RECENZE aneb Žádná procházka růžovou zahradou [ŽÁDOSTI UZAVŘENY]

24. Disparatio: Trilógia Súrodenci Sinistrovi, 1. časť

Autor: Ambroise-Alita-Astin

Žánr: Zařadila bych to pravděpodobně do kategorie romance. Ale jistá si tím nejsem, nelze to tak snadno určit.

Stav: Nedokončené. V době recenze publikováno 26 částí a jedna kapitola, kde jsou slova autorky. Najdeme v ní i vysvětlivky všech pojmů, které jsou v díle užity.

Autorovo okénko: Na jejím profilu najdeme pouze jeden vystihující citát, který stačí k tomu, aby odhalil to, co pro tebe psaní znamená.

Obálka knihy: Jedná se rozhodně o jeden velmi povedený grafický počin, kterému nic nechybí.

Jak sama autorka prozradila, veškerou grafiku pro svůj příběh si vytváří sama.

Není tedy překvapením, že cover není to jediné grafické dílo, které v příběhu objevíme.

Souhra barev a postav na obalu je velmi příjemná a oceňuji, že jsi zvolila tmavou variantu.

Každý má svůj vzhled a místo. Jsem ráda za to, že máš jasnou představu, která je u tohoto díla velmi důležitou součástí pro pozdější rozlišování postav.

Jediné, co bych možná změnila a udělala jinak, je nápis. I když nejsem takovým příznivcem, mnohem více by mi k tomuto seděl anglický název. Myslím, že i ty sama ses na to dotazovala.

Jinak je to jeden opravdu propracovaný kousek až do posledního detailu.

Anotace: U takového díla je velmi složité vytvořit anotaci.

Potíž totiž vzniká tehdy, kdy potřebuješ o příběhu něco prozradit, abys nalákala čtenáře a trochu je uvedla do děje, ale zároveň potřebuješ uchovat určitá tajemství.

U tebe s tím problém nebyl.

Postavy: Začneme Antallií, protože mi přijde jako nejdůležitější postava. Pro mě je velice sympatickou a odvážnou dívkou, která pro ochranu svých nejbližších klidně položí život.

Mám ráda postavy, které jsou dobré i zlé zároveň.

Anne-Marie je jedním slovem rebel s velkým R. I přesto však má v sobě city, které se snaží potlačit, protože chce na každého působit drsně.

Leo, to je můj miláček. Při něm se cítím jako při návštěvě cukrárny. Všude okolo jsou samé zákusky, které mi dodávají na pocitu sladkého pokušení, které musím i přes riziko cukrovky ochutnat.

Ne, že bych snad chtěla Lea chutnat, ale on je něco jako lidský zákusek. Sladký klučík, ze kterého brzy dostanu diabetický šok, pokud se na něj budu ještě chvíli koukat a poslouchat ho.

Jullian je ustrašené kuře, které nutně potřebuje někoho, kdo mu dá ochranu i adrenalin dohromady. Takový speciální balíček.

A poslední Kristián. Casanova, který má občasné záchvaty.

Děj: Oceňuji dynamičnost celého příběhu. Ani jediná kapitola není nudná a vždy se dozvím něco nového.

Cely děj se možná odehrává a točí okolo společného životě alf a omeg a jejich pravidel, ale to neubírá na zajímavosti, kráse či snad kvalitě díla.

Nepřeberné množství akce, vzpomínek, napětí a tajemství zajišťují dílu mnoho plusových bodů.

Ze začátku má vůči tomu člověk předsudky, ale ty se velmi rychle rozplynou po přečtení první kapitoly. Občas bych ubrala na délce kapitol, ale to je pouhý minimální detail. O těchto věcech se více rozpovídám v gramatice, kde opět bude i stylistická stránka díla.