Kapitola 12. Rudovláska

2 0 0
                                    

Meghan to mu nemohla uvěřit. Vždyť v obličeji měla tak jasné chlapecké rysy teprve teď si, ale uvědomila několik jemných detailů, kterých si na prví pohled nevšimla. Řasy, které lemovaly její oči se jí zdály teď odost větší, snědé pihovaté tělo nyní jasně odhalovalo širší boky, větší stehna a na krku jí ještě zůstalo přilepených pár zrzavých pramenů od nedávného ostříhání. Z nějakého důvodu se Meghan nemohla přestat červenat....

Dívka si prohrábla vlasy a dech se jí pomalu začal zpomalovat. Když, už to vypadalo že je úplně v klidu tak jí nejspíš (podle zvuku dopadajících kapek vody, který vycházel z jednoho ze sprchových koutů) došlo, že tu není sama. Stejně jako Meghan jí obličej zbarvil dost viditelný ruměnec. Vzala si z poličky ručník a vešla do sprchy na levo od brunety.

Když se Meghan nabažila teplé vody a vůně levandulového mýdla tak si kolem těla obvázala ručník. Odhrnula již trochu mokrý závěs,vyšla směrem k poličce za, kterou se díky zrcadlu odrážel její obraz. Vypadala teď míň unaveně. Vzala si na sebe čistou košily. Měla příjemný a svěží pocit.
Sundala ze sebe ručník a natáhla se k nové košily. Nevěděla proč, ale přišlo jí, že má světlejší barvu než předešlá košile. Napadlo jí jestli tím třeba nějak nerozřazují pacienty. Z přemýšlení jí vytrhl něčí chraplavý hlas.
,, Po... dášmi... prosímtuk.. ošily.. ?" Zamumlal hlas a zpoza závěsu se opatrně natáhla pihovatá ruka.
,, Co prosím?" Zeptala se Meghan a odhodila si ofinu z čela. Zrzka si přetáhla závěs tak aby jí nebylo vidět na tělo. Takže na brunetu vykukoval jen úplně rudý pihovatý obličej.
,, Jestli... bys mi prosím.... podala tu košily." Řekla, až neslyšně a kývla směrem k zmuchlané hroudě v úplně dolní poličce. Meghan si jí před tím nejspíš nevšimla. Podala ji zrzce. Ta jen zamumlala něco ve smyslu, že děkuje a zalezla zpátky za závěs. Po chvíli vypnula vodu, opatrně vyšla již v trochu pomuchlané košili a postavila se vedle druhé dívky. Sáhla do poličky odkad předtím vytáhla bruneta tu zmuchlanou hroudu. Vyndala malou tmavě modrou krabičku, kterou následně s cvaknutím otevřela. Vevnitř byli černé kulaté brýle. Dívka si je opatrně nasadila.,, Sluší ti. " Řekla najednou Meghan. Zrzka nejspíš zapomněla, že tu je a tak sebou při jejích slovech trochu cukla.,,... Dí..ky.." Odpověďela a tváře se jí opět zbarvily do ruda.
,, Jmenuju se Meghan Greenová. " Vyhrkla najednou bruneta aby nějak prolomila to chladné ticho co plnilo celou místnost. Otočila se a natáhla k ní pravou ruku. Zrzka se k dívce také otočila, chvíli váhala ale nakonec ruku přijmula.,, Francisa Hillsová." Představila se opět tím chraplavým hlasem. Meghan opravdu fascinovalo jak moc jí připomíná postavu Harryho Pottera. Ale asi to bude těma rozcuchanýma vlasama a brýlema, které se jí teď lehce posunuly na špičku nosu. Trochu pozvedla hlavu a mile se na dívku usmála.

Z nějakého důvodu jí zrzčin úsměv příjemně zahřál u srdce a zelenošedé oči skryté pod brýlemi jí absolutně pohltily. Nedaly se přirovnat k ničemu jinému než ke spoustě světluškám, které před šedým pozadím svévolně polétávají a tím mu dodávají trochu více barev. V úsměvu se teď objevily králičí tesáky, které jí ale dodávali ještě víc roztomilosti.

