X Men, What's Gonna Be Now

Vánoce

Pohled Ester
Probudila jsem se první, což bylo vůbec poprvé za tu dobu, co jsme tady. Dnes nebyla škola, ale já se měla od tří učit s Charlesem, jako každý jiný všední den. Těšila jsem se na to, ale víc jsem byla zvědavá na výrazy holek, až otevřou dárky, co jsem jim koupila.
Pro Ninu jsem vybrala mikinu Rammstein.

A Katherine jsem koupila tričko z Game of Thrones.

Svým rodičům jsem koupila lyžařský zájezd do Alp a sestře nějakou dražší kosmetiku. Charlesovi jsem koupila jen takovou malou drobnost, tričko s velkým X přes celý hrudník. Chtěla jsem mu ho věnovat dnes odpoledne. Když jsem za ním byla včera večer, abych mu vrátila klíčky, tak jsem se málem neudržela a řekla mu to, ale nakonec jsem zatnula zuby a vydržela to. Musela jsem se poté celou cestu na pokoj usmívat, takže když jsem přijela, tak jsem musela vypadat opravdu vtipně.
Už jsem to nemohla vydržet a zakřičela : ,,Dneska jsou Vánoce!"
Holky okamžitě vystřelily do sedu a když si uvědomily co jsem provedla, tak na mě zavrčely a zamrmlaly něco v tom smyslu, že až budou dost vzhůru, tak mě zabijou. Kdyby se pohledem zabíjelo, tak už bych teď byla dvakrát mrtvá.

