RECENZE aneb Žádná procházka růžovou zahradou [ŽÁDOSTI UZAVŘENY]

9. Quandalupe

Autor: AriaGlobe

Žánr: Romance

Stav: Dokončeno

Autorovo okénko: Někdy se stane, že knihomolka zjistí, že knížka není zrovna nejlepší na navázání konverzace, a že mezi spolužáky moc nezapadá.

Přesně tento úryvek jsem chytře okopírovala z tvého profilu.
Nic si z toho nedělej. Ty ses alespoň pokusila navázat konverzaci knihou, já jsem se pokusila navázat konverzaci análním kolíkem.

Celou tu konverzaci jsem započala jedinou větou, kterou to i skončilo.

„S naším análním kolíkem, stanete se poníkem." Není tedy divu, že skoro každý ode mě utíká.

A ten „milovaný" spolužák, který předčítal tvou knihu před třídou bez tvého svolení, by zasloužil jednu „milovanou" ránu do nosu.

Jako osoba máš potenciál a rozhodně piš dál.

Skrývá se toho v tobě ještě spousty neobjeveného.

Obálka knihy: Obálka je dle mého názoru povedená a dostačující.

Hezky poukazuje na dvě osoby, které jsou od sebe daleko a zároveň blízko, což k tomu patří.

Ne všechny covery musí být grafické počiny.

Anotace: Určitě bych odstranila ty značky v podobě hashtagů. Nehodí se to k tomu.

Možná bych ji ještě trošku upravila a objasnila, o co tam jde.

Jinak je v pořádku.

Postavy: Jediná postava, která je v příběhu nějak zmíněna, je Charlie.

Myslím si, že se jednalo o skutečného člověka, ale dalo by se to chápat i jako ideál nebo představa přítele. Prostě někdo, kdo je imaginární, existuje jen v naší hlavě, a když je nám nejhůř, je naším jediným záchranným bodem.

Je dobře, že se s touto postavou dá pracovat. Každý nabyde jiného dojmu a na každého to bude působit jinak.

Co se týče postavy, která to vyprávěla, dalo by se říci, že se jednalo o dívku, i když své jméno nikdy neprozradila, je dokonalou ukázkou ztracené a zraněné duše, která hledá klid a štěstí.

Ačkoliv se to nezdá a příběh vlastně nemá žádné přímé postavy, které by byly nějak představeny, tak to stačí k tomu, aby dílo bylo dobře sestavené a pochopitelné pro čtenáře.

Děj: Je jednoduchý. Není to v žádném případě myšleno špatně nebo snad urážlivě.

Jednoduché věci totiž mají své kouzlo a toto dílo je jasným důkazem.

Není potřeba psát dlouhé kapitoly, když tu hlavní myšlenku mohu vyjádřit i jedinou větou.

Musím tedy přiznat, že někdy jsem se v tom ztratila, protože mi to přišlo zvláštně napsané a musela jsem přemýšlet nad tím více, než bych měla, abych to pochopila a došla k nějakému závěru.

Rozhodně bych ti doporučila si to několikrát přečíst a třeba přehodit jen pár vět, aby to potom dávalo větší smysl.

Samostatná celistvost díla: Celé dílo je vlastně pojato jako příběh o nalezení klidu duše i těla pomocí smrti.

Dokonale jsi tuto skutečnost zasadila do metafory. V příběhu totiž smrt najdeme vyobrazenou jako létání.

Je vidět, že jsi nad tím přemýšlela. Létání samo o sobě vyjadřuje několik podstat. A to: volnost, klid, kontrolu a štěstí.

Za mě je dílo neobvyklou ukázkou rozhodování mezi životem a smrtí.

Menší ukázka:

Moje štěstí mělo omezenou dobu.
Ale tvoje ještě nezačalo.
Charlie.
Mám teď spoustu důvodů létat, ale odolám
Charlie.
Mám chuť zůstat na zemi.
Ach, můj krásný Charlie.

Můj názor: Stále z toho mám smíšené pocity.

Dostala jsem, co jsem od takového příběhu očekávala, ale zároveň by to chtělo ještě o něco málo obohatit.

V příběhu se řeší vážné téma, které je podáno velmi dobře, ale klidně by to celé mohlo být ještě prodlouženo.

Mohlo by to ukázat více pocitů. Někdy mi to přišlo až stroze napsáno. Při takovém tématu je důležité dodržovat určité věci. A jednou z nich jsou právě city s pocity, které později dílu dodávají celé to kouzlo a zvláštní atmosféru.

Můj dojem: Celkově tento příběh vnímám pozitivně.

Je to dobře podané, sepsané a  promyšlené.

Názorové okénko čtenářů: Bohužel, u tohoto díla se nenachází žádné komentáře, ale věřím, že se to brzy změní.

Gramatika: Tady asi nemám žádné výtky.

Vzhledem k tomu, že je příběh napsán jen pomocí několika vět, tak se toho nedá ani moc pokazit.

Originalita: Rozhodně to v sobě má kus originality.

Metafora působí skvěle, způsob a styl vyprávění je výborný.

Klišé nebo ne?: Záleží na tom, jak každý z nás klišé téma chápeme.

Pro mě to klišé nebylo, i když se zde objevilo časté téma příběhů a to smrt.

U tohoto se budeš s největší pravděpodobností potýkat jak s chválou tak i kritikou.

Nápad: Je dobrý, ale není to úplně ono.

Moc tyto témata nemusím, a tak to nedokážu plnohodnotně ocenit.

Dotaz recenzovaného autora:

Jak reagovalo tvoje okolí na tvé knihy?

Málokdo o tom ví.

Má máma mě podporuje a hrozně ráda si to čte a přátelé, kteří jsou s tím seznámeni, tak ti mi fandí a drží palce.

Jinak mám své osazenstvo tady na Wattpadu a nic jiného nepotřebuji.

Nebudu o tom mluvit před někým, koho to nezajímá. Zbytečně promarněný čas.

A řekněme si zcela upřímně, že kdyby se polovina lidí dozvěděla, co všechno jsem o nich napsala, tam by to se mnou dopadlo zle.

Nejsem předurčena k běhu před rozzuřenými přáteli.

Celkové hodnocení: 7 z 10 bodů.

Příběh je skvělý, ale můj názor je, že takové témata by měla být psána v delších kapitolách. Smrt je podána originálně, i přesto mi tam něco chybí a není to úplně ono.

Samozřejmě, každému vyhovuje něco jiného.