Když Meghan vešla do pokoje tak první co viděla byl Rick sedící na nemocničním lůžku jak si pochutnává na očividně její večeři. Jak mile si jí chlapec všiml tak se usmál jako měsíček na hnoji a nacpal si do pusy jeden celý houskový knedlík.,, Za prvé. Co tady sakra děláš? .......A za druhé nech mi tam taky něco." Řekla po krátké odmlce a sedla si vedle něj. Ten jí znechuceně podal zbylou půlku porce a uraženě se zadíval z okna.
,, Tossna... d neměl.. svojiveč.. eři?" Zeptala se s plnou pusou, až mladíkovu košili trochu poprskala. Ten si toho naštěstí nevšiml a dál hleděl nepřítomně na ptáka, který si právě venku vesele poletoval.
,, Jo měl, ale malou a měl jsem hlad."
,, Takže si mě přišel navštívit jen kvůli jídlu? " Řekla s úšklebkem a utřela si pusu do ubrousku, který ležel na táce.
,, To taky, ale něco jsem ti chtěl ukázat. " Zpoza zad vytáhl známou pomačkanou origamu. Začal jí opatrně rozkládat dokud před sebou nedržel jen nažloutlý papír.
,, Pozorování / R. 21, / M. 12/ a B 19/.,,
Bylo napsáno v jeho pravém rohu.
,, Co to je?" Vytrhla mu papír z ruky a začala si prohlížet spoustu sloupečků popsaných naškrábaným písmem.
,, To nevím, ale podle mě není náhoda, že ti Beth vyrobila jestřába zrovna z tohohle papíru." Řekl tajemně a zadíval se jí do očí. Jeho oči jí sice zas tak nezaujaly jako ty Francisiny, ale i tak vás jejich tma dokázala dokonale pohltit.
Meghan lehce kývla na souhlas a snažila se rozluštit škrabopisné písmo.
,, No nic za chvíli mě přijde na pokoj zkontrolovat John a asi by nebyl nadšený kdybych jen tak zmizel." Vytrhl ji z přemýšlení a přehnaně si začal upravovat havraní vlasy.
,, Podle mě by byl naopak štěstím bez sebe." Ušklíbla se, chlapec jí ignoroval a bezeslov vyšel z místnosti. No co omluví se mu potom. Řekne si sama pro sebe a dál se snaží rozluštit klikaháky na papíru.
Malé hodiny nad vchodem do pokoje si tiše tikaly a jejich trochu zkřivené ručičky ukazovali přesně devět hodin večer. Meghan, už před půl hodinou vzdala luštění písma, které spíš připomínalo hieroglyfy. Místo toho zjistila, že pod postelí bylo schováno velké množství knížek (nejspíš po Beth). Uklízečky byli asi na tolik líné ,že je tu jen tak nechali ležet a nejspíš v hlouby duši doufali, že se časem samy rozloží. Meghan jen doufala, že tímto způsobem neodklízí i mrtvá těla pacientů. Sáhla pod postel a nahmatala jakousi tlustší knížku s tvrdým obalem.,, Naslouchač "Bylo napsáno obrovským hulkovým písmem. Pod názvem se procházela malá postavička s kapucí, nad hlavou jí zářil měsíc obklopený šedých spoustou hor.
Brunetu začal příběh, už u prvních dvou kapitol neuvěřitelně moc bavit, ale původní majitelku knížky očividně zastak nezaujal jelikož záložka ozdobená různými květinovými vzory zůstala zastrčená ,už u druhé kapitoly.
Následující hodinu si kazila oči pod chabým světlem, které zalévalo celou místnost. Najednou někdo zaklepal na dveře. Meghan překvapeně zdvihla hlavu a zaklapla knihu.,, Dále." řekla nevěřícně, dveře se pomalu otevřeli a dovnitř potichu vklouzla Francisa. Liščí vlasy jí trčely do všech světových stran a kulaté brýle jí opět sjeli na špičku nosu.,, Ahoj... promiň, že.... otravuju." Vykoktala se sebe a zahanbeně se za dívala na své bosé pihovaté nohy.,, Ne to je v pohodě. Klidně se tady posaď." Poklepala na místo vedle sebe. Rudovláska trochu víc sebejistě vyšla směrem k ní. Bruneta se trochu posunala aby dívce udělala místo. Ta si jen pomalu sedla a na chvíli zavládlo trapné ticho.,, Co to čteš?" zeptala se zrzka a narovnala si své kulaté brýle.,, Ale nějaký fantasy." Podala knížku Francise. Rudovláska dělala, že si zaujatě prohlíží obal knihy. Bohužel jí to moc nešlo o čemž vypovídaly zelenošedé oči tíkající k tazavému obličeji dívky sedící vedle ní.
