Hope McCall ✔️

F I G H T pt.1

S C O T T

,,Předtím než se Hope stala Merlinem jsi říkal, že za tebou přišla s nějakým čipem?" zeptám se Deatona, protože nevím jak přesně to bylo. Jen to přede mnou zmínil.
,,Ano, Hope otec ji implantoval sledovací čip v den kdy měla se Stilesem autonehodu. Potom, co Merlin unasl Melissu, přišla za mnou a řekla mi o tom. Nahradil jsem ho novým, abycom ji pak mohli najít." vysvětlí jak to bylo.
,,Můžeš ji podle něj najít znovu?" zeptám se.
,,Ano, ale je tu problém." stáhnu obočí a čekám na pokračování.
,,Jakmile ho aktivuji, Hope bude vědět, že přicházíme. Ztratíme moment překvapení." vysvětlí.
,,Ještě by tu byl další sledovač." uznám a pošrábu se na zátylku.
,,Poté autonehodě si Hope vzala nový mobil a já do něj se Stilsem zakomponoval sledovač, kdyby opět zmizela a měla vyplý mobil a já ji nemohl najít přes aplikaci Hledání." čekám reakci, jak jsem to mohl udělat, ale žádné se mi nedostane. Jen přikývnou.
,,Deucalion poprvé odhalil Hope, proč jí pomáhal a cvičil, tady na veterině. Krátce poté mě omráčil, ale jsou tu bezpečnostní kamery, možná mohli něco říct, co by nám pomohlo." promluví opět Deaton.
,,Stojí za to se na ně podívat. Isaacu, Lydie projeďte ty záznamy a dejte nám vědět, kdyby jste našli něco užitečnýho. Zbytek se mnou!" vyjdu do čekárny a pak ven. Nasednu na motorku a vyjedu. Ostatní mě následují.

S T I L E S

,,Hope, jsi to ty?" zeptám se.
,,Co to je za otázku? Kdo jinej bych byla?" stáhne na mě obočí, protože nechápe, o čem mluvím a možná si taky myslí, že jsem se zbláznil.
,,Deucalion ti lhala, naučil tě jak používat tvoje schopnosti, jen aby tě pak využil ke své vendetě." zvedne obočí.
,,Cože?" stále nechápe.
,,Udělala jsem něco? Ublížila jsem ti?" zeptá se opatrně. Chvíli váhám jestli ji mám lhát nebo ne.
,,Obětovala jsi se pro nás a tím nás zachránila." zavře oči, protože na to se neptala.
,,Způsobila jsem to já, že ano?" kývne směrem k mé zlomené ruce, za kterou se stále držím.
Zlehka přikývnu. Skloní pohled a odrazí se od země, aby se posunula na kolečkové židli dál ode mě.
,,Měl by jsi se držet dál." doporučí mi.
,,Hope, Scott na něco přijde. Zachrání tebe i mě." Hope se uchechtne.
,,Rozdíl, je že tebe musí zachránit přede mnou, protože to já tě unesla a ublížila ti." odpoví.
,,Hope?" podívá se mi do očí.
,,Co bylo to poslední co jsi mi řekla?" zeptám se, i když se celkem bojím, co mi odpoví.
,,Že tě miluju." pousměju se, i když si uvědomím, že tohle není moje Hope.
,,Musel jsem si být jistý, že jsi to opravdu ty." dojdu k ní blíž a přestože nechci, jí políbím. Chce hrát divadlo? To můžeme oba.
,,Až přijde Deucalion, potřebuju aby jsi hrála tu druhou Hope." zvedne obočí, protože nechápe důvod.
,,Odpoutá tě a zjistíš, co má v plánu." pár minut na to se odemknout dveře a Deucalion vejde dovnitř. Zlá Hope, která předstírá moji Hope, se na mě naposled podívá a pak přestane předstírat.

,,Deucalione? Co je sakra tohle!?" zvedne ruku, kterou má připoutanou k židli. Dojde k ní a podívá se jí zpříma do očí.
,,Musím si ověřit, že jsi to opravdu ty." Zlá Hope protočí očima.
,,Fajn. Tak já se odpoutám sama!" podívá se na svou ruku a přivře oči jak se na ní soustředí. Nic se nestane.
Zamračí se a zkusí to znovu. Opět nic. Naštvaně se podívá na Deucaliona.
,,Vážně?" zeptá se ho podrážděně, podívá se na ni a usměje se.
,,Jsi to ty." odemkne ji pouta a hodí je zpátky do šuplíku u stolu.

Když spolu odchází do vedlejší místnosti. Deucalion vejde první, Hope se na mě pootočí, když zavírá dveře. Podívá se mi do očí, usměje se a ukáže mi zdvižené palce. Usměju se nazpět, i když mě akorát víc přesvědčí, že to není Hope. Nikdy by nezvedla palce a neohrozila by své krytí.
***
Uběhnou dva dny, které strávím osamotě. Ani Hope, ani Deucalion se už nevrátil. Snažím se vymyslet, co dál, ale nic jsem zatím nevymyslel.
Spoléhal jsem na to, že když mi Hope ublíží, probere v ní mou Hope, ale ani to s ní nehlo. Aspoň vím, že tudy cesta nevede.

