Za Zdí II. | Larry Stylinson

Část 10

Gackt zvedne hlavu. No jo. Testy. Ale to by Louis musel opustit Miguel. A ona by mohla žárlit. Možná by to mohl opatrně navrhnout.

"Dokouřil jste?"

"Ještě jsem nezačal," odvětí Louis s pátou cigaretou v puse. "A vy?"

"Já nekouřím," připomene mu Gackt.

Louis se soustředí na SILK syntézi bývalého generála i vědce. Pravidelný sex nezapřou, rozhodně ne jeho smyslům. "No... každý tomu říká jinak."

Gackt zrudne, což je co říct. Poupraví si brýle na nose a odkašle si: "Eh, inu. To je... téma mimo vaše testování, a-!"

"Chtěl jsem navrhnout trojku, ale ve všech případech by kombinace byly nepřístojné. Musím si podat inzerát na jiného pomocného asistovačku."

Na co, dyť má Miguel. Hodná holka.

Gack se znova postaví na nohy. Tohle zvládne. Je to jenom jeden pološílený malý voják s plamenometem. Gackt vymyslel celou Společnost. Založil Základnu. Tohle zvládne. jeden nepovedený omylem povedený pokus ho přece nevyvede z míry.

"Louisi," osloví ho. "Ty testy, prosím."

"Asi jsem ho nasral," zamumlá Louis ke svému plamenometu/své plamenometce. "Bude po mně chtít i test stolice? Mu můžu nasrat, haha."

Gackt to vzdává. Už zase. "VÍŠ CO JE TO TVŮJ POKUS POJĎ SE O NĚJ POSTARAT SÁM!"

Heechul si nepamatuje, že by Gackt kdy vřískal. temně se pro sebe zachichotá a v duchu Louise pochválí. Hodný pokus. Louis naproti tomu pokrčí rameny a vstane zpod stolu, stejně nemá co dělat. Jeho SILK je zábavnější než ten předchozí, nejspíš mu kvůli němu projdou ještě větší blbiny.

"Jaké testy po mně chcete?" zeptá se. "Kromě té stolice, haha."

"Jen... jen pojďte... se mnou, prosím," požádá ho Gackt.

Louis odloží Miguel na židli u jídelního stolu. "Jako doma," řekne jí, "ale nikam nechoď bez doprovodu. Už se stmívá, a víš, jak je okolí nebezpečné pro krásnou mladou slečnu."

Gackt se rozhodne to nekomentovat a ještě jednou zváží jeho IQ. Možná by bylo třeba ho přeměřit. Mohl by být jeho SILK prošlý? Možná ho neměl kupovat, když už byl zlevněný. A tak, do výplaty bylo daleko a Heechul chtěl novou plamenomet.

"Jak to, šéfe, nějaké testy. Stejně jsem chtěl vědět, co všechno s tímhle umím. Starý SILK byl nejenom odolný, ale taky zlepšoval mou rychlost a sílu. Je to stejné?"

"Vyzkoušíme," nabídne Gackt.

"Jak?" zeptá se Heechul. "Hodíme ho z okna a počkáme, až nám donese zlomené dlažební kostky?"

"Heidegger je sbíral!" vzpomene si Louis. "Od té doby, co ho... někdo vyhodil z okna... "

Gackt se zarazí. "Nečekal jsem, že by vytáhl tuhle historku..."

"On ne, haha."

"Kromě toho... jaký je váš názor na štábního generála Heideggera?" zeptá se Gackt.

"Umí dobře házet. V posteli by s ním byla sranda. Taky se umí zajímavě vyskytovat nad vojáky. Jenom nevím, jestli umí kreslit spirály."

Gackt si něco poznamená do papírů. Louis si všimne, že se Gacktovo emocionální rozpoložení změnilo.

"Byl... vám Heidegger blízký?" zeptá se mladý voják a rázem to zní jinak. Tatam je jeho humor. "Našli jste ho?"

"Ne, ještě... ještě ne. Základna je plná mrtvých těl, většinou... je nenacházíme v celku, jestli rozumíte. Nenašel se zatím nikdo, kdo by zodpověděl naše otázky, a nenašel se ani nikdo, kdo by se ke krádeži mých dokumentů a k vypuštění viru přiznal. Nenašli jsme ani jednoho z generálů."