Katherine a já jsme se už šly chystat na snídani, takže nás čekala každodenní rutina ve formě hygieny, vlasů a oblečení. Nina něco zabručela do polštáře a ani ne za minutu už zase spala. S Katherine jsme se zasmály, ale potichu, abychom jí nevzbudily.
Když už jsme byly ready, tak se Nina uráčila vstát a taky se sebou něco udělat.
Na snídani jsme dorazily okolo deváté a u stolů už bylo docela vyklizeno. Neplánovaly jsme se tam zdržet moc dlouho, protože jsme chtěly ještě zajít do tréninkových hal, aby mohly holky cvičit a předvést mi co už dovedou. Snídani jsme do sebe bleskově koply a vydaly se ještě rychle na pokoj převlíct. Holky si vzaly černé dlouhé legíny a ve stejné barvě i sportovní ppdprsenky.
Konečně jsme zamířily k výtahu. Musely jsme se dostat opět do suterénu, protože tam se kromě té laborky nacházela i izolovaná hala, takže mohla být využívána pro výcvik.
Když jsme se tam konečně dostaly, tak jsem zjistila, že to vypadá jako taková velká tělocvična s figurínama. Holky už věděly co a jak, protože sem chodily se Storm a Jean. Každá se rozešla na jiný konec haly a já sledovala co bude dál.
,,Jsi připravená až ti nakopu zadek?" Pronesla Nina s pozvednutými koutky.
,,No nebyla by to žádná změna od minule." Poznamenala Katherine a já si až teď všimla modřiny, kterou měla na rameni. Obě na sebe kývly a Nina hned poslala do útoku proud vody, Katherine na nic nečekala a udělala kolem sebe štít z ohně. Proud vody se vypařil, hned jak se dotkl štítu.
Nina vyslala lehké tornádo a to smetlo Katherine na zem. Rychle se oklepala a zvedla se ze země, ale nestihla to včas, a tak ji sundal hurikán, který se řítil z druhé strany. Katherine se začala opatrně zvedat, ale když si klekla a opřela se rukou o zem, aby se vyhoupla do stoje, tak proti Nině skrz podlahu mířily vyčnívající kusy země. Všechny jsme byly v šoku.
Nina tak moc, že zapomněla na ty kusy a jenom ochromeně zírala. Katherine se trochu vzpamatovala a rozběhla se za Ninou. Jen tak tak ji strhla na stranu, aby ji žádný netrefil.
Přijela jsem za nimi a oni se v pohodě válely na zemi a smály se jako šíleně. Nevěřícně jsem se na ně podívala, ale po chvíli jsme se smály všechny.
Když už jsme konečně popadly dech, tak se Nina zeptala : ,,Jak jsi to udělala?"
,,Já nevím, chtěla jsem ti tak moc rozbít hubu, že to najednou šlo."
Opět jsme se rozesmály a byly bychom tam ještě dlouho, kdybych se nepodívala na hodinky a nezjistila, že je čas oběda.
,,Hej, musíme na oběd, ale vy tam rozhodně takhle nepůjdete!"
,,Co se ti nelíbí na našem úboru?"
,,Vypadáte jak bezďáci a opravdu byste chtěly na oběd jen v podprsenkách. Teda Pietro by se určitě nezlobil."
Tentokrát jsme já s Katherine dostaly totální výbuch smíchu a Nina nasadila svůj vražedný pohled.
Obě jsme od Niny ucouvly a vrhly se ke dveřím. Přibližovaly jsme k výtahu, ale Nina nás samozřejmě dohonila a už už se chystala že Katherine uškrtí.
Najednou se ozval z laborky výkřik. Okamžitě jsme tam přispěchaly a uviděly pět holek, které byly naprosto vyděšené.
,,Jste v pořádku?"
,,Jo, v rámci možností."
,,Já jsem Ester a tohle je Nina a Katherine. Řeknete nám jak se jmenujete?" Zeptala jsem se holky, která vypadala celkem klodná. Byla to špinavá blondýna a konce vlasů měla obarvené na červeno.
,,Já jsem Kačka, tohle je Lucka", ukázala na malou blondýnku, která vypadala, že se každou chvíli zhroutí, ,,tohle Anička", tahle holka už vypadala trochu drsněji, ale snažila se o to tak moc, že mi to pochvilce přišlo spíš vtipné, ,,tohle Eliška", maličká blondýnka se na nás usmála, ale vypadala tak nevinně jako já tak před jedenácti lety, ,,a tohle Anabeth", ukázala na brunetku, která měla brýle a vypadala tak chytře, že by to určitě mohla být profesorka.
Všechny nás sborově pozdravily a my je nazpět.
,,Co tu vůbec děláte, předtím jsem vás tu neviděla."
,,Dříve jsme sem chodily a studovaly, když jsme dostudovaly tak jsme odjely do zahraničí, ale letos jsme se vrátily na Vánoce a Nový Rok."
,,A co se vám stalo, že vypadáte tak vyděšené?"
,,Cestou sem jsme si vzaly taxi, ale on nás zavezl jinam než měl. Nějak poznal že jsme mutanti a odvezl nás do skladu Sentinel Services. Tam nás chtěli poslat do vězení, ale Lucka umí vytvářet portály a dopravila nás sem do té laborky. Bohužel při přenosu nás všech na tak dlouhou vzdálenost vyčerpala moc energie."
Najednou ta blondýnka začala divně dýchat, bylo to poznat na první pohled, začala upadat do něčeho jako šoku. Na rukou jí začalo jiskřit fialové, růžové a modré světlo. Postupně se sunula k zemi, ale holky se jí snažily probudit. Absolutně na nic nereagovala a potom se za námi otevřel portál, pravděpodobně vedl do nějakého parku. Všechny zachvátila panika.
Katherine doběhla k Lucce a položila jí ruce na čelo.
,,Má respirační obtíže a vysokou teplotu."
Všechny holky na ní zíraly a já a Nina jsme nebyly výjimky.
Dala jí prsty na zápěstí a potom na krk.
,,Hrozně jí vyletěl puls! Položte ji na stůl, Nino skoč pro Hanka a Profesora X!" Zavelela Katherine a já na ní koukala s otevřenou pusou.
Ona jen pokrčila rameny a dodala : ,,Na hodinách biologie tu dávám sakra pozor." Zdálo se, že to všechny uklidnilo a udělaly, co po nich Katherine chtěla.
Sama doběhla ke skříňkám s léky a vytáhla injekční stříkačku a dvě nějaké ampulky s tekutinou. Jedna byla zelená a druhá červená.
,,Co to je?" Zeptala se Kačka s pozvednutým obočí.
,,Polystyren sulfonát sodný kvůli draslíku a hyperkortizol-D na stabilizování schopností."
