Král a klaun [KOREKCE]

7 - Zběsilý dav

Nedošli však daleko. Cesta na most byla zaplavena lidmi, jejichž proud je hnal zpět k náměstí. Robin s Alyss se pevně drželi za ruce a dav je unášel zpátky.

,,Musíme se nějak dostat z města!" snaží se překřičet rozjívenou masu, která se ji každou chvíli snaží rozdělit od jejího nového přítele.

,,Teď se mě hlavně pevně drž!" upozorní ji.

Lidé jsou jak pominutí. Alyss ucítí, jak jí ruka vyklouzne z jeho hřejivé dlaně a začbe se jí vzdalovat. Křičí na něj a snaží se uniknout, ale nejde to.

Musím se dostat k okraji, přemýšlí.

Nejde to zrovna jednoduše. Připadá si jako na rozbouřeném moři, které se ji snaží pohltit a utopit. Po chvíli se však dostane až na okraj hrnoucího se davu a s vypětím všech sil vyskočí. Dopadne do vedlejší uličky na studenou špinavou zem z hrubého dlažebního kamene. Rozběhne se rovně.

Když to nepůjde přes most, musím běžet kolem paláce. A tak i učiní. Jak předpokládala, největší koncentrace lidí je na náměstí a na hlavní ulici. Běží proto kolem kanálu řeky a přes velké lidmi zaplavené ulice jen přebíhá. Než se dostane až k paláci, utrží nespočetná zranění - odře si lokty, kolena. Někdo ji poškrábe na krku. Udeří do hlavy a několikrát podkopne nohy. Celá zubožená doklopýtá k velkému honosnému stavení a klesne na kolena. Zhluboka se vydýchává a je jí jedno, že si ji stráže za bránou měří vyčítavými pohledy.

Vstand, opráší se a vyrazí cestou kolem zdí paláce až k tajnému východu z města, který se nachází v jednom z tunelů. Doufá, že nebude zaplavený.

Zahne za roh a než stihne zareagovat narazí do muže, který stojí před ní. Ten se překvapeně otočí a až když ji spatří, oběma dojde, koho před sebou mají.

,,Ále, kohopak nám to sem čerti nesou," zakaboní se velký plechový muž, kterého už dnes jednou viděla.

Otočí se, pokyne neznámé postavě v kápi, aby odešla, a hrubě vytáhne Alyss na nohy. Začne pomalu couvat. Přemýšlí o tom, jestli by mu stačila utéct, ale dojde jí, že jediná cesta je do hlučícího davu. Anebo únikovou cestou za jeho zády.

S každými dvěma jejími kroky se k ní on přibližuje jedním svým. Ucítí za sebou pevnou zeď - je v pasti. Důstojník doputuje až k ní. Vezme ji pod krkem. Dívka se začne dusit. Muž ji vyzvedne do výšky a opře o zeď.

,,Tak se znovu setkáváme, spratku," ucedí mezi zuby. Je blízko. Téměř se dotýkají nosem. Cítí z něj zlost a vztek. ,,Teď je však výhoda na mé staně, protože tu není nikdo, kdo by ti pomohl," usměje se lstivě a zesílí stisk. Z malé zrzavé dívenky pomalu vyprchává kyslík. Lapá po dechu. Ještě chvíli a udusí se.

,,P-Pusť mě," zasípe z posledních sil a dodá: ,,Pro-prosím."

Důstojník se odporně nahlas zasměje. Směje se dlouho. Alyss se začnou dělat mžitky před očima, ale najednou zahlédne nějaký pohyb. Velkému plechovému muži přistane na hlavě cihla. Přestane se smát. A skácí se k zemi. Dívka upadne vedle něj. Sbírá dech.
Vzhlédne a spatří ty známé vlídně modré oči.

,,Dě-děkuji, Robine," zakašle.

,,Jsi vpořádku?" zeptá se, i když ví, že vpořádku rozhodně není.

Mladík si ji starostlivě prohlížel a poté jí pomohl vstát. Alyss se však na nohou nedokázala udržet a znovu padala. Než se však stačila udeřit do hlavy, mladý herec ji zachytil, vzal do náruče a naposledy se s opovržením podíval na důstojníka.

Robin s Alyss společně opustili město tunelem, nacházejícím se za budovou paláce, a obrněného muže, ležícího nehybně v bezvědomí, zanechali daleko za sebou.