X Men, What's Gonna Be Now

To Už Jsem Mrtvá?

Pohled Niny
Kruci.
Horší to už asi nebude.
Jsme zavřený v neznámé budově s neznámými lidmi a zatím se kazí, co se dá.
Strašně se mi začala točit hlava a všechno jsem viděla rozmazaně. Na jídlo jsem neměla ani pomyšlení, proto jsem se pomalu zvedla ze země a dobelhala se k posteli.
Lehla jsem si a jakmile jsem položila hlavu, tak už jsem spala.

,,Nino. Nino."
Zaslechla jsem hlas za mnou, který volal mé jméno.
Poznala bych ho kdykoliv.
,,Pietro?", zeptala jsem se a otočila hlavu.
Stál tam a usmíval se.
,,Ahoj beruško."
,,Ahoj. Co tady děláš?"
,,Co tím myslíš?", zeptal se a na čele se mu objevila vráska.
,,Tohle není skutečné, že ne?", zeptala jsem se zklamaně.
Nic na to neřekl. Jen tam pořád stál a vůbec se nehýbal.
,,Takže jsme v té cele pořád. Nic se nezměnilo", řekla jsem spíš pro sebe.
Cítila jsem v očích slzy a snažila se je rychlým mrkáním zahnat.
,,Tohle je sen?", zeptala jsem se.
,,Nebo už mám halucinace?"
Rychlými kroky ke mně přešel a přitáhl si mě do náruče. Zabořila jsem mu svou hlavu do hrudi a strašně si přála, aby tohle byla realita.
,,Klid všechno bude v pořádku. Nebreč prosím. Do halucinací času dost. Zhluboka se nadechni."
Udělala jsem co mi řekl.
,,Co se to se mnou děje?", zeptala jsem se ho zoufale.
,,Budeš v pořádku, jen mi něco slib. Dobře?"
Kývla jsem na souhlas.
,,Musíš být silná. Kvůli mně, Katherine a hlavně kvůli sobě. Dobře? Slíbíš mi to?", zeptal se naléhavým hlasem a odtáhl se na délku paží.
,,Jo. Slibuju", řekla jsem potichu.
,,Dobře. Teď mě poslouchej. Musíš....."
Najednou už jsem ho neslyšela. Viděla jsem, jak se mu hýbají rty, ale neslyšela jsem ani slovo toho co řekl.
,,Pietro? Co se děje?", začala jsem zmatkovat.
Pak jsem se začala propadat do hluboké černé propasti.

Ostré světlo jsem cítila i přes zavřená víčka. Pomalu jsem je otevřela, abych si na to světlo zvykla.
Sakra tady lidem nedají pokoj ani v noci.
Otevřela jsem oči a posadila se.
Bolela mě hlava, proto jsem ji předklonila a zavřela na chvilku oči.
Rameno mě trochu pálilo, ale nebylo to nic oproti bolesti, kterou jsem prožívala uvnitř.
Zajímalo mě, co Pietro řekl, že musím.
Ale dala jsem mu slib. I když jen ve snu, pořád to byl slib, který jsem hodlala dodržet.
Dveře se otevřely, tak jsem zvedla hlavu, abych se podívala, kdo nám tentokrát přišel věnovat svou exkluzivní návštěvu.
K mému překvapení ve dveřích se objevil ten doktor a nesl s sebou jen malý kufřík.
Ani se na mě nepodíval. Přešel ke Katherine, rozbalil si na zemi kufřík a vyndal z něj jednu fialovou ampulku a injekci.
V tom z chodby přišli dva chlapi a oba si stoupl vedle mě, každý na jednu stranu. Když se ten doktor chystal, že dá Katherine tu injekci, tak jsem se zeptala: ,,Co to je?"
Nikdo mi neodpověděl.
Chystala jsem se zvednout, ale ti chlapi mě chytli, položili na postel a drželi, abych se nemohla pohnout.
,,Co to do ní dáváte?", zeptala jsem se znovu, tentokrát hlasitěji v případě, že by byli nedoslýchaví.
,,Klídek kočičko. Na tebe se taky dostane", řekla gorila, která se najednou objevila ve dveřích a jen tam tak stál a všechno sledoval.
Ten doktor píchnul tu injekci Katherine a pak prázdnou ampulku a použitou jehlu vrátil do toho kufříku.
Pořád jsem sebou škubala a snažila se vstát, ale bylo to marné.
Doktor přešel ke mně a opět vyndal z kufříku ampulku s nějakou fialovou tekutinou a čistou jehlu.
,,Tohle je náš nejnovější vynález. Je to sérum FP6. Chceš vědět co to umí?", řekla gorila a přistoupil blíž ke mně.
,,Ani ne", procedila jsem skrz zuby.
,,To nevadí. Stejně ti to řeknu", prohlásil a ďábelsky se ušklíbl.
,,Tahle věcička vás do rána postaví na nohy", řekl a určitě si všiml mého zděšeného výrazu v obličeji.
,,Tak tak. Řekl bych, že to není poprvé, co je na vás rychlé uzdravování praktikováno, proto si ušetříme ty kecy, že to není možné a tak dále."
Věnovala jsem mu naštvaný obličej, ale on si z něj nic nedělal.
Ten doktůrek mi bez varování dal tu injekci.
,,Co to kruci?", zeptala jsem se naštvaně a začínala jsem se cítit unaveně.
,,Ano toto sérum má jeden malý vedlejší účinek a tím je, že se teď hodně prospíte", řekla gorila a zdálo se mi, že jeho hlas ke konci věty rapidně zpomalil.
Sakra to je rychlost.
Začaly se mi zavírat oči a přestávala jsem vnímat okolí.
Opět jsem se propadla do temnoty.