Za Zdí II. | Larry Stylinson

Část 6

"Neodpověděl jste na žádnou mou otázku ohledně SILK syntetiky," vzpomene si Louis po chvíli tiché chůze/zapisování/červenání se.

"Nejsem si ničím úplně jistý. Ale ve své podstatě... Váš SILK mohl ale nemusel zmutovat virem WWII, aby se vytvořila tato jeho podoba. Toto je moje soukromá rezidence, ale slouží i jako vědecká laboratoř. Jsem vědec, původně jsem externě spolupracovat se Základnou. Kromě mě se tu vyskytují ještě tři další lidé, jeden Voják, se kterým jste se setkal, pokud si pamatujete, dole v Laboratoři, když jste se podruhé probudil. Další dva vědci, pracující v utajení jako Vojáci. Byli jsme ve spojení s jedním z vysoce postavených Vojáků na Základně."

Louis se uchechtne na slově "byli". Nemůže si pomoct, přijde mu to vtipné. Celá slavná nedobytná a perfektně chráněná a řízená základna byla zničena během několika minut nenápadným malým WWII. Haha.

"A moje jídlo?"

"Tím myslíte mého s-asistenta?"

Louis mlaskne a zváží svou odpověď, nakonec ale uzná, že jídlo je přednější než sex. o až eventuálně. "Ne."

"Jen co se vrátíme k domu."

Louis zrychlí svůj vycházkový krok. A zrychlí ho natolik, že se během necelých dvou minut ztratí oběma z dohledu. Dobře, je poněkud rychlejší, než si pamatuje. Opravdu jenom zrychlil krok, ani se nezadýchal. Hm. Zdá se, že je poněkud rychlejší. Možná je i silnější. měl by si to ověřit. Dojde před dům, od nějž se před pár minutami vzdálili. Jeho SILK je klidný a vyrovnaný, ztráta nejlepšího přítele a spousty dalších lidí ho vůbec nesere. No co. Najde si jiný nábytek. Tu hen tá zdravotní vědecký sestříček se mu zalíbil, určitě by mu ladil s povlečením. Rozhodne se, že ho určitě vyzkouší, až k tomu bude nějaká vhodná příležitost. Třeba zosobnění pokoje, že. Vlastní nábytek a tak. Počká, než se doktor se sestříčkem vyvenčí. SILK vnímá jejich přítomnost. Zdravotní šlapka si cosi hudrá pod nos - Louis tomu nevěnuje pozornost. Více se soustředí na své myšlenky. Vážně si chce ověřit, nakolik je silnější.

"Potřebuju si do něčeho střelit," promluví na doktora, když si je jistý, že je muž dost blízko na to, aby ho slyšel. "A taky do něčeho praštit."

A něco ošukat, nebo si aspoň nechat vykouřit, teď, když má tamten cit nebo co, by to mohlo být velmi zajímavé. Ale pěkně po řadě. Nejdřív to jídlo.

"Cítíte se být agresivní?" zeptá se doktor trochu udýchaně a pořád brejlí do svých desek.

"Popožene o moje jídlo, moji šlapku, a můj terč?"

"Ano."

"Ano."

Doktor zbledne. Louis se skoro zhroutí k zemi, ale jeho SILK jenom spokojeně zamručí. vyhovuje mu vztah s doktorem, a z nějakého důvodu jeho SILKu vyhovuje doktorův zájem. Louis se zhluboka nadechne a Šaman ho rychle vede zpátky do své chýše. No dobře, tak prostorné vily, ale to není tak důležité. Důležité je, že Louis skutečně cítí jídlo. Velmi ostře a přesně. To tu taky předtím nebylo.

"Mám ostřejší smysly," poznamená Louis napůl pusy a čeká, než si doktor zběsile otočí stránku a rychle to zapisuje. "Sluch i čich, který jsem předtím skoro neměl. Taky jsem rychlejší."

"Neříkej," zalapá po dechu sestříček.

Á, že se taky dostavil.

"To, v čem jsem se vzbudil, byl jeho pokoj?" zeptá se Voják doktora a kývne přitom k jeho vědecké asistentce.

