RECENZE aneb Žádná procházka růžovou zahradou [ŽÁDOSTI UZAVŘENY]

34. Jackpot lásky

Autor: ivinkaaa

Stav: Dokončeno.

Autorovo okénko: Na profilu nám tato romantická duše toho o sobě moc neprozradí, ale za to tam najdeme dva krásné citáty, nad kterými by se měl pozastavit, alespoň na krátkou chvíli, každý z nás.

Obálka knihy: Abych byla zcela upřímná – ta předchozí obálka se mi líbila více. Tady se mi k tomu moc nehodí ta růžová barva s nádechem do červena. Není to už tak tajemné a něčím romantické. Samozřejmě se každému líbí něco jiného, takže to ber jen jako můj názor.
Jinak jsem s ní spokojená.

Anotace: Oproti příběhu mi ta anotace přijde hrozně fádní a nezajímavá a to je škoda. Dalo by se s tím mnohem lépe pracovat. Chybí mi tam nějaký prvek, který by mě donutil otevřít pusu a se slinou v koutku hned začít číst. Na první přečtení mě až tak nezaujala, na druhé už to bylo o něco lepší, ale pořád tam chybí ta jiskra.

Postavy: Pro delší rozebírání díla a také kvůli tomu, že dílo pochází ze série, budu zde zkoumat jen dvě postavy – a to Marka a Riu.

Dámy mají přednost, a proto začneme Markem. Od začátku příběhu na mě působil mile a upřímně jsem si ho i velmi oblíbila. Jediné, co bych mu tak trochu vytkla, byla ta mužská hrdost, kdy se pořád snažil sám sobě nalhávat, že Riu nemiluje a nechce ji. Připadal mi jako taková ta postava, která má špatné vlastnosti, ale přitom je v celém díle dobrákem. Nevím, co mě donutilo k tomuto názoru a domněnce, ale je to tak. Hodně mi připomínal Elsu z Ledového království. Nemyslím tím to, že by snad vypadal jako holka, ale jeho charakter jí byl podobný.

Ria. Já se prostě nedokážu moc ztotožnit s ženskými hrdinkami v knihách. Ani v těch svých, což je vtipné, když jsou charakterově založeny podle mých vlastností. Moc jsem ji nemusela, abych byla upřímná. Asi mi vadilo, jak z malých věcí dělala obrovské problémy, pak se z toho hroutila a veškeré situace řešila tak...dětinsky. Ria je, bohužel, postavou, která by se mou kamarádkou v reálném životě nestala.

Děj: Jak jsem již několikrát zmiňovala v předchozích recenzích – děj je plynulý, dobrý, s napětím a vášní, plus romantická část nesměla chybět. Ale to by ke zhodnocení nestačilo, a tak zde opět rozeberu nějaké určité body. Budou převážně pozitivní, ale i negativní.

První jsou zas a znova, jako tisíckrát předtím, sexuální scény, co se staly nedílnou součástí příběhu. Mluvila jsem o tom, že mě klasické popisování aktu moc nebere, ale musím uznat, že i když jsi zvolila klasický popis, nerušilo mě to a naopak se mi to i celkem líbilo. A zavinil to jeden prostý důvod. Kladla jsi důraz i na okolí, emoce, pocity a samotné myšlenky obou aktérů. Díky tomu se tyto scény staly opravdu kvalitně zpracovanými.

Druhý je potom samotný námět. O českém a slovenském prostředí jsem již několikrát po dobu, co dělám recenze, mluvila. Je to věc, kterou moc nemusím, ale je to pouze můj osobní problém a proto většinou tuto skutečnost nehodnotím, protože by byla až příliš subjektivně podložena. Ovšem, ty jsi mi ukázala, že i příběhy z naších zemí, nemusí být tak odpudivé. Možná to zachránilo i to, že polovina děje se odehrávala ve Francii. Ale každopádně jsem tím chtěla říct, že to prostředí dodalo tvé romanci zajímavý podtext.

Jména. To jsem měla strach, že budeš mít cizí jména ve slovenské zemi. Neskutečně mě překvapilo, když jsem zjistila, jak to máš vymyšlené. Buď to totiž byla zkratka jména. Jako: Ria = Maria. Nebo jsi použila možnost „přistěhovalce". Tím myslím studenta, který přijel ze zahraničí, nebo tam má rodinu. Doufám, že se chápeme.