Kapitola 26.

180 20 12
                                    

„Browny je mrtvá. Naše malá Omega je mrtvá!" s každým slovem zvyšovala hlas, až se poslední slovo rozlehlo po celé louce v ozvěnách, které odrazovaly vysoké hory.

Lavril ztuhla. Celá smečka taky. Všichni byli tak nadšení z výhry, ale tahle zpráva je znovu srazila zpátky na zem.
„C-cože?" vydechla Crystal s Ronym po boku.
„Je to tak." vzlykla Taylor, „Zabili ji před našima očima!," zavyla, „A my jsme nemohly nic dělat!" celou smečkou to třáslo. Browny byla sice nevýrazná a tichá vlčice na nejnižší pozici Omegy, i tak ji ale měli rádi takovou, jaká byla. I přes její nízké postavení byla veselá, optimistická, milá a vždy uměla spravit náladu. Ona si nezasloužila zemřít. Ona rozhodně ne. Zrzavá Alfa zdrceně sklonila hlavu. Musela se ale ubránit slzám, i přes to, jak moc ji pálily oči. Nemohla se před svou smečkou zachovat jako slaboch. Zatřepala hlavou a odhodlaně ji znovu zvedla. Vlci si mezi sebou mumlali se sklíčenými výrazy ve tvářích.
"Kde je Hunter?!" zavyla šokovaně Baya. Vlci sebou trhli a začali se rozhlížet po velkém černém vlkovi. Ale byla to pravda. Nebyl k nalezení.
Vlci si v zápalu boje ani nevšimli, jak moc obloha zšedla. Teď ji rozsvítil blesk, který vzápětí doprovodil hlasitý hrom. Na jejich zkrvavené srsti začaly dopadat malé kapky deště.
Lavril pohlédla na oblohu. Užívala si dešťové kapky, jak jí stékaly po tváři. Voda jí příjemně omývala rány. Ach mami, povzdechla si v duchu, byla jsem na tohle připravená? Teď se ale nemohla utápět v žalostných myšlenkách. Hlavu opět narovnala a uklidnila rozlícené vlky.
"Tady nic nevyřešíme," promluvila nahlas, čímž si získala jejich pozornost, "Vrátíme se do tábora, ze všeho nejdříve musíme co nejrychleji obstarat vaše zranění. Jdeme!" zavelela.
"Ale co Browny?" zaskučela Taylor. Lavril se na ni ohlédla. Oči jí znovu zjihly, když spatřila bolest v těch jejích.
"Browny ponese Taylor s Vaness. Je tu ale ještě někdo... Mrtvý?" na poslední slovo se musela nadechnout a s obavami přelétla pohledem smečku.
"Ještě... Ještě Max." štěkla tiše MoonLight, sklánějící se nad teď již zmoklým černým tělem. Loukou se rozlehlo velice bolestné zavřísknutí.
"MAXI! TO NE!" vyla Shadow a tryskem se k bratrovi rozeběhla. Lavril sklíčeně pozorovala, jak bratra oplakávala, zatímco se k ní tiskl stejně zdrcený Nightmare, aby ji uklidnil.
Tolik bolesti, tolik bolesti... Tohle už jsem zažila, zavzpomínala na tehdejší atentát kojotů.
Maxova smrt byla další dobře mířenou ranou do srdce. Nechala jeho stále kvílící sestru a Nightmara, aby se o dopravení jeho těla do tábora postarali oni. Kousek od Maxova těla ležel další vlk. Ne, další prosím ne... Modlila se Lavril a tentokrát se již opravdu neubránila slzám.
Černý vlk krokem k Jacobovi došel a opatrně mu přiložil tlapku k hrudi. Lavril stála několik vlčích délek daleko, ale i tak ji zaráželo, že nebyla schopná vlka identifikovat... Navíc déšť smyl všechny pachy. Kdo to je? Rozešla se Lavril směrem k němu.
"Ještě je naživu," pronesl vlk, "Musíte mu ale co nejrychleji pomoci." dořekl, když k němu Lavril došla. Vlk oprvavdu nebyl z jejich smečky. Byl celý černý s modrýma očima. Lavril neunikla dlouhá stará jizva táhnoucí se od stehna až po břicho. Přes levé oko se mu táhly další dvě, ovšem výrazně menší.
"Kdo jsi?" zahřměla Lavril. Byla si téměř jistá, že je ze Swarovy smečky. Proč ale zůstal tady? V tu chvíli se po vlkově boku postavila černá vlčice, o něco menší než vlk.
"Jmenuji se Soul a tohle je moje družka Jacky. Jsme samotáři, ale hledáme smečku. Byli jsme támhle v horách, když jsme uslyšeli vlčí válku. Tak jsme se rozhodli pomoci." vlci Půlnoční smečky se semkli blíže k vetřelcům a nedůvěřivě na ně vrčeli.
"Jak vám máme věřit? Není to trochu náhodné, říct, že jste se přidali do války jen proto, že jste nás uviděli? Tohle vám nesežereme." vyjel po nich Golden Darkness. Než stihla Lavril cokoliv říct, vystoupila z davu Darow a postavila se před Jacky a Soula, čelem ke svojí vlastní smečce.
"Darow?" podivila se Lavril. Darow se nadechla, aby promluvila.
"Mají pravdu. Ve chvíli, kdy mě Krvavé drápy skoro zabily, tihle dva mě zachránili. A celý zbytek jsem bojovala po jejich boku a oba mi několikrát kryli záda, ačkoliv vystavovali svůj vlastní život. Nejsou od Swara." vysvětlila a myslela to smrtelně vážně. Smečka se na trojici chvíli jen vykuleně dívala. Lavril se napřímila a slabě na Jacky a Soula kývla. Darowiným slovům věřila. Dark Snow byla totiž nedůvěřivá, například na Takiho si zvykala několik dnů, než mu byla ochotná věřit. Darow obecně byla podezíravá a často se díky ní Lavril držela na uzdě, jelikož ona sama by věřila snad všemu.
Pokud Jacky a Soulovi věří Darow, věří jim i Lavril.
"Dobře, věřím vám. Tady to ale opravdu nebudeme řešit. Jacoba vezme Gold s Takim, Jacky a Soul půjdou s námi. Tam se postaráme o zranění a následně všechno v klidu vyřešíme." pokusila se o úsměv Lavril, ačkoliv jí to nevyšlo.

Midnight Moon Pack [CZ] Where stories live. Discover now