Lucka sebou začala cukat a začala mluvit něco nesrozumitelného. Katherine k ní přešla a začala jí uklidňovat. Potom na mě mávla, abych jí šla pomoct. Držela jsem tu zelenou lahvičku mezitím, co Katherine nabírala potřebnou dávku do stříkačky. Poprosila Kačku a Anabeth, aby Lucce vyhrnuly oba rukávy až k rameni. Když skončily s vytahováním, tak jí píchla tu první injekci a vypadalo, že se nic neděje, ale po chvíli se jí tep vrátil do normálu.
,,Teď ještě tu druhou. Prosím opět mi jí podrž."
Samozřejmě jsem uposlechla a za chvilku byla stříkačka plná a Katherine píchla přesně půlku Lucce do ramene.
Portál se zavřel a Lucka se začala probouzet. Chtěla se posadit, ale Katherine ji zarazila : ,,Klid. Budeš v pořádku, ale teď musíš odpočívat." Odešla vyhodit injekci a lahvičky do koše. V tu chvíli do laborky vešla Nina, Hank a Charles. Katherine už se vracela a v ruce držela kapačku.
,,Hanku prosím tě mohl bys mi sem podat ten stojan na kapačku."
Hank hned udělal co mu řekla. Katherine pověsila ten roztok na stojan a hadičku s jehlou zapíchla do Lucky ruky.
,,Vidím, že si mě nepotřebovala."
Poznamenal Hank a Katherine se usmála. Charles přijel ke mně a zeptal se pomocí myšlenek : Co se stalo? Nina se mi to snažila vysvětlit, ale znělo to hodně chaoticky a to samé se dá říct o jejích myšlenkách.
Poznali je od Sentinel Services, když se sem snažily dostat. Odvezli je někam do skladu a Lucka je od tamtud přemístila sem. Ovšem vyčerpala si mnoho energie a měla nestabilizované schopnosti, nebo něco podobného. Já nevím, na tohle je očividně odborník Katherine, měl by ses zeptat jí.
Oba jsme se pousmáli a on nakonec dal na mou radu a zeptal se Katherine co se tu stalo. Ta mu řekla to co nám před chvílí a já si z toho opět zapamatovala jen nula nula nic.
Poté si s Ninou uvědomily, že tu jsou jen ve sportovních podprsenkách, proto se omluvily, že se musí převlíct a vyletěly ze dveří rychlostí blesku.
Už jsem začínala mít hlad, proto jsem se zeptala holek, jestli se mnou půjdou na oběd. Pokývaly hlavama na souhlas, rozloučily se s Luckou a společně jsme zamířily k výtahu. Vyjely jsme do přízemí a vydaly se do jídelny. Tam už u stolu pro osm lidí seděla Nina s Katherine. Zamávaly na nás, abychom si k nim přisedly. Došly jsme si pro oběd a šly se usadit. Hned jak jsme si sedly tak se Nina zeptala : ,,Jak je na tom Lucka?"
,,Asi už líp." Odpověděla Kačka a sklopila hlavu.
,,Nebojte. Teď se pár hodin vyspí a bude v pořádku." Katherine to řekla tak povzbudivě, že všem se na tvářích rozzářil úsměv.
Já už jsem to ale déle nevydržela a zeptala se : ,,Co máte za schopnosti?" Všechny se na mě podívaly překvapeným výrazem a potom se otočily na sebe.
Až po chvilce Kačka začala : ,,Tak s čím začít? Já můžu vidět do minulosti, přítomnosti i budoucnosti, Eliška ovládá elektrokinezi, Anička má zostřené všechny smysly až na zvířecí level, Anabeth je jednoduše řečeno ultra chytrá a Lucka, jak už víte, umí vytvářet portály. A co vy?"
Podívala jsem se na holky a ty se ušklíbly. Jako na povel se naše pití k obědu vzneslo do vzduchu a na stole se objevilo minitornádo. Holky s vyjeknutím odskočily od stolu, ale potom se daly do smíchu. Nina vrátila pití do sklenic a tornádo zmizelo stejně rychle jako se objevilo. Katherine položila ruce na stůl a po stole se prohnal oheň, který ale nepálil. Viděla jsem, jak se pod holkama zatřásla země. Ty se tak hrozně vyděsily, že spadly na zem. Katherine toho hned nechala a podívala se na holky s omluvným výrazem. Ty se ale daly do nehorázného smíchu, až se na ně otáčely všichni v jídelně. Teď přišla řada na mě, uculila jsem se jako totální psychopat.
Tak co? Jak se vám líbila naše malá ukázka schopností?
,,Panebože. Ty umíš to co Profesor."
Tentokrát jsme to byly my, co se nekontrolovaně rozesmály. Holky se začaly pomalu zvedat ze země, ale taky se nepřestávaly smát.
Když jsme doobědvaly už docela v klidu, tak holky zamířily za Luckou do laborky. Já se vydala na pokoj pro Charlesovo dárek a potom jsem už musela jít k němu do kanceláře, protože bylo už třičtvrtě na tři.
Nina s Katherine chtěly ven do zahrady, ale protože venku sněžilo, tak si musely vzít kabáty. Katherine chtěla vyzkoušet nové ovládání živlu země a přiznejme si, že tréninková hala na to není nejlepší. Věděla jsem stejně dobře jako ony, že až Wolverine přijde na to, co mu holky provedly s tělocvičnou, tak je zabije, protože tam trčely kusy země z podlahy a figuríny byly na kusy poházené po celé místnosti. Společně jsme odešly na pokoj, holky se převlíkly a už utíkaly ven. Já vyhrabala dárek pro Charlese a už odcházela k němu do kanclu. Těšila jsem se na jeho reakci, až to otevře.
Zaklepala jsem a za dveřmi se ozvalo : ,,Pojď dál Ester." Pousmála jsem se nad tím, že mě poznal a vešla dovnitř. Seděl na gauči, tak jsem si sedla za ním.
,,Ahoj." Pronesla jsem a on mi pozdrav oplatil.
,,Tady máš něco k Vánocům." Položila jsem před něj tašku, ve které bylo uložené to tričko.
,,To si opravdu nemusela. Ale děkuji." Usmál se a otevřel tašku, když vyndal to tričko, byl z něj nadšený jako malé dítě.
,,Taky pro tebe něco mám." Rozzářila jsem se a usmála se na něj. Vyndal z kapsy malou krabičku. Moje zvědavost rostla, proto jakmile mi ji předal do rukou, tak jsem jí otevřela.
Zatajil se mi dech. V té krabičce byl překrásný řetízek s přívěskem ve tvaru srdíčka. V tom srdíčku byl zasazen diamant a celkově ten řetízek byl perfektní.