|𝝢.6|

11 0 0
                                    

~15.2.2020~

,,Dnes vyjde můj videoklip, lásko. Už se moc těším," sdělil jsem mu s širokým úsměvem. ,,Snad se ti bude líbit," dodal jsem. Následně jsem ho objal a začal mu děkovat za jeho podporu. Nebýt jeho nic z toho by se nestalo.

,,Co vůbec ve škole? Jak ses měl? Chyběl jsem ti?"

„Woongie, brzdi, máš až moc otázek," s jedné strany pohovky jsem se natáhl na druhou, kde si hověl ovladač od televize. Její hlasitost jsem zmírnil, a pak se podíval na to rozzářené kuře. Byl jsem na něj hrdý.

Do vydání klipu zbývalo necelé dvě hodiny a já tu radost mu brát nechtěl. Pomlčel jsem tak o únavě, testu, který mě jistě čeká a jen odkýval, že vše proběhlo fajn. Neproběhlo. Ani v nejmenším.

„Vsadím se, že to bude to nejlepší, co se kdy na hudební scéně objevilo."

To jak rychle odbočil od tématu mě znepokojovalo. Neříkal mi celou pravdu. Tím jsem si byl jist. Proto jsem se ho znovu zeptal. On ovšem mlčel. Nezbývalo tedy než se k němu přitulit a dožadovat se odpovědi jako se malé dítě dožaduje bonbónů.

,,Keonhee, prosím pověz mi to. Něco tě ohledně školy trápí?" zeptal jsem se. Hned poté jsem se ovšem zeptal zda to není kvůli mě. Přeci jen jsem mu část dne ukradl vždy pro sebe. Byl jsem sobec. Tato otázka i slova byla ovšem vyslovena potichu.

„Jsem v pohodě, jen trochu unavený a čeká mě lehce zkouškové období," nechápal jsem jak mi může takto číst s tváře. Sám ředitel při minulém studiu mi říkal, že můj postoj obličeje je k nepřečtení. Za vinu jsem tak hned dával to nepřímé odpovězení a zapsal si to do hlavy jako poznámku. „Pokuď tě to neurazí, na ten klip bych koukl až zítra. Ve větším klidu a s čistou hlavou."

I kdyby se snažil protestovat, tak s tím nic neudělá. Nechtěl jsem sledovat něco kdy můj mozek přemýšlí o číslech, které se dají lomit šesti. Jako menší vykoupení jsem ho objal, věnoval polibek na oba líce a omluvně vstal. Mé místo pak bylo v kuchyňi kde jsem nad šálkem kávy myslel na to co mám.

Povzdechl jsem si, ale nějak zklamaný jsem nebyl. Chápal jsem ho a nechtěl mu brát další čas. Vím, že Keonhee potřebuje i čas na studium, ale já jen potřebuji vědět, že to já jsem jeho jediné štěstí co se týče lásky. Televizi jsem nakonec vypnul, rozvalil se na pohovce a pomalu usínal.

Youngjo:
Zdar bro.
Doufám, že už odpočítáváš.

Gunhak:
Přesně.
Debut se blíží.
Aaaaaaa.

Keonhee:
Odpočívá..
Tak mu dejte pokoj
Otázky až zítra

Gunhak:
Moment.
Jak jako odpočívá?
Dneska je jeho velký den.
Ty nejsi s ním?

Youngjo:
Odpověď prostá.
Učí se.
Ovšem pět minut by tě nezabilo.
Gunmine ty se dívat budeš?

Gunmin:
Tvoji otázku beru jako urážku
Mám nachystaný notebook, mobil i sestřin mobil a připravený na streem

Keonhee:
Vy jste se všichni zbláznili?

Gunmin:
Nemáš být náhodou opora číslo jedna?

Keonhee:
Ano, ale není co přehánět
Když to půjde v klidu, tak bude v klidu i Hwanwoong

Dongju:
Já mám v tu dobu brigádu .-.
Odpustí mi hyung, že to neuvidím v době premiery?

Gunhak:
Určitě ano😊
V kolik končíš?
Šel bych ti na proti.

𝗧𝗁𝖾 𝗗𝖺𝗋𝗄 𝗢𝖿 𝗛𝗈𝗉𝖾 [𝙷𝚠𝚊𝚗𝙷𝚎𝚎] 𝗕𝗢𝗢𝗞 𝟐Where stories live. Discover now