Kapitola desátá

179 17 0
                                    

Rianon měla to štěstí, že pracovala z domova. Sice si někdy, zřídkakdy ale přece, připadala trochu osamělá, ale dnes to opravdu považovala za štěstí. Když už se u ní objevil host z jiného světa, mohla mu být neustále nablízku a hlavně pohlídat, aby v jejím světě neprovedl něco strašlivého. 

Pár dní se jí podařilo Geralta držet z dosahu města a celkově cizích lidí. Takhle ho ale nemohla věznit věčně. Každou chvíli mu vysvětlovala, jak funguje náš svět, jak se má chovat a vystupovat před lidmi. Snažila se ho upozornit na vše, co by ho mohlo vylekat. Jestli se tedy zaklínač může vůbec něčeho leknout. 

Geraltovi se pobyt u Rianon líbil, hodně se spolu sbližovali a poznávali se, ale přesto začínal pociťovat nervozitu z nic nedělání. Usoudil, že už ho dívka dostatečně poučila a vyjádřil svůj zájem o návštěvu města. 

„Kdy už bych konečně vše, o čem mi vyprávíš, mohl poznat osobně?"
Rianon tu otázku už dlouho očekávala: „Brzy!" tajemně se usmála, „S hostem doma mi rychle dochází jídlo a musíme něco nakoupit. Takže dnes vše poznáš. Pojď za mnou!" vstala a vydala se přes malý dvorek k přístřešku, kde parkovala svého modrého miláčka, MiniCooper.
Geralt už věděl, co je to auto a když mu Rianon otevřela dveře, chtěl se hned nasoukat dovnitř. Stále ve své zbroji i se svými meči. Odmítal se totiž vzdát jediných osobních věcí, které v tomhle světě měl. Dívka ho zarazila: „Dej mi pozor na sedadla! Ne že něco propíchneš! Raději ještě počkej," zamračila se při představě pořezané pravé kůže, kterou bylo auto vybaveno. Z kufru vytáhla deku a přehodila ji přes Geraltovo sedadlo. Ten si zatím své meče uložil na zadní sedadla. 

Když Ria překontrolovala bezpečí svého motorového miláčka, svolila ke Geraltovu nastoupení.
„Musím ti koupit nějaké normální oblečení. Tohle se fakt nedá. Ty nervy mi za to nestojí," mumlala si dívka, ještě když zasedala za volant.
Geraltovi neuniklo žádné její slůvko, ale mlčel. Chápal její rozladění. Jemu by taky vadilo, kdyby mu někdo řezal do Klepny a ubližoval jí. Až po nějaké době se ozval: „Tak už se nemrač Rio, slibuji, že tvému autu neublížim!"
Ria se zamyslela: „Slíbíš, že uděláš potřebné kroky k tomu, aby se Minimu nic nestalo?"
Geralt nevěda, co na něj Ria chystá, bezmyšlenkovitě přikývl: „Slibuju!"
A dívce už se v hlavě rodil plán, kam zaklínače zavede. 

ZAKLÍNAČ Nová éraDonde viven las historias. Descúbrelo ahora