ZAKLÍNAČ Nová éra

Kapitola První - Prolog

Půlpirueta, seknout a krýt se! Přesně jak to před mnoha lety Vesemir naučil Geralta. Přízrak ovšem jeho útok nijak nezaskočil, stihl uhnout a jeho zmizení nezabránila ani slábonucí magická past.
Geralt se rychle připravil na útok do zad, jak duchové rádi přepadávají své oběti. Otočil se a stříbrným mečem vykryl nálet. Naštěstí měl čepel potřenou vhodným olejem. Geralt se nyní jen bránil a při tom střádal energii pro vytvoření další magické pasti. Musel si ale pospíšit, jeho posilující lektvary už ztrácely na účinnosti.
V bažinách zabitý voják, kterým přízrak byl, se ukázal pro zaklínače jako velmi silný soupeř. Geralt měl co dělat, aby neutrpěl žádné těžší zranění. Po celý boj mu na hrudníku mírně vibroval jeho vlčí medailon.

Konečně se zaklínač cítil dost silný na to, aby zkřížil prsty do znamení Yrden. Mezi kmeny stromů, u velkého menhiru se na zemi před ním lehce rozzářila další magická past.
Celou dobu rapíroval aby se k němu přízrak moc nepřiblížil.
Teď se snažil soupeře nahnat do pasti. Uskočil zády k pasti a mečem sekl po přeludu. Ten ale zaútočil na Geraltův nedostatečně chráněný levý bok. Geralta na moment ochromila prudká bolest žeber, ale adrenalin mu pomohl k opětovnému útoku. Konečně se mu povedlo přízrak nahnat do pasti.
Krátkou chvíli Geralt sledoval, jak se padlý voják zmítá a snaží se uvolnit magické pouto. Když nabral dech a chystal se vstoupit do pasti, aby konečně udolal přízrak, všiml si zvláštního chvění vzduchu přímo nad pastí. Dokonce měl dojem, že se jeho medailon začal chvět o něco víc. Znamenalo to, že v okolí se vyskytlo větší množství magie.

Přelud vkládal všechnu svou i okolní energii do svého osvobození. Vzduch nad pastí jakoby začal víc a víc zářit.
To vše stihl Geralt zaznamenat v těch několika sekundách, než vskočil do rozechvělé a rozzářené pasti za přízrakem.