X Men, What's Gonna Be Now

Prázdniny A Silvestr

Pohled Katherine
Vánoce jsme si užily skvěle, ale jsem si jistá, že Nina z nás všech nejvíc. V noci se nevrátila a upřímně my jí ani nečekaly. Vzbudila jsem se v šest hodin ráno a Nina pořád nikde. Dnes sem za námi měly přijet naše rodiny, abychom opožděně oslavily Vánoce i s nimi. Na Silvestra tu opět nebudou, takže musíme oslavit i jeho ale trochu dopředu.
Chtěla jsem se zeptat Ester, co se děje mezi ní a Profesorem, ale uvnitř jsem tak trochu věděla, že ani ona nebude znát odpověď.
Zvedla jsem se z postele a šla se převléknout do klasických černých džínů a bílého trička s krátkým rukávem. Vzala jsem si ortézu a vyrazila do koupelny se namalovat.
Po chvilce jsem vylezla z koupelny a zjistila jsem, že Ester pořád ještě spí. Vyšla jsem na chodbu a pokračovala do jídelny se nasnídat. Věděla jsem, že tam nikdo nebude, protože kdo normální by o prázdninách vstával tak brzy, aby byl v půl sedmé na snídani.
Ticho které mě obklopovalo, bylo až nepřirozené. Jen jsem nad tím pokrčila rameny a přinesla si čokoládové křupky zalité mlékem. Sedla jsem si i se snídaní, vyndala si telefon a začala si psát se svojí sestrou. Vyjížděli brzo ráno, aby k nám přijeli dopoledne. Psala mi o tom, jak strávila včerejší večer se svým přítelem. Když jsem si to přečetla, málem jsem se udusila snídani. I ona má přítele, se kterým je šťastná, dříve než já. Neřekla mi kdo to je a mně to bylo upřímně jedno, ale pořád mi šrotovalo v hlavě, jak to že od nás z trojice měla přítele jenom Nina.
Když jsem zaslechla otevírající se dveře, zvedla jsem hlavu, abych se podívala na narušitele mého ticha.
Byla to Kačka. Když mě uviděla, objevil se jí na tváři úsměv a zamávala na mě. Její blonďatá kštice s ohnivými konečky se jí zavlnila, když na mě kývla.
,,Dobré ráno." Spustila hned, jak si ke mně přisedla, už se svojí porcí snídaně.
,,Dobré. Jak jste se vyspaly?"
,,Ale jo, šlo to, jen tvoje kamarádka s tím svým přítelíčkem, by se mohli příště trochu ztlumit. Máme pokoj hned vedle nich."
Nad tou odpovědí jsem se musela ušklíbnout a hodně se krotit, abych neřekla nějakou peprnou poznámku.
,,Vyřídím jí to." Řekla jsem s ironií v hlase a pohled co ke mně zvedla, by směle mohl konkurovat Nininu vražednému.
Rychle jsem stočila debatu jiným směrem. ,,Jak dlouho tedy zůstanete?"
,,Odjedeme asi trochu dýl, než jsme původně plánovaly, ale ještě přesně nevíme kdy?"
,,Chtěla bys se mnou jít potom do tréninkové haly?"
,,Jasně, ale nezničily ste jí náhodou včera?"
,,To jo, ale je tam ještě jedna." Odpověděla jsem jí a přišla si fakt divně, protože jsme ještě s Ninou nepotkaly Logana. Buď to ještě nezjistil nebo nás ještě nenašel. Bála jsem se co udělá. Říkalo se o něm, že na tělocvičně mu záleží víc než na čemkoliv jiném. Byla jsem si jistá, že tohle tvrzení se nevztahuje na Jean.
Rychle jsem do sebe naházela zbytek snídaně a řekla Kačce, že se sejdeme u výtahu. Spěchala jsem se převlíct na pokoj. Když jsem zabouchla, vzpomněla jsem si na Ester, která ještě při mém odchodu spala. Podívala jsem se na její postel a musela se usmát. Pořád tam ležela zabalená do deky s polštářem přes hlavu a pravidelně oddechovala.