Cosi jí na této osobě přišlo fascinující a nádherné zároveň. Dokázala by se na ní dívat většně, ale nedošlo jí jak dlouho se vlastně drží za ruce. Chystala se ruku odtáhnout jenže to nešlo. Nevědomky se totiž jejich prsty propletly. Jako by si navzájem uměli číst myšlenky se od sebe ve stejnou chvíli odtrhli. Obě úplně rudé na sebe zírali . Naštěstí celou tuhle situaci zachránil černovlasý chlapec, který vešel do místnosti a bezstarostně si pískal.
Zarazil se když viděl šklebící se brunetu a zmatenou zrzku, která je rudá až po uši.

,, Ricku mám pocit, že sis zpletl dveře. Pánské sprchy jsou vedle. " Řekla posměšně. Rick zvedl nevinně dlaně před sebe.,, A co tu dělá on?" Ušklíbl se natáhl ukazováček z pravé ruky k Francise. Meghan z hlouby duše doufala, že se ten idiot na tohle nezeptá, ale Francisina reakce jí překvapila. Hrdě se narovnala a přes hlavu si přetáhla košili. Aby ještě víc zdůraznila jak si očividně váží svého těla tak dala významně ruce v bok. Rick se jen ušklíbl, otočil se na patě a bez jakéhokoliv slova odešel. Francisa se znovu oblékla a všimla si Meghanina šokovaného výrazu.,,Nesnáším když mě ostatní vidí jinak než jaká do opravdy jsem." Řekla a opět úplně zrudla. Bruneta jí odpověďela úsměvem.
Po chvíli trapného ticha nakonec obě vyšli ze sprch.

Zbytek odpoledne strávila Meghan povídáním si s Francisou, která se teď víc rozpovídala. Zjistila, že je jí šestnáct, studeje pedagogickou školu v Londýně a její oblíbené jídlo jsou lasagne. Taky nemá ráda přetvařování a má strach z klaunů.
,, Ty jejich velké nosy a úsměvy. Fuj, už teď mám husí kůži. " Bruneta se jen zasmála. A hlavou jí prolétla další otázka.,, A proč tu vlastně jsi?"
Zrzka nechápavě nadzvedla obočí a zastavila se u mísy s jablky, která stála uprostřed malého stolku u stěny chodby.,, Myslím tady v nemocnici?"
Upřesnila a sledovala jak si rudovlasá dívka bere do ruky jasně zelené jablko.,, Mám panické záchvaty. " Řekla neutrálně a zakousla se do jablka.,, Aha to je mi líto. " Odpověďela smutně.,, Ale jsi si jistá, že ti tady dokážou pomoct? " Zeptala se opatrně. Nevěřila totiž , že by v tomhle západákově dokázali léčit psychické poruchy.Zrzka se na chvíli zarazila, ale nakonec tlumeným hlasem odpověďela ,, To nevím. Víš jsem zdejší a moji rodiče si myslí, že si ty záchvaty vymýšlím, takže to nechtějí nějak víc řešit nebo se mnou jet k lepšímu doktorovi." Meghan soucitně kývla. Bylo jí opravdu Francisy líto. Nikdo si nazaslouží trpět za hloupost ostatních.

Ještě chvíli si povídali dokud je z rozhovoru nevytrhl hluboký,znuděný hlas.,, No to snad ne?!" Zařval John přes celou chodbu.,, Hillsová coste si to udělala s vlasy?!" Francisca se zakousla do jablka, ale neodpovídala.
Blonďák k nim celý udýchaný doběhl.
,, Co mám teď říct vaší matce? " Zeptal se sám sebe a obcházel zrzku dokola.
Meghan nevěděla jestli se jí to zdálo, ale přišlo jí, že Francisca při zmínění své matky stiskla jablko v ruce o něco pevněji.,, Moje matka není vaše starost Johne. Za své činy si ponesu zodpovědnost sama." Řekla chladně a významně se znovu zakousla do jablka.

Meghan stále nevěděla co si má o ní myslet. Je tichá, stydlivá a milá na druhou stranu umí být, ale i chladná a odvážná. Uvidí snad časem, až ji líp pozná.

John na její odpověď lehce kývl hlavou a bezeslov odešel.,, Už asi půjdu k sobě na pokoj. " Řekla zrzka a nabrala si z mísy další tři jablka. Meghan jí odpověďela úsměvem.
,, Kdybys mě hledala tak mám pokoj nakonci chodby v tomhle patře." Dodala bruneta než zrzka stačila odejít. Ta na ní jen místo odpověďi kývla a rozešli se každá opačnou stranou chodby.




Ta na ní jen místo odpověďi kývla hlavou a rozešli se každá opačnou stranou chodby.

Zahrada bláznů Kde žijí příběhy. Začni objevovat