"Urazí vás, pokud ano?"

"Ne."

"Ano."

Louis se zaxichtí a rádoby omluvně pohodí bradou neurčitým směrem výše: "Sorry za to sperma na peřině, byl to můj první mokrý sen, jsem totiž panic."

Asistenční sestříček se na něj podívá poněkud nedůvěřivě, své pochyby ale nevokalizuje. To SILK ocení.

"Na druhou stranu můžeš ochutnat a pak si přijít pro další."

Doktor pobouřeně zvedne hlavu, vědecký asistenčíček zbledne a couvne za svého Senpaie. (Jsem malá školačka a miluju svého senpaie.) (Haha, ten Madara je kurva.) Tse, udělal se mu do postele, to je skoro manželský slib. A on tu teď bude vyšilovat jako jeptiška. Hmm, sex v kostele...

"Kde je můj oběd?"

"Blíží se," ujistí ho tiše asistenční vědíček.

"Ticho, bo tě přetáhnu krucifixem."

Nají se a pak si dá tuto asistovačného dezerta. A pak si zakouří, a pokud bude šlapka hodná, taky mu nabídne. Nebo ho nechá v peřinách, ať si vykouří sám. Hm, to by bylo sexy. Louis se posadí ke stolu, Šaman naproti něj, dezertní sestříček vedle svého senpaie. Louis má na jazyku několik poznámek o daddy kinku, ale nakonec si řekne, že proč, když bude mít jídlo. Dočká se, naštěstí, nebude muset zabíjet pro kus žvance. Nají se a když je hotov, ukradne talíř Šamanovi a dojí jeho porci, aniž by se zeptal. No co. Je voják. A jeho mozek potřebuje spoustu jednoduchých cukrů. A SILK... no, kdoví, co ta bestie potřebuje. Momentálně další cigaretu. Louis zváží, jak moc nepohodlné by bylo, kouřit a jíst najednou. Musel by odkládat cigaretu mezi jednotlivými sousty...? Ne, sní ještě porci vědeckého dezertního sestříčka, načež znova vyjde ven. Dal by si dvacet. A cigarety. Louis zváží, jak moc nepohodlné by bylo kouřit a spát zároveň. (Děti, proč jste tak potichu? Pšš, táta usnul, čekáme, až mu dohoří cigareta mezi prsty). Mimoděčně ho napadne, jestli by se doktor zlobil, kdyby ho podpálil.

"Můžu něco podpálit?" zeptá se klidně.

Doktor zvedne hlavu, odloží příbor, který mu s tikem v obočí zamrzl v ruce v jednom gestu, a zeptá se: "Budete agresivní, pokud ne?"

"Ano."

"Ano."

"Fakt?!" probere se najednou Louis. "Paráda! Hned?!"

Doktor si povzdechne a vstane. "Následujte mě."

Louis si povyskočí a rozhodne se, že tady se mu líbí. Možná mu dají plamenomet. A možná bude moct trefit Šamana. Nebo dezertovou jednohubku. Nebo Heideg- ne, ten už je tuhý. No nic, Louis si najde jiný terč. Třeba vědecký chlebíček. K nakousnutí. Ne, počkat, přece si nepodpálí vlastní bytový doplněk, to by bylo kontraproduktivní.

"Dostanu plamenomet?"

"Budete agresivní, pokud ne?"

"N- ano."

"...Ano."

"Fakt?!" zaraduje se Louis s očima dokořán. "A můžu vás podpálit?"

"Ne," odpoví klidně doktor.

"A vaši asistovací vědeckou pracovnici?"

"N... ne."

Zaváhal, všimne si Louis. Třeba ho taky sere, že nekouří. No však Louis ho to naučí. Jednou dvakrát ho... ehm... použije a bude z něj profesionál. Haha. Možná že spíš Senpai miluje svou školačku...? Úchyl. Ale šukal by i jeho.

"Vážně nekouříte?"

"...budete... agresivní, pokud řeknu, že ne...?"

Louis se ušklíbne; projde mu lež...?