Maybe I love you [CZ] ✅ [Korekce]

#32 ✔️

Prohledali jsme celé přízemí. A musím říct, že je tu hůř než předtím. Vejdu do obýváku, kde se leskne hladina bazénu. Nikoho tam nenajdu. Přesunu se do druhého pokoje, najdu tam spuštěnou televizi, kde právě hraje MTV Music. Nechám ho zapnuté, ať zloděj neví, že jsme v domě. Kvůli tichosti jsme si všichni museli vyzout boty a schovat je v tom skladu.

Vejdu do kuchyně, kde je hrobové ticho. Tady to vypadá nedotknutelné. „Nějaký nápad?" Otočím se k ostatní. Všichni pokrčí rameny.
Lynn otevře pusu, když se zeshora ozve hlasitá střela, a pak rychle a hlasité kroky. Trhnu sebou a otočím se ke dveří. „Rychle pryč!" Zašeptám tak hlasitě, aby mě slyšeli jenom oni. Prošla jsem dveřmi, které vedly na chodbu a zmizela ve tmě. Po pár minutách jsem se zastavila, když mi došlo, že jsem se od nich rozdělila.

***
Lynn

Když jsme slyšeli vystřel, Aly nás popoháněla k útěku. Nikdo z nás neměl na vybranou, takže jsme se rozběhli. Zahnula jsem společně s kluky za roh a pokračovali jsme po schodech nahoru. „Počkat!" Ozve se Nick. Všichni se zastavíme. Chvíli mi trvalo, než se mi zrak zaostřil, protože je tu zatraceně tma. Trochu jsem se musela skrčit, protože stojím o pár schodů výš než oni. Střela na chvíli utichla, ale kroky byly čím dál, tím hlasitěji.

„Co je?" Vyhrknu potichu.

„Ztratili jsme asi Aly." Řekne a já ztuhnu.

„Doprdele!" Vyhrkne Ryan úplně dole. Slyším, jak sešplapuje schody dolu.

„Ryane!" Křiknu na něho přes zábradlí. „Kam jdeš?!?"

„Musím ji najít! Běžte se někam schovat!" Mávne na nás a zmizí za dveřmi, které doufám, že to jsou.

„Ryane!"Ještě jednou na něho křiknu, i když je to beznadějné. Už chci jít za něho, když mi Nick zarazí cestu.

„Zvládne to. My se musíme nějak schovat."

„Ne. Nebudu se schovávat, když mi nějaký psychopat bude vraždit přátele." Strčím do něho a vyrazím za Ryanem. Ještě jednou mě Nick zastaví. Chytne mě za paži a otočí k sobě. „Nicku..."

„Půjdu s tebou." Usměju se na něho a oba se dáme do běhu.

***
Ryan

Vrátím se zpátky do kuchyně, kde už Alyson není. Kuchyň, kde ještě před málou chvilkou vypadal v pořádku, teď vypadá jako po atomovce. Prohlédnu šuplík, jestli nenajdu něco, čím bych mohl zloděje omračit, ne zabít.

Jak spěšně prohledávám kuchyň, že si ani nevšimnu tmavou kaluž a uklouznu po tom. Tvrdě dopadnu na zem do té tmavé kaluží a oblečení hned nasákne tekutinu. „Kurva!" Chvíli mi trvá než se vzpamatuju a než mi dojde, v čem ležím. „Do prdele!" I hned se zvednu na nohy a chce se mi zvracet. Ta tmavá červená tekutina je...

O můj bože! To je všechno moje vina! Kdybych dával na ní pozor, tak by se to... Zarazím se. Pořadně se nadechnu vzduchu, kde jde cítit střela a... a kečup. Kleknu si na kolenou a nakloním se nad kaluží. Děláte si srandu?

Postavím se a trhnu sebou, když zaslechnu další střelu. Utřu si ruce od kečupu do trička, který už je stejně upatlaný a rozběhnu se z kuchyně, když do někoho vrázím a spadnu na zem. Prosím, ať to není on! Otevřu oči a pohlednu Lynn do oči ve tmě. „Kurva, chlape! Koukej kam jdeš!" Zašeptá zlostně Lynn. Potichu se uchechtnu.

„Taky tě rád vidím zdravou a živou."

„Trhni si, Weste!" Ukáže se na mě prostředníček. Nick ji pomůže na nohy, potom mi podá ruku a vytáhne nahoru.