Louis se zamračí. "Generál Fair je mrtvý, viděl jsem ho umřít. Heidegger... to nikdo neví. Mohl zůstat v izolaci, ale ze zprávy jeho generálního tajemníka jsem pochopil, že i on byl dole, v jídelně nebo na opičárně. S největší pravděpodobností je po smrti i on. Generál Sinclair byl mimo základnu a o generálu Petersonovi nikdo neslyšel už pár dní-"

"Peterson je mrtvý, to vím zase já," ozve se Heechul. "nezvládl poslední akci, nevíme přesně, co se stalo, ale měl se vrátit na základnu před více než šesti dny."

"Takže jediný, kdo mohl zůstat naživu, je Sinclair," vyrozumuje Gackt.

"A Heidegger?" zeptá se Louis. "Tělo jste nenašli, tak..."

"Vlastně pravda je taková," skočí mu Heechul do řeči, "že Heidegger je hlavní podezřelý z celého útoku."

Louis přikývne. No, napadlo ho to. Na druhou stranu... "Proč by to ale dělal? Byl generál, výš už jít přece nemohl."

"Všechny nenáviděl," pokrčí rameny Heechul.

"Nah," mávne Louis rukou. "To on jenom tak flirtuje. To víte, nucený smysl pro humor a asistovačky."

Gackt mávne rukou a vydá se do laboratoře napřed.

"Gackt byl vždycky divný," uzná Heechul. "A Heidegger ještě divnější."

"Byli přátelé?" zeptá se Louis.

Heechul nemusí odpovídat, aby Louis věděl, co že ve skutečnosti generálové byli. Kokoti, samozřejmě, to v prvé řadě.

"každopádně, od Heideggera by to byla zrada, ne? Myslím, vůči Gacktovi. Vždyť to on tohle celé vytvořil. Proč by to chtěl Heidegger ničit."

Heechul sáhne pro krabičku cigaret, kterou má Louis v kapse, a připálí si. "Nikdo jiný toho tolik nevěděl. Nikdo jiný nevěděl, kde jsme, nebo po čem přesně jít. Je tu několik trezorů s různými dokumenty, ale tenhle člověk věděl, kdy a kam má jít. Znal hesla k alarmům, prostě věděl. Nebyl nikdo jiný takový."

Louis si povzdechne. A to s ním byla taková sranda. Vejde do laboratoře a rozhlédne se. Jeho SILK je nervózní. Příliš mnoho sloučenin. Někdo tu před pár hodinama umřel. A pak starší a starší mrtvoly. Louis se zamračí a zatřese hlavou.

"Cítíš to?" zeptá se Heechul. "Soustřeď se na živé. Snaž se nevnímat nic, co nutně nepotřebuješ."

Louis poslechne, zaměří SILK na staršího vojáka a na reálné okolí. Spousta chemie a syntetiky, ale je mu líp. SILK je citlivý snad i na světlo.

"Tohle si vemte. Chci vzorky spermatu a moči," otočí se k němu Gackt čelem.

"A ta stolice?" zeptá se Louis nevinně.

Gackt po něm hodí kahan. Zapálený. Louis se zachichotá a otočí hlavu k Heechulovi: "Už si zvykl?"

"Ne, už to vzdal."

Louis se smíchem zmizí v kabince. Hm. Je to skoro jako v sexshopu. Ale šílený vědec ani Gackt mu nedali nic, co by si tu mohl vyzkoušet. Škoda. Ani zrcadlo mu nedali. Jak jim teď má asi dát vzorek spermatu, když tu nemá zrcadlo. Ani asistovačka tu není, Heidegger je piča, Harry mrtvý, co je toto za podmínky k dodávání spermatu. Keby mu donesli aspoň kozu, když už nic. Louis si bude stěžovat na odborech.

"Už?" houkne Gackt asi po půl minutě. Louis se ještě nedostal ani z kalhot.

"Fakt tu nikdo nekouří?" zeptá se Louis zoufale. "Mně to samotného nebav-... počkat. Já vlastně cítím, že?"

Gackt protočí oči a Heechul se uchechtne: "No, tímhle už sis prošel, ne?"

"Drž hubu, nebo pojď sem a řekni mi to do očí - no, nebo možná raději jinam," zajede si rukou do kalhot a ušklíbne se. "Nemáte aspoň kachničku?"

Nic moc podmínky. Měl by si říct o příplatek. Z kabinky vyleze po půl hodině. Je trochu mimo. "Tohle cítění je trochu nad moji výdrž."

"Co ti tak trvalo? Výsledek jsi měl po minutě a půl," prskne Heechul.

"Jsem se nějak nedokázal postavit na nohy," zahuhlá Louis. "S tímhle budu muset ještě chvíli experimentovat... a najít nějakého kuřáka."