlasitě polkl.
"Myslím, že vím, kdo je vrah!" pronesl mrazivě vážně. Dívka vzhlédla od mobilu, na kterém četla zprávy. V očích měla tázavý výraz s odleskem strachu.
Zaklínač prudce vstal a začal přecházet po pokoji sem a tam. Přemýšlel o své teorii. Až si byl zcela jistý, prudce se zastavil a tiše začal: "Já jsem se do tohohle světa dostal při plnění zakázky. To díky němu se otevřel portál, do kterého jsem skočil. Takže on mohl projít stejně, jako já!"
"Co bylo předmětem té zakázky?"
"Přízrak. Přízrak vojáka, který svým obětem rozdrásával břicho, aby zemřely stejně, jako on."
"Zničíš ho?" zeptala se bezvýrazně Ria.
"Jsem hlupák! Proč mě tohle nenapadlo. Jak to, že mi nedošlo, že on dokázal taky projít portálem. Jak jsem si ho mohl nevšimnout!?" nadával si Geralt, jako by Rianoninu otázku ani neslyšel.
"Kdo jiný, když ne já," zaklínač přeci jen odpověděl, "mám pár elixírů u sebe, ale i tak se musím pokusit najít nějaké bylinky na další!" začal okamžitě plánovat, přičemž přešel do svého pokoje a prohledával zaklínačskou zbroj. V pokleku vytáhl několik lahviček s různě barevnými tekutinami a vyskládával je vedle sebe na zem.
Rianon se cítila stísněně, ale přesto ji zaujaly Geraltovy lektvary. Dosud totiž žádný z nich neviděla. Přestože se neodvažovala svými slovy prolomit nastalé ticho, přistoupila blíže za zaklínače, aby mu viděla přes rameno.
Nakonec se nedokázala ovládnout a s prstem nataženým k lahvičkám se zeptala: "Co jsou zač?"
Zaklínač ani nevzhlédl, jen bezvýrazně řekl:" Bílý med, proti otravě toxiny z elixírů. Nosím ho vždy u sebe. A zbytek Blizardu, pro posílení smyslů, jsem pak rychlejší a mrštnější." Rianon přikyvovala, přestože ji Geralt za svými zády nemohl vidět.
"Co mi dělá starost, je chybějící Rafard bílý, nebo alespoň Vlaštovka. Pak by se hodil i olej proti přeludům. Ten voják je silný protivník. Kéž byste tu měli bylinky a další přísady, které na to potřebuju," povzdechl si.
"S bylinami by nebyl takový problém, ale nekkeří srdce ani topivčí mozky tady fakt nenajdeš."
Geralt se překvapeně otočil: "Ty znáš přísady těch lektvarů?"
"No, zrovna tyhle si pamatuju. Ale to víš, jak už jsem ti vyprávěla, o tvém světě vím hodně."
"Takže ho nesmím nechat, aby mě zranil. Bude to chtít silný Queen a třeba i petardu." řekl si spíš pro sebe, ale pak se opět zeptal Rii: "Víš, z čeho je Měsíční prach?"
Dívka jen pokrčila rameny a šeptla: "Z měsíce?"
"Je to petarda ze salnytru a rtuti,myslíš, ze by se to tu dalo sehnat?"
Ria se usmála:"No jasně, to jsou obyčejné suroviny."
Na Geraltovi byla znát úleva. Alespoň nějakou výhodu v tomto světě získá proti přízraku.
"A myslíš, že vám tu roste písečnice?"
"Nevím, podívám se," vytáhla opět svůj mobil a začala hledat podrobnosti o bylině a rovnou i o tom, kde sehnat rtuť i salnytr.
"Prosím tě, ještě na ten olej potřebuji sádlo, to se dá ale sehnat lehce, že?"
"Ano, to se dá. A jestli je to vše, můžeme ihned vyrazit do města. Našla jsem obchody, kde seženeš všechny tyhle přísady."