𝗧𝗁𝖾 𝗗𝖺𝗋𝗄 𝗢𝖿 𝗛𝗈𝗉𝖾 [𝙷𝚠𝚊𝚗𝙷𝚎𝚎] 𝗕𝗢𝗢𝗞 𝟐

|𝝢.10|

„Budeš mít afty," prohodil jsem během toho, co ožužlával kov mezi zuby. Namísto toho, abych zkoumal tu věc v jeho rtech jsem popotahoval tkaničky od mikiny, které nebyli rovně. Štvalo mě to. Taky křivě nasazená čepice, ale to by jistě brzy nafoukl tváře a urazil se neboť není po jeho.

A tak jsem vyhověl. Podebral jeho tělo, které následně přenosl do ložnice, aby bylo pohozeno. Měl jsem s to deja vu a pak si uvědomil, že to dělám furt. Změna by neuškodila. A tak jsem namísto nalehnutí na jeho těla a vzítí si jeho rtů sebral ty pouta, položil je na noční stolek a než se stačil zeptat, co se děje stahoval tu mikinu pryč. V druhém kroce ležela někde na zemi a jen bůh ví zda ji v životě ještě někdo najde. Následně jsem pevně uchytil jeho zápěstí a obě je připoutal k sobě kolem čela postele. Hwanwoong tak mohl ležet pouze a jenom na zádech.

„Tak se ti to líbí? Neschopen pohybu a být pod někým?"

,,Ano," odpoveděl jsem se svým malinko nadrženým hláskem a usmál se na něj. Jeho následné doteky na mé vrchní odhalené části těla mi prováděli husinu. Tak jako vždy. Ovšem já jsem doufal, že dnes to bude jiné. Doufal jsem, že dnes to nebude stejné, ale naopak o dost lepší.

,,Moc se mi to líbí daddy, ale jedině pod tebou," špitl jsem a skousl si spodní ret. ,,Pohraj si se mnou. Jsem jen tvůj daddy."

„A nikoho jiného," svá slova jsem chtěl spečetit. Drobné polibky na jeho hruď i krček se změnily v nasávání kůže a tvoření nekonečných map značek. Pokud na příštím vystoupení bude mít odhalenou kůži každý uvidí, že tento idol neni k mání. Kroucení boků i cinkot pout mi potvrzoval, že mé činny nejsou jen tak. Jsou žádané.

Chtěl jsem Woongieho trápit. Nedovolit mu vidět to co jsem mohl já. Zůstával jsem tak oblečený a jemu sundal kalhoty i ponožky. Polibky s krku přešly na vnitřní stranu stehen, kde pokračovaly i mapy. Plno map.

„Pověz mi Woongie, co by si chtěl?"

,,Aby sis se mnou hrál daddy," řekl jsem mu mezi vzdechy. On se uchechtl a začal mi pokládat drobné polibky na paty a chodidla. Ovšem moje tělo si žádalo víc. Mnohem víc. I kdyby to mělo bolet.

,,Prosím daddy. Chci být tvoje hračka. Hraj si se mnou prosím. S tvojí hračkou," zavzdychal jsem, když začal dělat další značky.

Nad slovem hračka jsem musel podzvednout obočí. Prsty jsem přeházel po jeho kůži jako by to byli dvě nohy. Napodoboval jsem přitom různé hlasy. Woongiemu se to však nelíbilo. Nadveznutí nohy mi bylo nesouhlasem k této hře a mě nezbývalo než pokrčit rameny.

V místil jsem se proto mezi Woongieho nohy, ruce zapřel podél těla a pohlédl do očí, které se usmívali, ale byli přitom zoufalé. S toho, že není podle nich. Opět. Dlaň jsem položil na jeho tvář, palcem přejel po růžových rtech a následně tento čin zaměnil za svá ústa. Dlaní jsem pevně svíral jeho bok, i když o vstup jsem žádat nemusel.

S úbytkem kyslíků jsem se odtáh a pohled s jeho očí namířil o něco níže. Na napěchovaný klín, který delší dobu žadonil o mou pozornost. A ja mu ji chtěl dát. Přes tenkou látku boxerek sem stiskl jeho rozkrok a po dostání vzdychu i lápání po dechu svou ruku přemistil dovnitř. Boxerky byli na svém místě, jen má dlaň v nich s neurčitým a hlavně pomalým hlazením. Chtěl být hračkou, má být trápen.

Nesouhlasně jsem sebou vrtěl a vzdychal. Trápil mě. Ovšem já chtěl v tento moment více trápení. ,,Daddy víc prosím. Chci být pořádně potrápen. Chci vědět, že patřím jen tobě a že jediný kdo se mě smí dotýkat a hrát si se mnou jsi ty."

Jeho očí hleděli do těch mých a já byl ochotný udělat vše proto, aby mi vyhověl. Aby věděl jak moc mu jsem oddaný.

