Bruneta se vzbudila do tmy, bylo to jako by jí tma, která byla všude okolo pomalu pohlcovala. V hlavě měla jako po zemětřesení a v celém těle cítila lehké mravenčení. Teprve po chvíli jí došlo, že má zavázané oči a jediná věc co slyšela byly vrzající kolečka vozíku, který jí právě vezl bůh ví kam. Trochu se začínala orientovat když uslyšela chladný,neutrální hlas, který se příliš nelišil od toho z nemocnice. Slyší jak se otvírají těžké, kovové dveře.
,, Třetí patro" oznámí výtah. Vozík do výtahu zajede a někdo za jejími zády začne nadávat na žvýkačky, které nejspíš zdobily stěny kabiny.
,, Kdo to pak má odlepovat? " zanadával hlas a otraveně si odrfkl. Bruneta ho od někud znala, ale nemohla si vzpomenout odkud. Po chvíli ticha sebou výtah trhl.,, Nulté patro"
Vozík vyjel ven z kabiny. Dívka poznala, že jsou v podzemí. Vzduch byl mrazivý a zatuchlý, cítila chlad okolních stěn a ozvěnu koleček vrzajícího vozíku. Ještě chvíli jeli, najednou ucítila vlnu tepla. Pochopila, že se před nimi právě otevřeli nějaké dveře, kterými vjeli do příjemně, vyhřáté místnosti. Osoba, která Meghan vezla zajela s vozíkem na nějaký menší stupínek. Po té jí sundala šátek z očí.
Místnost nebyla tak útulná jak si ji představovala. Zdi měly kovově šedou barvu, jasná světla vydávala, až oslepující záři a asi dva metry od stupínku na, kterém právě stála byla obrovská skleněná tabule za, kterou se na ní šklebil jakýsi škodlibý úsměv
patřící starší blondýně. Meghan neměla tušení kdo to je, kde to je a vůbec co všechno se okolo ní děje.
Z přemýšlení jí vytrhly velké, svalnaté ruce, které jí obtočily ramena. Nějak se nebránila, protože by to nemělo cenu a navíc byla opravdu po posledních třech dnech vyčerpaná. Každodenní dávka bolestí a vidin udělá s tělem své.
Posadili ji na studenou kovovou židli. Osoba jí připoutala železnými pouty ruce k opěradlům a pusu jí převázala jakýmsi nevábně vonícím šátkem. Jakmile si byla osoba jistá, že jsou pouta a šátek dost upevněny vyšla směrem ke skleněné tabuly. Kdyby neměla Meghan pusu zacpanou jistě by vykřikla.
John?! Ne to není možné. Proč by tohle sakra dělal? Opravdu se ze všech sil snažila nějakým způsobem šátek vyplivnout a zavalit blonďáka otázkami nebo.... spíš nadávkami.
John došel ke dveřím, kterými ji sem přivez. Otevřel je, kývl na ženu za skleněnou tabulí a odešel zpátky do chladné chodby.
Blondýna si opřela lokty o jakýsi kovový pult na, kterém ležely různé papíry a uprostřed něj trčel malý mikrofon. Doširoka se usmála. Meghan na ní jen nechápavě zírala, snažila se pravidelné dýchat, ale látka v puse jí to znemožňovala. Žena si k sobě mikrofon přitáhla, celou místností se rozezněl vysoký,škodlibý
hlas.
,, Nemrač se tak Meghan " ušklíbla se ,,je to dost nezdovořilé."
Dívka jí jen probodávala pohledem.
Martha se chystala k další provokativní větě, ale přerušil jí jakýsi hluk z chodby.
,, JSTE VŠICHNI VYJEBANÝ ČŮRÁCI! AŽ SE ODSUD DOSTANU TAK SI ZAHRAJU S HLAVAMA VAŠICH DĚTÍ PETANG! A Z VAŠICH KOSTÍ POSKLÁDÁM MODEL EIFFELOVKY!! "
Bylo slyšet pronikavého, dívčího křiku. Bruneta nemusela dlouho hádat komu patří. Do místnosti dovezl unavený John Beth na podobném vozíku jako Meghan. Tmavovláska stále křičela něco o kastraci a pomalém vykrvácení. Martha obrátila oči v sloup. Jakmile jí John dovezl na místo hned vedle brunety tak došel k jakési šedé poličce v rohu místnosti. Vzal fialový hadr a zavázal dívce ústa. Ta však nepřestávala do šátku cosi huhlat.
,, Kde je ten chlapec? " zeptala se blondýna suše do mikrofonu.
,, Adriana mu musela dát další injekci" Martha vrhla na Johna nechápavý pohled.
,, Pokusil se utéct " upřesnil unaveně a utáhl Beth pouta.
,, Dobře, ale vyřiď jí ať si pospíší,, zavolala ještě na blonďáka před tím, než vyšel z místnosti.
Otočila se směrem k Meghan a opět zkryla svou zlobu a nenávist pod svůj velmi dobře natrénovaný falešný úsměv.
,, No Meghan Greenová " propalovala brunetu pohledem,, ani nevíš jakou radost mi udělal osud když mi tě i tvého bratra přivedl do cesty." Meghan nechápavě nadzvedla obočí a Beth přestala na chvíli huhlat nadávky.,, To je zvláštní máš stejné oči jako tvůj otec "
Beth se na dívku nechápavě otočila, bruneta jí však odpověďela jen pokrčením ramen. Martha si všimla jejich zmatení a neubránila se škodolibému úšklebku.
,, Vzpomínáš si na svou nebohou tetičku March, která zemřela na rakovinu" řekla s přehnanou histerií v hlase. Meghan zatajila dech když jí začal docházet význam jejích slov. Martha se nad jejím vyděšeným výrazem ještě víc usmála.
,,Ano přesně tak Meghan. Mé jméno je March Shannon Greenová."
Mé jméno je March Shannon Greenová.
