RECENZE aneb Žádná procházka růžovou zahradou [ŽÁDOSTI UZAVŘENY]

11. Služebnice Bohů

Autor: Inerat

Žánr: Fantasy

Stav: Nedokončené. V době recenze publikovány 2 části.

Autorovo okénko: Mladý hoch, který je optimista celým svým tělem.

To si budeme rozumět. Já jsem totiž takový Optimus Prime, akorát z masa a kostí a ne z plechu.

Milovník pizzy, zmrzliny a kávy.

Nemám ráda kávu a to z jednoho prostého důvodu. Vždycky, ale opravdu vždycky, po ní usnu.

Připravuje pro nás ještě další dva příběhy. Zpěv Havrana. Což bude pravděpodobně příběh o mně a mém zpěvu ve sprše. A další je Falešný dotek, který bude určitě o nějakém falešném doteku. Já jsem tak chytrá.

Miluje humor, protože miluje mě, fantasy a horor.

To s tím hororem mě přivádí k jedné opravdu zajímavé vzpomínce. Byla jsem s kamarádkou v kině a před filmem dávají takový ty upoutávky a zrovna pouštěli ukázku na nějaký horor. Tuším Anabell nebo podobná taková kravina a teď tam byla scéna, kde tam mělo něco vybafnout a já si už kousala nehty od strachu, protože tyhle věci bytostně nesnáším a najednou si za mnou někdo kýchnul.

Řekněme, že ten někdo skončil s máslem na hlavě – doslova a já skončila bez máslového popcorn – taky doslova. Tolik k mému životu.

Obálka knihy: Proti obálce nemohu říci půl křivého slova.

Je velmi povedená a propracovaná, takže, co více by si mohl člověk přát.

Jediné, co bych možná změnila je font. Pokud jsem to dobře spočítala, tak se tam nachází tři různé druhy písma. Nevadilo by mi to, jen kdyby to k sobě ladilo. Navíc, tvé jméno na obálce zaniká.

Jinak není žádný další důvod se k tomu nějak vyjadřovat.

Anotace: Je velmi dobrá a dokáže upoutat pozornost.

Připomíná mi to vyprávění jako z nějakého historického seriálu nebo filmu, což si myslím, že je velmi dobra taktika.

V první větě bych akorát odstranila tu čárku.

Zvolil jsi ideální délku, takže to čtenáři stačí a zároveň není unuděný k smrti.

Postavy: Vzhledem k tomu, že dílo má prozatím jen dvě kapitoly, tak jsem neměla šanci těch postav moc poznat.

Jediný, kdo se zde objevil, byla Aris, což odhaduji je hlavní hrdinka celého příběhu.

Zatím na mě působí pozitivně. Při takovém žánru mám ráda uvolněné a příjemné postavy, které se chovají jako puberťáci. Odlehčí to potom celou knihu.

Děj: V prologu nebo také úvodu jsme se dozvěděli, co se vlastně stalo, a co je nosným problémem příběhu.

Za tohle máš u mě plusové body. Je to dobře vysvětlené, zároveň jsi ale neprozradil nic navíc, takže nám toho zůstává spoustu utajeno.

Děj jako takový vypadá, že je velmi dobře rozjetý. V první kapitole mi tedy upřímně přišlo, že jsi to zbytečně uspěchal. Rozhodně bych tomu dala větší volnost a trošku si s tím pohrála.

Když připravuješ maso, tak jej taky musíš pomalu péct, aby bylo měkké a vláčné, přeci nechceš jíst syrové kuře jen kvůli tomu, že jsi hladový a už se ti sbíhají sliny.

A dám ti radu. Nikam nespěchej při psaní, piš jednu kapitolu třeba celý den a udělej je i delší a uvidíš, že to přinese ovoce.

Samostatná celistvost díla: Tady bych ti vytkla dvě zásadní chyby, které mi ruší celé dílo.

První je to uvádění času typu: „o tři hodiny později" pak tam máš jeden odstavec a zase „o hodinu později"

Hrozně rychle skáčeš z místa na místo.

A za druhé. Postavy jako takové. Skoro vůbec jsi je nepředstavil a prostě jsi čtenáře hodil do vody plné žraloků se slovy „Plav"

Byla jsem z toho zmatená a nevěděla, o co právě jde, a kdo tam je.

Jinak je příběh v pořádku.

Menší ukázka:

Po nějaké době začaly být králové a královny chamtiví a neochotně předmět předávaly svým dětem, až jednoho dne se stalo, že předmět nebyl předán úmyslně.

Můj názor: Názor mám prozatím pozitivní.

Ale může se to také změnit. Vzhledem k pouhým pár kapitolám toho nemám moc, co říci.

Uvidím, jak se bude vyvíjet příběh dále.

Můj dojem: Jak už jsem několikrát říkala, fantasy žánr není můj panák vodky, takže bohužel asi nikdy  nebudu nadšený fanoušek. Ale už se mi několikrát stalo, že se mi fantasy dílo líbilo a tohle není výjimkou.

Kdybych přehlédla těch pár chyb, na které jsem tě upozornila, tak je to skvělý příběh.

Názorové okénko čtenářů: Bohužel, zatím se zde nachází pouze jeden komentář, ale věřím, že časem se to určitě změní.

Komentáře: JenPamela: Jakože, je to zatím fakt dobrý.

Gramatika: Tentokrát budu kritická.

Vynecháváš čárky. Ale opravdu hodně. Já sama mám s čárkami problém, takže vím moc dobře, jaké zlo dokážou napáchat, ale neudělat čárku před „že" několikrát za sebou už stojí za upozornění.

A další z věcí je opakování slov.

Například v prologu jsi hrozně rád opakoval stvořil, předmět, tvor. Tyhle tři slova tam byly několikrát za sebou.

Upozorňuji tě na to kvůli tomu, že to hrozně moc ruší čtení a celý ten požitek.

Originalita: Nevím, jak dalece mohu v tomto ohledu kritizovat.

Jak jsem již zmínila – ve fantasy se moc nevyznám, a tak nevím, jestli je tento námět zpracovaný několikrát nebo jsi jediný, kdo to takto pojal.

Mně to originální přijde, ostatním nemusí.

Klišé nebo ne?: Podle mě to klišé není.

Alespoň jsem tam nezaznamenala typickou dějovou linku, typické předvídatelné postavy.

Za mě není, co řešit.

Nápad: Tento námět má slibnou budoucnost.

Nápad je příjemný, oddechový a zároveň vzrušující a plný záhad.

Ještě bych na nějakých věcech trošku zapracovala a bude to naprosto skvělé.

Dotaz recenzovaného autora:

Zmrzlina nebo pizza?

To je jako Sofiina volba.

Asi si zvolím hranolky.

Vážně nevím, co z toho si vybrat. Jídlo je má vášeň, a když někdo po mně chce, abych si zvolila mezi tím a tím, tak toho nejsem schopna.

Každý pokrm je mé malé dítko, které skončí v mém žaludku a trhalo by mi srdce si zvolit jednoho z těch dvou.

Celkové hodnocení: 6.5 z 10 bodů.

Chybějící čárky při základních spojkách, nedostatečné představení postav, občas uspěchaný děj, opakování slov, to jsou věci, které ti snížily hodnocení.

Chybami se člověk učí a já pevně věřím v to, že některé rady ti přijdou vhod a pomůžou ti se rozvíjet a zlepšovat.