Part 3

15.6K 470 8
                                    

Bylo asi půl jedenácté. Byl jsem v obýváku a díval se na televizi. Samozřejmě na program jím vybraný, takže nějaký akční film. Tenhle žánr zrovna nemusím
Posadil se vedle mě a dal mi ruku na stehno. Automaticky jsem sklopil hlavu.
"Tak, zlatíčko. Dneska nastane změna pravidel."
"J-jaká, p-pane?"
"Ptal jsem se tě?!" Zatáhl mě za vlasy.
"N-ne." Zasyčel jsem. Přikývl.
"Jsem daddy! Žádný 'pane' už slyšet nechci, jasný?!"
"A-ano, p-totiž daddy." Periferním viděním jsem uviděl na jeho tváři slabý úsměv.
"Zvedni se, běž nahoru do oné místnosti a na stole uvidíš líhový fix a papír s nápisem. Pak krajkové kalhotky, pruhované punčochy a síťované tričko. Oblečeš si to a na pravé stehno si napíšeš fixem nápis. Ano?!" Chytl mi hrubě bradu, abych se díval přímo na něj.
"A-ano, d-daddy." Usmál se, pohladil mě po tváři a pustil. Vydechl jsem, zvedl se a odešel nahoru.
Po cestě jsem o tom všem přemýšlel. Proč chce, abych mu říkal "daddy"? Znám odpověď. Protože je to ještě více ponižující, nez oslovení "pane". Jenže já si stěžovat nesměl. Bylo jen a jen na něm, jak mu mám říkat. To on byl ten, o koho tady šlo a já byl vedlejší. Kdyby on měl rýmu a já horečku, starám se já o něj. Samozřejmě, a tohle je ve smlouvě, zlomení nohy nebo horší zranění či problém, který vyžaduje nemocnici, je povolen s tím, že by tady měl hlavní slovo doktor. Až by řekl, že je to v pořádku, jsem zpátky na submisivovi.
Došel jsem tam a vše uviděl. Už jak o říkal, mi naskakovala husí kůže. A teď, když to vidím, se klepu. Myslím, že zadek bude hodně trpět. Krajka je na tyhle krvavé, vlastně teď už ne, ale to je vedlejší, nepříjemná. Hodně.
Vydechl jsem, oblékl si kalhotky, pak následovaly punčochy a pak to šíleně tričko. Vlastně jsem byl rád za svou vypracovanou hruď, alespoň mi vynikly svaly. Ty jsem získal ještě v době, kdy jsme spolu chodili, normálně. Ne takhle. A dělal jsem to z vlastní radosti. Jo, něco na tom má i Harry, ale spíše proto, že je vždycky při sexu obdivoval a měl to rád. Teď to má taky rád. Jenže teď už je mezi námi něco jiného. Nedokážu říct, že ho nemiluji. Myslím, že kdybych ho nemiloval, nedělal bych pro něj ze sebe dobrovolně loutku, či jak to nazvat.
Vzal jsem si rozklepanou rukou do ruky docela a postavil jsem se, ještě i s papírkem, k zrcadlu. 'Daddy's little whore.' Vydechl jsem. Kvůli toho to oslovení. Jen kvůli tohohle. Popravdě, někdy to dělám s úplným odporem a někdy ne. Jenže bohužel v době, kdy mám na to vlastně i náladu, se předtím něco stane a já v té době pykám. No a v době, kdy bych teda na to náladu neměl, si se mnou rozhodne pohrát. Blbé nálady.
Oddělal jsem víčko fixu, podotýkám permanentního, a napsal jsem si onen nápis. Doufám, že si nebude stěžovat, že je to strašně napsané nebo tak. Zkuste si to takhle psát. Klidně bych bral, aby mi to napsal on. Alespoň by to bylo dle jeho představ. Sice by mi to asi napsal přes celou nohu, a na tak jak já a druhý den bychom šli do klubu a on mi nechal si vzít jen kraťasy, tak aby to krásně bylo vidět. Bez tak na tomhle najde najde chybu.
Fix a papírek jsem dal na původní místo a uviděl ještě jeden vzkaz. 'Až budeš, vem si ještě ze skříně růžový obojek, dej si ho na krk a běž si sednout dolů, v obýváku bude připravena židle. Vydechl jsem. Všechno naplánované. Jak typické. Nikdy nezaváhal, neudělal chybu. Vždycky měl předem všechno do detailu naplánované. Občas přemýšlím, kdy na to má čas, když se téměř celý den věnuje mě a v deset mě většinou uloží spát. Vždyť tohle promyslet musí trvat hodiny. Neřekl bych, že je to záležitost půl hodiny. Ale co mi je vlastně do toho, že.
Ještě jsem ze skříně vzal růžový obojek. Šíleně široký, řekl bych, že tak akorát, abych mohl dýchat. Nasadil jsem si ho a sešel dolů. Ve středu obýváku samozřejmě stála připravená židle. Vydechl jsem a sedl si na ni. Po chvíli jsem uslyšel kroky. Sklopil jsem hlavu, když mi ji v tu chvíli surově zaklonil a já se mu díval do tváře. Chtěl, abych se na něj díval, takže jsem neuhýbal pohledem. Usmíval se. Viděl v mých očích strach a to vždycky miloval. Nevěděl jsem, co se se mnou bude dít a toho on vždycky využíval. Pak přešel ke mě zepředu, sedl si mi na klín a ruce mi dal na ramena. Já nechal ruce podél těla a opatrně se na něj podíval. Přikývl, takže jsem měl povoleno se na něj dívat.
"Tak co, líbí?" Vydechl a otřel se mi rty o krk. Držel jsem steny a přikývl. "Mluvím s tebou!" Zatahal mě za vlasy.
"A-ano, l-líbí."
"Líbí kdo?!" Zatahal více. Ano, potrpěl si na to, aby na konci každé věty bylo oslovení. Sice nechápu, proč mu na tom záleželo, asi abych si zvykl. Je pravda, že po prvním měsíci jsem to už říkal automaticky a přišel i tvrdší trest za to, když jsem to neřekl, než jen, proti tomu, ubohé zatahání za vlasy.
"Ano, l-líbí, d-daddy." Pustil mě a usmál se.
_____________________
Dobře. Nakonec jsem díl dala. :) Snad jste rádi. A další opravdu bude příští týden. Zítra jedu pryč a v neděli se účinky.
Vaše milující spisovatelka, Boobear

Devil in Angel's Body [CZ Larry Stylinson, BDSM]Kde žijí příběhy. Začni objevovat