,, Nemůžu spát." Vyhrkla najednou a opatrně položila knížku vedle sebe. Meghan pochopila, že už to nechce dál rozebírat.,, Ty v tomhle pokoji nebydlíš moc dlouho, že?" Snažila se změnit na jiné téma. Bruneta přikývla.,, Vím, že tu před tebou byla jedna dívka."řekla neutrálně,,Ale nebavila jsem se ní."Dodala rychle když si všimla jak bruneta tázavě nadzvihla obočí.
Meghan poznala, že lže. Přes brýle bylo vidět jak se jí zmenšily panenky, nervózně si začala prohrabovat liščí vlasy a neklidně pohupovala nohama. Bruneta však dělala, že si toho nevšimla.,, Zkus si říct doktorovi o nějaké prášky na spaní. Když ti nejde usnout" Vrátila se k předešlému tématu a dělala, že se o Beth vůbec nezmínili. A nevěřícně se na ní podívala. Zrzka jen kývla a zvedla se k odchodu.,, Počkej! Nemohla bys mě připoutat." Vzpomněla si bruneta a zdvihla jeden z pásu přípoutaných ke spodní části lůžka. Francisa na ní ze začátku nechápavě zírala, ale nekonec se k lůžku vrátila. Dívka si lehla a sledovala jak jí rudovláska opatrně přípoutává ruce. Opět byla rudá jak mraky při západu slunce.
Nakonec jí přípoutala i nohy, zhasla světlo a s tichým,, Tak dobrou. " odešla. Meghan si připadla teď děsně bezmocná. Kdyby se cokoliv stalo tak se nemůže ani pohnout aby utekla nebo někomu pomohla. Na druhou stranu, už opravdu nestála o další škrábance, takže se s tím musela smířit. Chvíli ještě přemýšlela o čem a proč jí Francisa lže. Ale nakonec jí znovu odnesli vlny tvrdého spánku, až do té neuvěřitelné zahrady.
Francisa pomalými kroky došla ke svému pokoji na opačném konci chodby. Pomalu otevřela šedivé dveře a bosíma nohama vešla do pokoje. Nebyl nějak odlišný od ostatních pokojů v nemocnici , až na pomalované stěny. Zdi totiž zdobily obrovské lihovkou nakreslené kresby ze, kterých šlo jasně poznat , že se jedná o jakýsi deník. U každého obrázku bylo napsáno datum a Francisina oblíbená věta co v ten den zazněla.
Z pod postele vytáhla po okraj plnou krabici fix všech různých barev. Dnes sáhla po sametově modré. Dívčiny postavy měli ruce a nohy tenké jako hůlky a hlavy naopak obrovské jako bowlingové koule.
Nejdřív namalovala malou hubenou dívku s ofinou jak v ruce drží srdce prorostlé růži, kterou později vybarvila černou barvou. O kousek dál stála další postava s vlasy přes půlku obličeje. Měla na sobě potrhané svatební šaty a v ruce držela kytici bělotrnů. Poslední postava držela v rukou zrzčinu hlavu se zohaveným obličejem. Postava byla muž, který měl kolem krku obvázanou oprátku z něčích vlasů. Přes delší ofinu mu však nebylo vidět do obličeje.
Francisa pod celé svoje dílo napsala.
,, A co tu dělá on?"
18.8. 2015
Tato, kterou pronesl černovlasý chlapec když jí poprvé viděl jí podráždila a potěšila zároveň. Sice nesnášela když jí někdo viděl jinak než jaká je, ale zase měla příjemný pocit z toho jak její matka bude zuřit. Vždycky jí brala jako nějakou svou loutku, která vždy následuje její pokyny. Vždy jí nutila se storojit do šatů, nosit složité účesy a chovat se jako dáma. Věděla, že je normální když chce matka svojí dceru správně vychovat, ale jí nutila držet diety, už v devíti letech. Pořád jí nadávala jak je ošklivá a neschopná. To vedlo k jejím počátkům záchvatů úzkosti, které se postupem času začali nekontrolovatelně často opakovat.
Dívka udělala krok od pomalované stěny. Sáhla si do náprsní kapsy a cosi z ní vytáhla. Byl to zlatý prsten se znakem znamení býka.,, Omlouvám se Marcu. " Zašeptala a po tvářích se jí znovu začali koulet slzy.
,, Omlouvám se Marcu. "
