Taehyung
Stál jsem na tom samém místě a čekal až zaklapnou dveře a Yoongi odejde. Netrvalo dlouho a my jsme osaměli.
„Ahoj Kookie," snažil jsem se o úsměv, ale mé tváře byly příliš ochablé, aby se zvedly. Jungkook natáhl ruku a chytil mě za tu mojí.
„I když možná ještě spím, jsi můj nejkrásnější sen," dořekl Kook a se skleněnkami místo očí se široce usmál.
„Ach, broučku, tohle se ti nezdá. Jsem tady před tebou. A chci ti odpustit. Vlastně jsem to už dávno udělal, protože jsem si to i zasloužil. Byl jsem příliš naivní, poněvadž jsem si myslel, že i tak dokonalá osoba může mít ráda někoho, jako jsem já. Ale byla to hloupá myšlenka..." Taehyungovi na obličeji zůstala zoufalá grimasa.
„T-to není pravda. Jsi úžasný. Už odmalička jsem tě obdivoval. Máš veliký hudební talent. Hraješ na saxofon, umíš i na klavír a máš hlas hlubší než Mariánský příkop. Kéž bych ti to mohl říct do očí," Kookie zesmutněl.
Už mě to nebavilo. Přitáhl jsem si ho do objetí a přivlastnil si jeho rty. Jungkook mi ze zoufalství před chvílí řekl, že je talentovaný a kdo ví jak úžasný. Naříká tu, že pouze sní a že pravý Tae už není mezi živými.
Možná nejsem... ale jedno vím určitě;
Stále ho miluji.
ČTEŠ
Losing the World
RandomZe světa pomalu vyprchává veškerá touha a začíná být fádnější, než kdy předtím. To má zároveň obrovský dopad na společnost, takže se nenuceně rozdělí na tři "strany": Hilight, Under a Civil. Tento příběh je o muži jménem Min Yoongi. Patří do Under k...
