Kapitola 16. Jedovatá Pravda

1 0 0
                                    

Beth nepřítomně zírá do stropu a snaží se si urovnat myšlenky, které jí látky z injekčních stříkaček pořádně rozhodily. Naštěstí jí teď měla na starost jedna holčina, která na to očividně neměla žaludek. Vždycky vpustila látku do květináče na okení římse a poručila jí aby se chovala jak smyslů zbavená. Občas jí přinesla nějaké knížky nebo si s ní pokecala. Sice si neměli moc o čem povídat, protože jejich osobnosti a zájmy si byli podobné jako prase labuti. Ale i tak jí něco pověděla o tom co je ve světě nového, že má neuvěřitelný strach z klaunů a další informace toho to typu co Beth absolutně k ničemu nebudou.

Najednou se otevřeli dveře a dívka začala hrát jak se svíjí v křečích.
,, Nech toho to jsem já " řekla zrzka jakmile za sebou zavřela. Tmavovláska se ušklíbla a posadila se aby si dívku lépe prohlédla.
Nic na ní nebylo nového. Stejné pihovaté ruce stejné prázdné,zelené oči a stejné krátké zrzavé vlasy. Ještě první den co jí sem přivezli tak hned po návštěvě Marthy Hillsové jí přišla dát injekci. Pod bílým nemocničním pláštěm měla krvavě rudé šaty, ohnivé vlasy měla v té době dlouhé po lokty. Bylo vidět, že se jí její vzhled vůbec nelíbí jelikož se vyhíbala pohledu do zrcadla v rohu pokoje.
Dala jí injekci a když viděla, že je Beth úplně mimo tak jí něco řekla. Beth věděla, že to bylo něco důležitého, ale nerozuměla jí kvůli droze ani slovo. Pamatovala si, že se to potom snažila převyprávět Rickovi , ale asi se jí to moc nepovedlo.

Automaticky otevřela okno. Vytáhla květináč, který stál na železné římse. Vzala stříkačku a do hlíny vpustila průzračnou látku. Beth nevěděla jestli se jí to jen zdálo, ale přišlo jí že kytka začala (od doby kdy se jí zrzka rozhodla ušetřit od neustáleho točení a děsivých vidin) uvadat. Rudovláska, už byla na odchodu, ale ještě se na Beth otočila.,, Přivezli ho sem" řekla
smutným hlasem,, je mi to líto, ale......je po všem. " Beth chtěla vyskočit z postele, ale bránili jí pevně utažené pásy.,, Proč si nic neudělala?" Vykřikla pobouřeně. Pak jí, ale došlo že křikem se od ní nic nedozví.
,, A k čemu nás vlastně potřebujete?!" Snažila se zeptat klidněji.
Zrzka se na chvíli zamyslela, ale nakonec jen pomalu otevřela dveře a mlčky odešla na chodbu.
,, Kráva " řekla si Beth sama pro sebe a sledovala jak se nějaký malý pavouk přímo nad její hlavou pomalu spouští dolů po tenkém bílém vlasci.

Francisa utře injekční stříkačku od hlíny do papírového ubrousku, který si právě vytáhla z kapsy. Prochází okolo mnoha pacientů, většina má prázdné výrazy a snaží se nějakým způsobem dostat z bílé svěrací kazajky. Jiní si zase povídají se svojí nohou a pokouší se jí nakrmit imaginární kaší. Vzpomněla si na jednu paní, která si každý den přesně ve dvě hodiny odpoledne sedla do tureckého sedu před jeden z fíkusů ,který byl u informací v dolním patře a začala se k němu modlit. Myslela si, že je to prý anděl, který byl uvězněn v podobě rostliny aby díky němu mohlo mít kyslík celé lidstvo. Nejednou se jí někdo snažil vysvětlit, že je nemožné aby kyslík na celé zemi vytvářela jen jedna rostlina, ale nikoho neposlouchala. Kdo ví kde je jí teď konec.

Došla, až k silným dřevěným dveřím se zlatou klikou. Zhluboka se nadechla a opatrně zaklepala.,, Dále" ozval se neutrální ženský hlas. Francisa vešla dovnitř, hned po příchodu jí uvítal ten známý arogantní úsměv na výrazných červených rtech. Blonďaté vlasy jí jako vždy spadaly pečlivě vyčesané přes ramena. Dnes si zvolila krvavě rudou barvu náušnic, stínu a korálů do tvaru srdcí co se jí na hrudi jasně leskly. Francisa za sebou zavřela dveře. Odsunula si židli od jejího kancelářského stolu a následně se posadila. Kancelář přesně vystihovala Marthy povahu, celá byla sladěná do purpurové a šedé barvy. Vše tu bylo perfektně srovnané a čistější než u zubaře. Na šedých políčkách, které lemovaly místnost stály porcelánové sošky slonů v různých barvách a pozicích. Nad jedním ze slonů si tiše tikaly novější hodiny černé barvy.

,, Chtěla jsi se mnou mluvit? "Zeptala se opatrně.

,, Ano. Dnes v 17:00 ukončím pozorování
/ R. 21, / M. 12/ a B 19/,, odpověďela bez jakéhokoliv náznaku emocí a napila se z hrnku naplněného černou kávou.

