Už jsem byl na odchodu, když mě chytily dvě dívčí ruce za zápěstí.
„Počkej, můžu jít s vámi? Nemám kam jít a... a nechci se tam vracet," udělala na mě psí oči...
... a já nedokázal říct ne.
Přišel jsem ke krámku. Zasněně jsem vzal kámen a bezmyšlenkovitě ho hodil do výlohy. Sklo se roztříštilo a spustila se kontrolka.
„Vy tu máte piano?" zeptal jsem se Hyuny a sedl si na klavírní židličku.
„Jo, mám. Občas sem chodili hrávat amatérští hudebníci." Její slova jako by obcházela moje tělo. Nic jsem nevnímal, jen hrál. Jen já, klavír a... Jimin? Co ten tu dělá? A kde to jsem?
U nás doma....
U mého klavíru, Jiminie tančí na moji hudbu. Má bílé boty ode mě a celý jen září. Jeho úsměv by uhranul i ty nejčernější duši.
Přibližoval se...
Jeho polibek mě probral...
„Yoongi, jste v pořádku? Bylo to překrásné," leskly se jí slzičky v očích.
„Já byl doma."
YOU ARE READING
Losing the World
RandomZe světa pomalu vyprchává veškerá touha a začíná být fádnější, než kdy předtím. To má zároveň obrovský dopad na společnost, takže se nenuceně rozdělí na tři "strany": Hilight, Under a Civil. Tento příběh je o muži jménem Min Yoongi. Patří do Under k...
