Jungkook
Probudil jsem se na gauči se silnou kocovinou. Moje hlava měla každou chvílí prasknout. Zvedl jsem se a šel do koupelny. Když jsem procházel okolo Yoongiho pokoje, uslyšel jsem jeho dokonalý hlas, jak si zase povídá s fotkou. Chudák.
Po sprše jsem šel do kuchyně kde bylo už nachystané jídlo a Yoongi se školní uniformou. Můžu ho sníst? Je tak rozkošný. Nedivím se, že měl o něho Hoseok zájem.
„Přestaň slintat a jez. Máme málo času," vytrhl mě z přemýšlení Min.
Po jídle jsem si vzal aktovku a papír s pokyny, co mám dělat. Před školou jsme se s Sugou rozdělili a každý šel za svým cílem. Když jsem vstoupil do třídy, profesor mě přivítal a pobídl mě, abych se představil.
„Jeon Jungkook, těší mě. Nemám moc rád lidi, a upřímně, nejsem na vztahy, takže se ani nesnažte," otráveně jsem se rozhlédl po třídě. Moje oči se střetly s těmi Taehyungovými. Tedy... předpokládám, že to je on. Vypadá dost podobně jako na fotce v jeho složce.
Podstatné však je, že i když to byla jen vteřinka, vůbec se svou délkou této hodnotě času nepodobala. Protáhla se na nekonečné hodiny. Oba jsme se propadali do hlubin času, přitom okolo nás byla poušť. Čas se zastavil. Všechno i všichni zmizeli. Zůstali jsme jen mi dva. V jeho očích bylo udivení, strach, smutek či lítost sama.
„Ehm, děkujeme a běž si sednout dozadu k oknu vedle Lee Ji-eun," odkašlal si profesor a já se poslušně posadil.
He recognized me.
ČTEŠ
Losing the World
RandomZe světa pomalu vyprchává veškerá touha a začíná být fádnější, než kdy předtím. To má zároveň obrovský dopad na společnost, takže se nenuceně rozdělí na tři "strany": Hilight, Under a Civil. Tento příběh je o muži jménem Min Yoongi. Patří do Under k...