Vzala jsem si opět černé legíny a černou sportovní podprsenku. Nezapomeňela jsem ani na ortézu a mohla jsem vyrazit k výtahu. Cestou k výtahu jsem se naplno věnovala messengeru a proto nebylo překvapení, že jsem do někoho narazila. Málem jsem vykřikla, ale dotyčná osoba mi dala ruku před pusu. Neuvěřitelně se mi ulevilo, potom co jsem zjistila, že je to Kačka.
,,Klid. To jsem jen já." Jenom jsem kývla na znamení, že už svou ruku může sundat z mé pusy.
,,Hrozně jsi mě vyděsila."
,,Promiň."
,,V poho. Půjdeme teda už?"
Na to jen pokývala souhlasně hlavou. Nastoupily jsme do výtahu a sjely do podzemní části školy.
Vydala jsem se stejnou cestou jako včera a potom jsem ještě zahnula do leva. Před námi byla úplně stejná tělocvična, jako jsme včera s Ninou zničily. Zatím co Kačka ještě ohromeně zírala mezi dveřmi, tak já přešla k reproduktoru a zapojila do něj svůj telefon.
,,Nevadí když pustím hudbu?"
,,Vůbec ne."
Vybrala jsem playlist a poté přešla do středu místnosti.
Začala jsem se protahovat a Kačka dělala to co já. Když jsem skončila s protahováním, tak začala hrát další písnička.
Přesunula jsem se k figurínám a začala s jednoduchými údery do hrudi a břicha. Storm a Jean říkaly, že schopnosti nejsou všechno, a proto musíme cvičit i svoji fyzičku. Tenhle nápad se nám zrovna dvakrát nezamlouval, ale nakonec jsme to překously.
Kačka mě sledovala se zaujetím, ale poté se taky přesunula k figuríně a snažila se jí udeřit do hrudi. K jejímu neštěstí, ale uhodila pouze klouby své ruky, takže jí to muselo nehorázně bolet. Věděla jsem to z vlastní zkušenosti.
Přešla jsem k ní a ukázala jí, jak se vyvarovat bolesti kloubů a udeřit tak, aby sobě ublížila co nejmíň a soupeři naopak.
Poděkovala mi za tipy a opět udeřila figurínu. Tentokrát už byla rána celkem dobrá.
Dnes jsem se nehodlala věnovat svým schopnostem, proto jsem se zaměřila jen na svaly.
Vrátila jsem se ke své figuríně a snažila vybít si své emoce. Bušila jsem do ní asi už nějakou chvílí a ani jsem nezaznamenala, kdy Kačka odešla. Vnímala jsem jenom hudbu ze stran a hrudník přede mnou. Přidala jsem i výkopy a po asi desátém jsem figurínu odhodila na druhý konec haly.
Celá udýchaná jsem se otočila a kdo to nestál ve dveří. Samozřejmě to byl Erik.
Díval se na mě zkoumavým pohledem a já si až teď uvědomila, že mám jen podprsenku. Bylo mi to ale jedno. Přešla jsem přes halu a šla ke stolu s pitím. Nalila jsem si plný kelímek vody a v periferním vidění jsem zahlédla jak Erik jde přímo ke mně. Rychle jsem ho do sebe kopla, jako by to byl panák vodky.
Když už byl skoro u mě tak se zastavil a já viděla jeho oči, které skenovaly celé moje tělo. Bylo mi to nepříjemné, proto jsem se zeptala.
,,Hodláš na mě zírat a mlčet?"
,,Při našem posledním setkání jsem měl šíp u hlavy, proto jsem radši opatrnější." Odpověděl mi prostě a já se musela ušklíbnout.
,,Můžu to klidně zopakovat." Na důkaz toho se mi v ruce objevil šíp z plamenů. Tentokrát se pousmál i on, ale v očích se mu zračila nejistota. Nechala jsem šíp zmizet a on ke mně přistoupil o něco blíž.
