RECENZE aneb Žádná procházka růžovou zahradou [ŽÁDOSTI UZAVŘENY]

27. Podivně normální

Autor: Awesominka

Žánr: Sci-fi teenfikce

Stav: Nedokončené. V době recenze byly publikovány 4 části.

Autorovo okénko: Začíná větou, že by bylo fajn o sobě něco říct. Tak se na to podíváme.

Je věčným poutníkem s optimistickou myslí introverta, nezkrotným srdcem extroverta a upřímnou duší rebela, co se vždy snaží tvrdohlavě držet od mainstreamu.

Líbí se mi tvé myšlení. Já sama jsem podobného rázu, takže to dokážu opravdu ocenit, protože takových lidí se vidí v dnešní době málo.

Jinak je to normální puberťačka, co má velký sny a spoustu nápadů.

Ty jsi mi jako osoba určitě padla do noty. I tvůj styl psaní se mi líbí, takže jen tak dál.

Obálka knihy: Cover je velmi tematický vzhledem k tvému dílu. Žlutá dodávka na cestě, která nás provází prozatím skoro všemi kapitolami je nedílnou součástí tvého díla.

I přesto, že je obálka jednoduchá, tak to bohatě stačí a není třeba vymýšlet další složitosti.

Co musím taktéž pochválit je i název samotného díla, který je velmi dobře zvolen.

Anotace: Anotace je rozhodně jedním z velmi povedených kousků, který dokáže upoutat čtenářovu pozornost a i mě samotnou velmi překvapila a zaujala.

Vůbec nic nepřekáží tomu, že je trochu delší. Dokážeš vtáhnout do děje a zároveň i informovat.

Za mě bych nic neměnila, protože je do detailů dobře zpracována.

Postavy: Na začátek bych jen chtěla říct, že postav je v díle opravdu hodně a někdy jsem v tom byla ztracena. Musela jsem se vrátit třeba o jeden odstavec nahoru, abych si dala dvě a dvě dohromady. Chtělo by to trošku lepší vykreslení, aby si potom čtenář postavy lépe zapamatoval.

Když se podíváme tedy na hlavní hrdiny, tak tady máme Amber, která se vrátila z Portlandu a začala nově žít svůj starý život. Amber na mě prozatím působí příjemně i když je pravda, že mám u ní takový zvláštní a rozporuplný pocit.

Josh, který je vlastně už od dětství velmi dobrým kamarádem Amber na mě asi působí ze všech nejlépe. Je milý, snaží se každému věnovat stejně, dokáže stále uvažovat racionálně i v těžkých situacích.

Ryan je trošku výbušnější povaha, která mě osobně někdy vadí, ale do tohoto konceptu se to hodí.

Tiffany je taková ta princeznička, Tylera jsem neměla moc šanci poznat, Zoe si stojí za svým, ale i tak ji dokážeme lehce vyvést z míry, a pak je tady ještě Adam, u něhož taky moc věcí nevím.

Co se týče Olivera neboli průvodce, tam to je velmi obohacují postava v díle. Přináší s sebou takovou tu humornou stránku, díky které se to čte jedna báseň. Tahle postava byla skvělou volbou pro celý příběh, protože dílko krásně odlehčuje, a tak to není jen nudné vyprávění nějakých dětí s nově objevenými schopnostmi.

A Simon jako vědec je takovou hodně pomáhající stránkou v ději, protože, dle mého názoru, právě on nám toho bude nejvíce odhalovat a vysvětlovat vše podstatné.

Děj: Je svižný, za což jsem ráda, protože u takového díla by to bylo jen na škodu, kdybys všechno zbytečně prodlužovala.

Když zmíním celou tu situaci, díky které se dostali k Simonovi a přišli tak na to, že jsou výjimeční, tak musím uznat, že je velmi dobře vymyšlená a zpracována. Bylo to něco originálního a odlišila ses tak od ostatních příběhů na podobném principu. Koho přeci napadne vražda?