New Life |Pozastaveno|

15.Začátek...?

Zívla jsem, protáhla si ruce a otevřela oči.Ležela jsem na Andyho gauči, a- počkat.

Andy ležel vedle mě s hlavou na mym rameni.Chvilku jsem nevěděla jak reagovat, ale pak jsem uznala za vhodné znova se "probudit", akorát hlasitěji, aby si toho všiml.

,, Jej sorry.", zamumlal Andy a posunul se.,, Vpohodě, jedno rozdrcený rameno nevadí, mam ještě jedno,"zasmála jsem se.

Andy po mně hodil pohled 'le Velice Naštvaný a zívl.

,, Kolik vlastně je?"

Podívala jsem se na hodiny na zdi.

,, Půl třetí.Ráno."

,, Nevim jak ty," řekl Andy a vstal z gauče.,, Ale já už neusnu.Takže chceš přinést taky kafe, nebo pujdeš spát?"

,, Spát už nepujdu takže jestli ti to nevadí tak-"

,, Nevadí budu rád.Lepší než si povídat do rána se zrcadlem.", uchechtl se a zašel do kuchyně.

Já jsem si mezitím trochu upravila vlasy, co vypadaly jak...Mno, k tomu snad ani přirovnání neexistuje.

Andy se vrátil, v každé ruce hrnek kafe a pod rukou nesl deku.

,, Kdyby ti byla zima,"vysvětlil.

,, Děkuju."

Andy si sedl a ztlumil televizi, která pořád běžela.Horst Fuchs právě představoval "naprosto revoluční kráječ ovoce a zeleniny, a pokud zavoláte do deseti minut dostanete i struhadlo v hodnotě dvaceti dolarů zcela zdarma! "

,, Takže...Máme celou noc tak mi řekni něco o sobě...Já o sobě asi moc vyprávět nemusim že."zasmál se Andy a já přikývla.

,, O tobě toho vim snad víc než tvoje máma."

,, Tse, stalkere!"

,, Nejsem stalker jenom..."

,, Sis o mně vyhledala naprosto všechno."

,, Tak nějak no."

,, Tak řekni něco o sobě...Tvoje...Já nevim dětství nebo tak." Andy se usmál naprosto dokonalým a přívětivým úsměvem.Podívala jsem se jinam.

,,Co se děje Kate?" zeptal se starostlivě.

,, Moje dětství...No nevim jestli o tom zrovna chci mluvit."opět vyplavaly všechny vzpomínky a přišly mi tak děsivě skutečné, že zastínily realitu.
,, A hele smrtka dorazila!" ,, Co tě žere, ztratilas žiletku?!" ,, Nás to taky mrzí že ses ještě nepodřezala!"

,, Neboj Kate, je to pryč.Všechno."

Andy mě objal a já dala slzám volný průběh.

,, Promiň..."zašeptala jsem když mě pustil.

,, Kate všechno je vpohodě.Sem tady pro tebe jasný? Nedopustim aby ti někdo ubližoval.Pokud se tě někdo dotkne zlomim mu vaz.Taky sem neměl pohádkový dětství, chápu tě."

,, Děkuju Andy." Zhluboka jsem se nadechla.

,, Ok takže...Narodila sem se a vyrůstala v jednom malym městě na východ od LA.Jméno neni podstatný, stejně bys to neznal.První tři roky jsem měla naprosto...Normální dětství, prostě jsem měla mámu, tátu, milující rodinu.Potom se naši začali hádat.Jako malá jsem z toho nic moc nechápala, a proto když se táta kvuli rozvodu odstěhoval, nechala sem si od mámy namluvit, že táta odjel na nějakou výpravu nebo co.Jo, je to směšný ale byly mi tři roky.Pak uběhl nějakej čas, a bylo mi asi pět.Máma si mě přestala všímat a raději trávila čas mimo domov a když už se doma objevila, pokaždý s jinym chlapem.V tu dobu se o mě starala hlavně babička.A jednou sem se babičky zeptala, kde je táta. Ale protože to byla mamka mojí mámy, moc o tom nevěděla.Řekla mi, že mamka a táta si nerozumněli, tak táta odešel.Toho dne když máma přišla domu s nějakym blonďákem, omg byl minimálně o pět let mladší, zeptala jsem se jí na tátu, protože mi babička řekla něco jinýho než mi tvrdila od mala ona.Tehdy mi vrazila facku a poslala mě do pokoje.A od tý doby sem vyrůstala tak nějak sama.Když v mejch dvanácti letech zemřela babička, naprosto sem se zhroutila a stala se emo.Samozřejmě s tim máma měla problém, ale já jí neřešila.Začali mě šikanovat i ve škole, jenom kvuli stylu a hudbě co sem poslouchala.Do toho máma začla pít.Den ode dne to bylo horší, dokud v osmý třídě nepřistoupila Valerie.Byla taky emo a my se začaly spolu bavit.Mno a tak nějak plynuly roky až do střední, kterou sem taky nějak přežila, až doteď kdy sedim na gauči u mojeho největšího idola."

Andy mě celou dobu poslouchal s chápavym výrazem.

,, Zapomněla sem zmínit řezání a tak ale to sis asi doplnil sám."

,, Kate..." vydechl Andy a znova mě objal.

,, Je mi to moc líto."zašeptal mi do vlasů.

,, Děkuju, nemusí."usmála jsem se.Bylo to super někomu se svěřit.

,, A co kluci?" Zazubil se Andy.

,, Měla sem za celej život dva." , připustila jsem.,, Mno a dopadlo to pokaždý katastroficky.'' Pokusila jsem se o úsměv ale nebylo to nejlehčí.Když si vzpomenu na to jak jsem jednou přišla do školy...
,, Ahoj Luke." pozdravila jsem ho jako každé ráno na chodbě ve škole.Jediné co nesedělo, byla blondýna po jeho boku. ,, Jako vážně Luke?!" vyprskla a podívala se na mě.,, Tohle je ta tvoje...Bejvalka?" Poslední slovo vyslovila s takovou jedovatostí, že kdyby tón hlasu uměl zabíjet tak by vyhladila půl školy. Svět kolem mě se zastavil jako ve zpomaleném filmu.Pohled mi rozmazaly slzy a zatočila se mi hlava.Nevnímala jsem nic jiného než ty její umělé rty, jak s nimi pohybovala a vycházely z nich slova, která jsem nedokázala rozeznávat.Pak jako utvrzení svých slov Luka políbila.Nalepila se na něj jako pijavice a nechtěla se ho pustit. Zazvonilo a všichni začali odcházet.Já se nemohla ani pohnout.Svezla jsem se po zdi a zůstala sedět v rohu u šaten.Blondýna Luka chytila za ruku a sladce mi zamávala.,, Sbohem emařko!" Zasmála se jako ropucha a společně s Lukem utekla na půlmetrových podpadcích do třídy.Seděla jsem jako jediná na chodbě a přehrávala si v duchu dokola "Bejvalka"...Bejvalka, bejvalka, bejvalka, bejvalka...

,, Kate?"

,, Sorry zamyslela sem se."

,, Lesknou se ti oči.."

Nadechla jsem se a chtěla něco říct.Andy mi přiložil prst na rty a...

Políbil mě.

Kačenka se zase rozepsala :'D omlouvam se že celkem dlouho nebyla další část, to víte přežít Vánoce a ještě psát neni easy :DD
Moc děkuju za víc než 2K reads a 279 votes :') boží ste ^^

KaciiiBVB