,,Tvoje taktika není špatná, ale mohla bys být lepší." Uchechtla jsem se a on se na mě podíval, ale z jeho výrazu nešlo nic vyčíst. ,,Chceš to zkusit?"
,,Teď si budeš hrát na učitele?"
,,A proč ne?"
,,Ne díky. Nenechám si nakopat zadek, jen proto že si potřebuješ zvednout ego."
Už jsem se chystala odejít, ale on mě chytil za loket.
,,Hej. Co ti je?"
,,Zkus to, nic víc nechci."
,,Fajn." Pronesla jsem naštvaně a ani se nesnažila skrýt znechucení, které z toho slova určitě poznal.
Přešla jsem k žíněnce a on si stoupl naproti mně.
,,A co teď?"
Odpovědi se mi nedostalo, protože to už proti mně vystřelila jeho pěst.
Jen tak tak jsem se vyhnula, ale to už na mě mířila další. Takhle jsem tam uhýbala asi 3 minuty a už jsem začala být trochu unavená.
Když mi jeho další rána měla přistát v obličeji, tak jsem se sklonila a dostala geniální nápad.
Co nejrychleji jsem mu podrazila nohy, ale jeho ruka mě chytila. Oba dva jsme spadli. Bohužel k mému neštěstí na zem jenom jeden z nás a to on. Já dopadla na jeho hrudník. Cítila jsem jeho zrychlený tlukot srdce. Zapřela jsem mu dlaně do hrudi a co nejrychleji se vyšvihla zpátky na nohy.
Když jsem se podívala na něj, tak vypadal zaraženě. Díval se na mě a v jeho výrazu se mihl smutek, ale hned zase zmizel za kamennou masku.
Šla jsem si pro telefon a cestou jsem se podívala na hodinky a zhrozila se.
Bylo čtvrt na deset. A sakra za 45 minut tu budou naši. Vypojila jsem telefon a projela zprávy, které mi sestra poslala. Nevnímala jsem jejich obsah, ale jedna mě upoutala na tolik, že jsem si jí přečetla hned několikrát za sebou.
S.:Přijede i můj přítel, tak se snaž. Nebuď hlavně nepříjemná, protože jinak ti to spočítám, to si piš ségra.
,,Sakra."
,,Co se stalo?" Otočila jsem se, protože jeho hlas mě vyděsil. Úplně jsem zapomněla, že tu se mnou je.
,,Ale nic, já už musím jít, protože přijedou naši. Mimochodem příště by ses měl víc snažit."
Slyšela jsem jeho uchechtnutí a jak tiše dodal : ,,Ich lasse dich gewinnen."(=Nechal jsem tě vyhrát)
,,Nejsem hluchá a pochybuji, že to bylo promyšlené."
Otočila jsem se na něj a viděla jeho šokovaný výraz.
,,Ty umíš německy?"
,,To je to tak šokující?"
,,Trochu. Myslel jsem, že se učíš francouzsky. "
,,Taky že jo. Němčinu jsem si přibrala kvůli sestře, abych jí mohla kontrolovat úkoly a tak."
Podíval se na mě nevěřícným pohledem.
,,Hlavu vzhůru. Třeba jednou najdeš něco v čem budeš lepší než já", řekla jsem pobaveně.
,,Řekl bych, že francouzsky umím rozhodně líp než ty."
,,To ti věřím, protože to není zas takové umění umět francouzsky líp než já. V takovéhle ohavnosti ti to prvenství i přenechám", odpověděla jsem se smíchem a udělala malou poklonu.
Otočila se na patě a mířila k výtahu, protože jsem měla 40 minut na to se osprchovat a obléct do něčeho slušného.
Hned jak jsem vlezla do pokoje, tak už na mě Nina s Ester řvaly, kde jsem byla tak dlouho. Ani jsem jim neodpověděla a zalezla do vany.