RECENZE aneb Žádná procházka růžovou zahradou [ŽÁDOSTI UZAVŘENY]

3. Čarodějčina Pomsta

Autor: ichicchi

Žánr: Fantasy

Stav: Nedokončené. Během recenze byly publikovány 3 části.

Autorovo okénko: Slečna, která preferuje polohu šedesát devět, je pro mě neustálým překvapením. Nejen, že se neshodneme v polohách, protože pro mě bude vždy jasná volba Misionář s hlavním pravidlem: „Vystřílet a utéct" ale také se naše cesty rozchází v žánrech našich děl a knih.

Zatímco Kačka preferuje sci-fi, fantasy a postapokalyptické romány, já budu stále bezmezně zamilovaná do Christiana Greye s jeho červeným pokojem.

To byl vtip. Červenou moc nemusím. Připomíná mi ty dny v měsíci.

Miluje psaní, roleplay, worldbuilding, larp a kočky. Tři z těchto pojmů jsem si musela vyhledat na Googlu, abych si nepřipadala tak blbá.

Píše už něco okolo devíti let, což mě opravdu velmi překvapilo a zaujalo.

Tuto osůbku mám ráda pro její upřímný názor, za kterým si stojí a taktéž za její pomoc ostatním autorům a pisálkům.

Navíc mi vytvořila nálepku pro mou dokonalou výzvu, takže mé city k ní se ještě více zesílily.

Obálka knihy: Obálka na mě působí velmi pozitivním dojmem. Je kouzelná, záhadná a společně s magickým nápisem tvoří dokonalý obal pro fantasy knihu.

Sice nevím, co od toho úplně očekávat, ale v tomhle směru mi to až tak nepřekáží. Ne vždy je obálka to nejdůležitější.

Anotace: Vskutku povedený poutač. Kačka zaujala techniku Tomia Okamuri s heslem: „Bude líp" která slibuje něco neuvěřitelného. Něco, co se v životě nestane, ale věříme tomu.

Anotace prozradí malé střípky z příběhu, které mi zcela upřímně navnadily chuťové pohárky a zaujaly tak mou pozornost.

Čarodějnicím moc neholduji, ale je to natolik zajímavé a záhadné, že příběh s radostí otevřu.

Postavy: Lena jako hlavní hrdinka na mě působila plaše a zároveň sebejistě. Odvaha, obětavost a přátelský duch ji rozhodně nechyběl, takže se z ní stala, pro mě, velmi sympatická a příjemná postava.

Myiaren, kamarádka Leny byla mou knižní záhadou. Do teď úplně nevím, co si o ní myslet. Na jednu stranu ji mám ráda, na stanu druhou už je to o něco horší. Vlastně ani nevím proč.

Chovám k ní stejné pocity jako k Perníčkovi ze Shreka.

Postava Redara, u kterého jsem pořád dokola četla Radar, mi přišla až nadlidsky sympatická. Příjemný stařík s úsměvem od ucha k uchu a s humorem, o kterém ani on sám snad nevěděl. Občas příliš vážný, ale i přesto člověk, kterého bych s radostí přivítala i u mě doma na posezení s kusem dortu a kávou v ruce.

Děj: Nádherné popisování prostředí je jedno z mnoha plusů tohoto příběhu.

Je vidět, že si autorka dává velký pozor na stylistické úpravy a celkovou stylistiku příběhu, tak aby to bylo kouzelné, ale stále uvěřitelné.

Díky tomu, že příběh není psán v ich-formě nám poskytuje náhled do všech postav a jejich pohledů.

Velmi chytře jsou v příběhu zakomponovány příběhy z minulosti.

Občasný humor odlehčuje tíživé a těžko „stravitelné" situace, takže se kniha zdá být dobrou volbou.

Někdy mi do příběhu neseděla ta sprostá mluva nebo spíše ty slovíčka, protože si nejsem zcela jistá, jestli se to k tomu hodí.

Samotná celistvost díla: Příběh má poklidný spád děje, takže čtenáře uspokojí a zároveň i navnadí na další kapitoly.

Nemám k tomu, co vytknout. Fantasy knihám nerozumím, takže nemohu posuzovat mluvu nebo výrazy, které se tam objevují.

Jsem jako kapr v moři. Prostě tam nepatřím.

Menší ukázka:
Vyvedl ji ven na vzduch. Kiren si oblékl kabát, Lena plášť. Rozhodli se projít se po vsi.

„Zajímalo by mě, proč tu Bílá jízda je..."

„Chtějí si odpočinout, to přeci říkali," odvětila dívka.

„A co když ne? Co když je tu nějaký...však víš..." Zahýbal rty.

Vyčetla z nich slovo „čaroděj" a zamračila se. „Proč si to myslíš?"

Můj názor: Názor je kupodivu velmi kladný až sama nad sebou kroutím hlavou.

Nadále není fantasy mým oblíbeným žánrem, ale ráda si počkám na pokračování tohoto příběhu.

Můj dojem: Dojem je rozporuplný. Mám strach, aby to postupem kapitol nezačalo být nezáživné a o ničem.

Byla by škoda to ukončit jako mávnutím proutku, takže si na to dávej pozor. Ale myslím, že u tebe to problém nebude.

Názorové okénko čtenářů: S názory čtenářů souhlasím a nemám k nim, co dodat.

Komentáře: KariLaz: Všechny kapitoly mě moc bavily. Opravdu píšeš hezky.
                        _Domii_ : Tak tieto 3 kapitoly boli úplne super. Strašně sa mi páči štýl tvojho opisovania a celé to na mňa posobilo strašně dobře. Už len počkať na ďalšiu časť.

Gramatika: Ta je naprosto bez chybičky až se stydím sama za sebe.

Ne, že bych měla nějaké výrazné gramatické chyby, ale i přesto mám chuť se jít před tebou zahrabat hluboko pod zem.

Originalita: I když se teď s čarodějnicemi roztrhl pytel, tak si myslím, že tobě nic na originalitě příběhu neschází.

Klišé nebo ne?: I kdyby se jednalo o klišé, dalo by se to dobře zpracovat. Ale tohle není tvůj případ.

Nápad: Rozhodně je propracovaný a velmi dobře promyšlený. To se musí nechat.

Už jen všechny ty výrazy a celá ta terminologie je dost těžká.

Dotaz recenzovaného autora:

Jak zvládáš psát a máš nějaký časový harmonogram?

Zatím zvládám psát, díky za optání.

Ale teď vážně. Psaní je pro mě relax a únik od občas kruté reality, takže kolikrát ani nevnímám čas.

Časový harmonogram? Vůbec nechápu význam tohoto slovního spojení. Nikdy jsem nic takového neměla a asi ani mít nebudu.

S mou jednou akcí za rok zapsanou v kalendáři, by mi to bylo k ničemu. Pokud něco potřebuji udělat nebo rozvrhnout si čas, mám to v hlavě.

Možná právě to byl důvod mého častého dopisování domácích úkolů o přestávkách.

Celkové hodnocení: 8 z 10 bodů.

Ty dva bodíky jsem ubrala za občasné používání výrazů, které mi do toho prostě neseděly a taktéž za délku kapitol. Není špatné psát dlouhé kapitoly, ale možná občas trochu uber. Ne vždy bude čtenáře bavit číst, jak to tam vypadalo.

Možná to byl detail, kterého jsem si všimla já, ale někdy je lepší napsat méně.