Otevřou se dveře a já překvapeně zvednu pohled. Doběhne ke mně Hope a pomůže mi na nohy.
,,Musíme odtud vypadnout, Deucalion má v plánu zabít Scotta a bez něj je jeho smečka oslabená, tehdy půjde po nich. Chce je však dostat na jedno místo, a proto chce všechny shromáždit na stanici Sheriffa." vysvětlí.
,,Chce se zbavit všech, kdo mi mu mohli překazit jeho plán." dojde mi, i když si nejsem jistý, že je tohle opravdu jejich plán, jejich cíl je rozhodně stejný.

Chytne mě za zdravou ruku a začne mě táhnnout ke dveřím.
,,A ten je mimochodem jakej?" otočí se na mě.
,,Nemám ponětí!" pohodí rameny. Dál už nemluvíme a zdrhneme z budovy.
***
Dorazíme až ke Scottovi domů, zazvoníme na dveře. Otevrě Melissa.
,,Hope!?" vtáhne ji do objetí. Scott vykoukne z kuchyně a zvedne obočí. Zavrtím hlavou a naznačím mu, že to není Hope.
,,Kde jsi byla?" odtáhne se Mel.
,,To teď není důležitý, potřebuju mluvit se Scottem!" obejde ji a vběhne do kuchyně. Řekne mu to přesně to co mě.
,,Musíte se rozdělit!" navrhne Hope Scottovi a v tuchvíli mi dojde proč, jestli se rozdělíme, bude pro ně jednodušší nás dostat jednoho po druhým.
,,Souhlasím s Hopr!" udělám krok v před. Scott na mě zvedne zmateně obočí.
,,Když se rozdělíme bude pro Deucliona těžší nás najít!" řeknu přesný opak toho, co si myslím. Podívám se na Hope, která na mě přikývne, že tak to myslela.
,,Dojdi pro mapu, vyznačíme kde kdo bude. Někde kde by Deucalion nehledal!" řeknu a Hope vyběhne schody.

Naznačím Scott ať je ticho a popadnu jeho mobil. Odemknu ho, protože znám jeho heslo. Na moment se zaseknu, když spatřím jeho tapetu s Maliou, ale poté otevřu Poznámky, kam mu v pár slovech vysvětlím můj plán. Uzamknu ho a vrátím ho na stejné místo, kde jsem ho vzal.

Vrátím se na své původní místo, když Hope začne sebíhat schody dolů s mapou. Vyznačíme na ní několik teček.
,,Scotte, potkáme se na tvé lokalitě!" řeknu a odejdu s Hope. Ukáže mi, co se naučila. Její schopnosti. Já ale moc dobře vím, že tyhle schopnosti chce použít proti nám, ne pro nás.

O dvě hodiny pozděju se sejdeme se Scottem ve staré ocelárně, kde už na nás čeká.
,,Ostatní jsou na místech?" zeptá se Hope a Scott přikývneme.
,,Jak jsi vlastně Hope vrátil zpět?" zeptá se mě Scott, odpoví však ona.
,,Zlomila jsem mu ruku, teda ta druhá Hope, a to mě vrátilo zpět, přesně jak se to řiká v proroctví." Scott se falešně pousměje.
,,To jsme měli přesně v plánu!" shlédne na mě. Takže už nemáme žádný plán. Super.

,,Ale, ale, ale!" ozve se za mými zády. Deucalion.
,,Jsi naše první zastávka, Scotte!" pokračuje dál.
,,Přišel jsi mě zabít? Už zase? Minule ti to moc nevyšlo!" upozorní ho Scott, já radši ucouvnu.
,,Že ne?" podívá se na Hope a usměje se.
,,Když jsem přišel poprvé do Beacon Hills, nebyl jsem tu jen pro tebe Scotte. Hledal jsem tu i Hope, Merlina abych byl přesný, tehdy jsem nevěděl, že je to tvoje sestra, vůbec jsem nevěděl, kdo to je. Řekl bych, že šťastná náhoda, že jsem pokousal zrovna ji." zvendu obočí.
,,Ale tentokrát o tebe už nestojím a jak už jsem ti jednou řekl, pokud se nepřidáš ke mě, nezbývá mi nic jiného než se tě zbavit nadobro." pokračuje dál.
,,Až tě tvoje sestra zabije, zabije i poslední zbytek své lidskosti. Až budeš mrtvej, stanu se opět nejobávanější alfou. Alfa všech alf!" zakřičí.
,,To mě budeš ale muset nejdřív zabít." ostatní se objeví zpoza Scotta.
,,Vážně jsi si myslel, že tahle náhraška Hope, dokáže přechytračit svého bratra nebo svého kluka, že je to naše Hope?" podívám se na Scotta. To je poprvé, co mě zmínil jako jejího kluka...