,, Takže je necháme jít?" Zrzka po chvíli litovala, že něco řekla. Blondýna dostala záchvat falešného smíchu.

,, Víš ty vůbec kolik mě to stálo je všechny najít a dostat je do nemocnice? Nejdřív jsem musela hledat po celé Anglii tu holku, kterou doma nechtěli kvůli těm ohavnostem co si dělala ve spánku s obličejem" zrzka se tvářila nechápavě,, báli se, že by jako náměsíčná mohla napadnout i je." upřesnila Martha a znovu si usrkla kávy.

,, Dále ten chlapec toho nebylo zas tak těžké najít. O jeho rodině se říkalo, že všichni její členové minimálně jednou za život zahradu navštíví. Žili v Pinxtonu a nějak moc se ne lišili od ostatních občanů. Povídky o zahradě jejich sousedi považovali za drby.Však jednoho rána když bylo Rickovy čtrnáct let našli patnáctého září v jejich domě dohromady čtyři mrtvoly. Jeho matka, otec, mladší bratr a ještě ten rok narozená Sofie. Všichni mrtvý! Tedy, až na něj. Nemohli ho však obvinit jelikož na mrtvolách nebyli nalezeny otisky prstů nebo jakékoliv důkazy, že šlo o vraždu. " Blondýna pobaveně sledovala jak Francisa hltá každé její slovo.

,, Rick skončil v dětském domově kde si ho nikdo nechtěl adoptovat. Povídalo se, že prováděl satanistické rituály, které zabili jeho příbuzné. Že ovládal černou magii a vysál ze své malé sestřičky duši. No řekni kdo by chtěl takovéhle dítě do rodiny? "
Zasmála se a znechuceně zjistila, že jí káva, už stihla vystydnout.

,, A proč tu je Meghan Greenová?"
Zeptala se Francisa a v hloubi duše doufala, že nemá tak děsnou minulost jako Rick nebo Beth.

,, Ano dobrá otázka " řekla zamyšleně a dopila již studený zbytek kávy.
,, Je to opravdu náhoda. Původně jsme ji a jejího bratra chtěli jen využít k té autonehodě, ale nakonec se zjistilo, že má Meghan také schopnosti týkající se vstupu do posmrtné zahrady. Navíc mám s jejich rodinou nevyřízené účty."Řekla neutrálně a sledovala jak se její dcera chystá něco namítnout.Martha dala oči v sloup protože přesně věděla co Francisa řekne.

,, A musíme se k nim chovat takhle? Vždyť jsou to přece lidi stejně jako ty a já." Narovnala si kulaté brýle aby zdůraznila jak vážně svá slova myslí.

,, Franciso víš jak nám mohou ublížit? Kdyby chtěli tak jsou schopní za jednu noc vyhladit tisíce lidí!" Promnula si spánky a zamyšleně zavřela oči.

,, Ale mami oni nic takového neudělali a ani neudělají. Nikdo si nazaslouží aby se s ním zacházelo jako s méňeceným." Řekla šeptem. Martha se zvedla ze židle. S falešným úsměvem se postavila před svojí dceru, Francisa přesně věděla co teď bude následovat. Blondýna se napřáhla a vlepila dívce na pravý líc pořádnou facku.

,, Jak někdo jako já může mít tak primitivní a naivní dítě.
Ta tvoje přecitlivělost tě jednou zabije! Jsou to postižené zrůdy! Nezaslouží si žít, vždyť ten kluk nejspíš zabil celou svojí rodinu! A kdoví čeho by byli schopné ty dvě. Fullerová je psychopat! A ta Meghan.... " odmlčela se,, prostě musí zemřít...."
Martha ignorovala, že dívce opět po tvářích stékají slzy a obešla ji jako by byla vzduch.

Blondýna, která již byla na odchodu se ještě zastavila ve dveřích.
,,A ta látka co jsi dala Marcovy Greenovi před týdnem do kapaček....nebyl to lék " řekla panovačně. Francise přejel mráz po zádech.,,Co...co to bylo?!" Vydechla, místo odpověďi, kterou stejně bohužel odtušila se na ní blondýna falešně usmála a beze slov za sebou dveře zavřela.

Francisa cítila jak se jí opět z plic vypustil všechen vzduch jako z balónu. Čelo jí orosil studený pot a kolena se jí podlomila pod nátlakem, vlastního těla.

Svalila se na studenou podlahu kanceláře a snažila se popadnout dech. Pokusila se si urovnat myšlenky ,ale v hlavě měla jen hustou nekonečnou mlhu plnou ústřižků vzpomínek ve, kterých nebylo možné se zorientovat. Pořád dokola se jí v hlavě opakovala věta, kterou její matka vyslovila,, A ta látka co jsi dala Marcovy Greenovi před týdnem do kapaček....nebyl to lék " To byla opravdu věta dne. Musí si ji zapsat na zeď, až se vrátí zpátky do nemocnice.

Po otočila hlavu tak aby viděla na tikající hodiny nad jednou z postaviček slonů. Měla ještě hodinu vymyslet nějaký děsně geniální plán jak zachránit Meghan a..... samozřejmě i ostatní





Odešla, nechala dívku na pospas svým myšlenkám, slzám a dalšímu záchvatu.








Zahrada bláznů Where stories live. Discover now