𝗧𝗁𝖾 𝗗𝖺𝗋𝗄 𝗢𝖿 𝗛𝗈𝗉𝖾 [𝙷𝚠𝚊𝚗𝙷𝚎𝚎] 𝗕𝗢𝗢𝗞 𝟐

|𝝢.18|

Svojí porci jsem měl rychle snězenou, a tak jsem mohl pokračovat ve své činnosti. Talíř jsem mu tak sebral, dal na stůl, sedl mu na klín a začal jsem hýbat pánví a předstíral tak přírazy. Vzdychal jsem, zákláněl hlavu a přirážel. Samozřejmě jen předstíral. Představoval jsem si ho na mém místě.

,,V mých představách si strašně úzký Daddy. Jsi tak úzký i ve skutečnosti?" zeptal jsem se nevinně, otevřel pusinku a ukazováček si dal na rtíky a bříško na špičku jazyku.

„To se nikdy nedovíš," vyděšeně jsem hleděl do jeho tváře a přemýšlel, co se zase stalo. Jeho mod lenosti přepl na ten sexuální, až moc rychle. Nechtít si tuto chvíli užít, tak ho se sebe sundám, zavři se někde a budu doufat, že ho to přejde.

Takto jsem měl možnost ho jen pod sebe dostat, políbit a umlčet, abych vytěsnil tyto přestavy. To jsem však neudělal. Jen jsem hleděl do jeho očí a doufal, že má pro tyto představy pádný důvod.

,,Rád bych to zjistil Daddy," špitl jsem a své ruce mu dal pod kalhoty na zadek. ,,Řekneš mi to?" zeptal jsem se ho a skousl si spodní ret. Zajímalo mě jaké to bejt uvnitř někoho. V nitru nějakého kluka a být ten co všemu šéfuje.

„Možná tak ve snu," začal jsem být vyděšený. Woongieho ruce odstrčil a stejně tak celé jeho tělo. Opravdu jsem se bál kam toto povede, a ani trochu se mi to nelíbilo. Proto, když se opět ke mě přiblížil jsem vyskočil na nohy a vyděšeně běžel do ložnice.

Zde jsem chtěl někam zalézl, ale to bylo nemožné. Nebylo tu kde se schovat, a tak jsem skončil jen tak na posteli. Přesvědčený, že tu do pěti minut bude a já budu asi jenom kopat, abych se ubránil. A hlavně svůj zadek.

,,Keonhee," perverzně jsem se usmál, skousl si spodní ret, vstoupil jsem, zavřel, zamkl a klíč dal do kapsy. Nehledal jsem ho deset minut jen proto, aby mi zase utekl. To vážně ne. Následně jsem k němu pomalu přešel a nalehl na něj. Nyní už mi nemohl utéct.

,,Daddy, tvůj babyboy si chce hrát. Chce zjistit jaky jsi uvnitř. Povíš mi to?" zeptal jsem se ho napjatě.

„Povím ti ať si strčíš prsty do zadku sám," byl jsem nepříjemný, ale ne docela. Spíše jsem měl opravdu jen a jenom s Woongieho strach. Zvlášť, když při každém pochybu položil na mou hruď dlaň a přitlačil me zpátky.

S tohoto kruhu vedl jen jeden únik. Ať se mi to líbilo nebo ne dnes byl den, kdy si Woongie omanul a nejspíš bude i po jeho. Den kdy se naše pozice prohodí.

,,Řekneš mi to Daddy nebo si to mám zjistit sám?" zeptal jsem se ho a s úsměvem mu hleděl do očí. Následně jsem ho políbil, a když se odtáhl, tak se sklonil k jeho uchu. Olízl jsem ho a následně skousl. Jeho vzdychnutí bylo úžasné a já to párkrát zopakoval.

,,Budu do tebe přirážet Daddy. Silně a rychle. Tak moc, že budeš prosit o víc Daddy," zašeptal jsem mu do ouška.

„Jsi až příliš drzí," odstrčit jednu jeho ruku značilo, že v mé blízkosti byla druhá. Pomalu a jistě mi docházel dech i odpalovky proto, abych ho od toho odradil. Naopak se zdálo, že ho to více nabádá a zjištění jaké to je v něm rostlo. Neměl jsem výběru. „Fajn, tak si to zjsiti, když po tom tak toužíš."

Svoji obranu jsem polevil, nechal jeho ruce bloudit po těle. Svlékat oblečení i líbat na kůži. Měl volnou ruku, kdy jsem jenom zhluboka oddechoval a snažil se kontrolovat předtím, abych ho neprotočil pod sebe. Co jediné jsem povolil byli vzdychy. Tiché, ale byli tam neboť hlasitější očekávat nemohl.