„Když mi přesně neřekneš, co chceš, abych udělal... Jak ti pak mám vyhovět?" jeho ústa se pouze otevřela, aby odpověděla. Odpověď příjít nemohla neboť jsem svůj stisk kolem jeho chlouby zesílil. S pohybem dolů i nahoru zakláněl hlavu, vzdychal a žadonil o více. Náhle se zdálo, že jeho slova už nemají takovou váhu a ani poté, co pocítil špici vrcholu, kterého nedocílil. Přestal jsem. Nechal jeho tělo v očekávání a napětí. „Co kdybych tě teď tady takto nechal? Tvé tělo by bylo v bolesti a ty by si sebou vrtěl a dost dlouho by trvalo než by tohle skončilo."

Učinil jsem tak. Vstal s postele a nechal Woongieho se svým napnutým klínem v bolestech. Ne proto, abych ho nechal takto celý den. Jen menší varování, kdy jsem za dveřmi počítal do desíti, a pak se vrátil. S úsměvem a mimo jeho dosah. Doufající, že ho tahle kaškára přešla.

,,Pomoc," špitl jsem a pohlédl na svůj klín. Na svůj nemalý problém, který bolelel ze dvou důvodů. Velké těsno a žádný vrchol. Chtěl jsem, aby si se mnou hrál, ale já ovšem zalitoval. Chtěl jsem svá slova vzít zpět a raději ho prosit o víc. O víc rozkoše.

,,Prosím daddy. Bolí to," postěžoval jsem si a zkousl si ret.

„Co s tím uděláme?" hrát blbého by mi šlo možná tak ve snu. Tuto otázku následoval můj smích, kdy jsem se vrátil do své původní pozice. Klečící mezi Woongieho nohami. Stále se ani v nejmenším nedělo to co očekával. Dlaní jsem dráždil tak možná vnitřní stranu stehen a klínu se vyhýbal. Odpovědí mi tak bylo čím více silnější kňučení, kdy na konci stačilo jen stáhnout boxerky. Dotknout se ho a jednou, dvakrát přejet, aby nakonec vyvrcholil. „Tak to bylo rychlé."

Bílá nadílka byla tu tam a prostě všude. Doufal jsem tak, že už toho nechá, ale jist jsem si být nemohl. Proto své činy opakoval. Chopil se jeho chlouby a opět pumpoval dokud nepocítil vrchol. Stále dokola a s krátkou pauzou takto do mých dlaních vyvrcholil ještě dvakrát. Pak už mě má dlaň bolela.

Můj úd si vzal na jednou do úst a začal mě uspokojovat jeho pusou. Nechápal jsem zda to dělá kvůli mě z donucení nebo kvůli tomu, že on sám chce. Má mysl ovšem byla tak zatemněná slastí, že jsem o tom přemýšlet nemohl.

Když už za pouhých pár minut přišel můj další vrchol, on vše spolkl a očistil mé tělo, tak na mě pohlédl. S úsměvem mi odpoutal ruce a nechal je spadnou vedle mé hlavy. K pohybu jsem se neměl. Byl jsem moc vyčerpaný.

,,A co ty?" zeptal jsem se načež se pousmál. Nadzvednul mi můj zadeček a položil ho na svůj klín. ,,Přemýšlím," řekl a pohladil mě po tváři.

Nijak jsem se do ničeho nehrnul a po chvíli věnovaní vzájemného pohledu jsem hlavu odvrátil. Woongieho nohy ze sebe sundal a následně vztal, abych protáhl zatuhlé tělo. Cítil jsem se jako bych byl hodinu pod něčíma přitom jsem jenom klečel. Myšlenka na to, že bych měl asi začít cvičit byla hned tu a tam.

„Umý se, obleč a já ti mezitím udělám něco k jídlu, aby si mohl jít spát s plným bříškem," s polibkem na nos jsem ho tam následně nechal. Zda jsem se cítil nějak líp bylo sporné k pocitu viny. Co když jsem udělal něco špatně? Myšlenka mě neupouštěla ani při přípravě Yukgaejang.

Byl jsem smutný, ale smutek mě po chvíli přešel. Přešel mě hned po uvědomění, že ne vždy to musí sexem skončit. Naopak jsem byl spíše rád za to, že jsem s ním mohl aspoň takto strávit tuto chvíli. Jsem rád za to, že s ním mohu být a být jeho přítel. Ve vztahu přeci nejde jen o sex.

Proto jsem vstal a za patnáct minut splnil vše co říkal. S napůl mokrýma vláskama jsem došel do kuchyně, kde to krásně vonělo a usadil se ke stolu. ,,Co dobrého mi dnes zaplní bříško?" zeptal jsem se a prohrábl si mokré vlasy.

„Yukgaejang, maso, kapradiny a houby. Vařeno podle receptu mé mámy," odpověděl jsem a pomlčel o tom, že tento recept jsem dnes zkoušel po druhé. Mohl jsem se tak modlit, že ho neotrávím. I když to znělo jako blbost. „Dobrou chuť, v klidu se najez a já se jdu umýt."

Než stačil cokoliv říct jsem zmizel. S úsměvem a vůbec ne s úšklebkem. Říct, že je v tom i chilly jsem mohl, ale taky chtěl, abych tu nadrženast s něj vypálil. Dokonalý plán.