𝗧𝗁𝖾 𝗗𝖺𝗋𝗄 𝗢𝖿 𝗛𝗈𝗉𝖾 [𝙷𝚠𝚊𝚗𝙷𝚎𝚎] 𝗕𝗢𝗢𝗞 𝟐

|𝜨.21|

Chtěl jsem psát dál. Vyptávat se na to, co mi o tom okolí může říct nebo co viděl. Bylo mi jedno, že to ten hajz čte, ale zprávy se stejně neodesílaly. S prsty zapletenými ve vlasech jsem sebou škubal do stran a přemýšlel, co teď a co pak. S oněch zpráv jsem neměl nic. Jako by se vůbec žádný rozhovor nikdy neudál a přitom udál. Žádná nápověda a při pokusu o poslední vyhledání o poloze Woongieho mobilu najde to stejné. Nic co bychom už nevěděli.

Prsty jsem vypletl s vlasů, setřel jimy slzy. Zhluboka jsem dýchal. Co jediné jsem mohl udělal to bylo napsat klukům, zajít na policii a dát jim důkaz, že můj Woongie je naživu. Že nic není ztracené a oni jsou banda ničemů, co neumí hledat. Chtěl jsem si na nich vylít zlost, požádat je o prohlídku domu u každého podezřelého. I kdyby mě tohle mělo stát bankrot já ho potřeboval najít. I kdybych musel hledat sám.

„Woongie, přece si nějak musel tušit, že tě někdo sleduje," snažil jsem se vzpomenout. Jakká koliv nápověda. Cokoli co kdy řekl, ale jako by to byla jen propast. Pokud, kdy o tom Woongie mluvil tak jsem to nevnímal. Mávl nad tím rukou a nechal to být. Jako všechno co se týjalo jeho slávy. Byl jsem špatný přítel.

➖

Keonhee:
*screen*
Je naděje
Velká naděje a on žije
Jen nevím, kde je a potřebuji vaši pomoc
Prosím
Pomozte mi ho najít

Youngjo:
Keonhee o tom jsme už mluvili.
Někdo se za něj může jen vydávat.

Gunhak:
Rádi ti pomůžeme.
Ale kde máš důkaz, že je to on?

Keonhee:
Takže mi nepomůžete?
Nevěříte?
Gunmina a Dongju se ani neptám neboť vidím, že jim to jistě tlouknete do hlavy taky
A to si říkáte kamarádi?
Když mi nevěříte?
Ano, jen si to zobrazte
Protože já tady můžu šílet o sto šest

Youngjo:
Jak chceš pomoct?

Gunhak:
Nevím o co ti jde.
Takových bylo stop bylo dost.
Všechny falešné.

Keonhee:
Jakkoli
Budeme chodit po městě hledat tady v okolí podezřelé domy
Nebo se snažit vzpomenout na nějaké stopy, které nám kdy Woongie řekl
Zda neměl někdy s někým schůzku a tak

Youngjo:
Pokud měl schůzku bys měl vědět ty ne?

Gunhak:
On měl.
Sám si nám to říkal.
Den po tvých narozkách když tě přehnul.

Keonhee:
Pravda ><
Jak jsem mohl na to zapomenout
Ale i tak nemáme voditko
Woongie sice ten den byl naštavný, řekl důvod, ale nikoli jméno

Gunmin:
Ale co když řekl a tvůj mozek jen opět zapomněl 😒
Jako snad vše
Na nic si nevzpomeneš?

Keonhee:
Jako co?

Gunmin:
C O K O L I

Youngjo:
Hele tohle nemá cenu.

Gunhak:
Napiš až budeš mít jistotu.
Neboť tímhle ubližuješ nám všem.
Nám taky chybí, ale prostě bylo už moc falešných nadějí.
Promiň.

Keonhee:
Dobře
Rozumím

➖

Projížděl jsem galerii, díval se na naše společné fotky i ty, které jsem vyfotil na fansingu. Byl tak šťastný, že si plní svůj sen, ale přitom smutný, že nemůže být spolu. Nechápal jsem to. Vyčítal mu každou blbost a nyní, když na to zpětně myslel, tak mi bylo hůř. Mohl jsem si za to sám. Woongie mi nikdy nebyl hoden a teď za to trpí. Moji vinnou neboť kdybych se mu více věnoval, ptal a nejen ignoroval. Vše mohlo být jinak. Úplně jinak.