Midnight Moon Pack [CZ]

Kapitola 15.

"Děkuju, už se o ni postarám. Ztratila sice trochu více krve, ale bude v pořádku." olízla Shadow a Taylor ucho a začala se věnovat Baye.

Lavril seděla před svým doupětem a zamyšleně zírala na sníh pod svými tlapami. Hlavou se jí honily všechny možné myšlenky - od zraněné Bayi přes zvláštní, ale milou rysici Maeveen po Takiho a její místo vůdce smečky. Znovu si povzdychla a na chvíli zavřela oči.
"Nad čím přemýšlíš?" zeptal se jí milý a hluboký hlas, který měla tak ráda. Taki si lehl naproti ní a zaklonil hlavu, aby jí viděl do očí. Lavril otevřela oči a chvíli se dívala do jeho hlubokých hnědých očí.
"Já vlastně ani nevím. Nevím, jestli jsem udělala správně, když jsem nechala Maeveen lovit na našem území. Mě to připadá správné, ale ostatním se to moc nelíbilo..."
"Lavril," skočil jí do řeči Taki s trochu pobaveným tónem v hlase, "Nejdřív nás to překvapilo, to ano. Ale víme, všichni, že jsi to udělala správně a že jsi k tomu měla dobrý důvod - nějaký, který jsme my před tím neviděli. Naopak to, co jsi udělala dokázalo, že jsi šlechetná Alfa s velkým srdcem, Lavril." Zrzavá vlčice se na svého druha usmála a olízla mu čenich. Taki dokázal utěšit i slovy v pouhých několika okamžicích. A to byl jeden z mnoha důvodů, proč ho Lavril tolik milovala. Chvíli se k sobě tulili, když se Lavril odtáhla a zvedla se na všechny čtyři.
"No, půjdu se podívat, jak se daří Hunterovi a té Baye. Půjdeš se mnou?" zeptala se Takiho. Ten se zvedl, oklepal si z srsti sníh a zvedl ocas do vzduchu.
"Jasně." odpověděl.
Lavril se protáhla pod větvemi stromu do doupěte lovců. Natilla tam uložila i Bayu, i když do smečky ještě nepatřila. V doupěti bylo sucho a příjemně teplo. Vzduch byl provoněný Natillinými léčivými bylinami. Hunter už seděl a povídal si s Goldem. Vypadal už mnohem zdravěji, Lavril by ho asi i už poslala na lov. Rozhodnutí ale chtěla nechat na Natille, přeci jen, ona sama se v nemocích moc nevyzná. Když Hunter spatřil Alfu a Betu, sklonil hlavu na pozdrav. Znovu se narovnal a promluvil.
"Slyšel jsem, že jsi nechala rysa volně lovit na našem území?" řekl tak moc jízlivě, až to Lavril překvapilo. Na chvíli jí došla slova.
"Ano, to nechala. A udělala dobře." zavrčel temně Taki. Hunter nic neřekl a otočil hlavu jinam. Lavril si ho chvíli měřila zpoza přivřených očí, pak se ale odvrátila k Baye a Natille, která jí zrovna vyměňovala rozemleté byliny na ráně.
"Jak ti je, Bayo?" promluvila Lavril na ležící vlčici.
"Už to tolik nepálí," promluvila Baya mnohem silnějším hlasem, než když se setkali poprvé, "Gamminy byliny hodně pomáhají." vděčně pohlédla na Natillu.
"Má pravdu, lepší se to. Ta rysice se jí nezakousla moc hluboko. Jen ji to oslabilo. Ale brzy bude zase v pořádku; jen se na tu ránu musí brát ohled, takže žádné prudké pohyby a moc velká námaha." přisvědčila Natilla a přitiskla tlapou Baye na rameno další dávku léčivek.
"To je dobře." řekla Lavril a při tom se posadila, "Když už ti je lépe, Bayo, pověz nám něco o sobě. Odkud jsi? Kde máš smečku?" Taki se posadil vedle Lavril a zkoumal Bayu pohledem.
"No... Já nemám smečku. Teda, měla jsem ji. Ale vyhnali mě..." očividně o tom nechtěla mluvit, a tak ji Lavril pobídla, aby pokračovala dál, "A tak jsem cestovala. Ale chyběl mi společenský život, a tak jsem se snažila najít nějakou smečku. Jsou to čtyři úplňky, co jsem sama. Když přišel Mrazivý Vlk, byla nouze o potravu. V zoufalství jsem se snažila ukrást toho králíka tomu rysovi, ale byla jsem moc slabá... No a potom jste přišli vy." pohlédla Alfě do očí. Ta chvíli nic neříkala a pak otočila hlavu na Gammu.
"Jedla něco?" zeptala se.
"Ano, dala jsem jí kus z našich zásob... Doufám, že to nevadí? Už dlouho nejedla, podívej, jak je vyhublá." Lavril kývla, jako že to je v pořádku.
"Udělala jsi dobře. Potravy máme zatím dost. Otázkou ale je, co s tebou uděláme, Bayo." Šedo - bílá vlčice mírně zklopila uši a nakrčila obočí.
"Já... Nemám kam jít... Mohla bych se prosím přidat... Přidat k vám?" vysoukala ze sebe konečně. Lavril tu otázku čekala, takže už měla připravenou rovnou i odpověď.
"Také mě to napadlo. Ale musíme se shodnout jako smečka. Vyřešíme to na dnešním večerním shromáždění." Baya třikrát plácla ocasem o zem na znamení díků. Taki se otočil na Natillu.
"Co Hunter? Už může zase lovit?" zeptal se.
"Ještě občas kýchne, ale už se z toho dostal. Zítra už by na jednu výpravu jít mohl." Lavril kývla, ale pořád jí v hlavě zněl Hunterův náhlý cynický hlas. Teď to ale nehodlala řešit. Zatřepala hlavou, poděkovala Natille a společně s Takim se protáhla ven z loveckého doupěte.

Už se pomalu stmívalo a všichni vlci se trousili zpátky do tábora. Když přišel Rony jako poslední z Hlavní hlídky, svolala smečku na jídlo.
Když byli všichni po krmení a jen leželi opodál a čistili si srst, vyskočila Lavril na Hlavní skálu. Taki ji následoval.
"Vlci! Svolávám shromáždění!" zavyla silným hlasem a vlci její smečky se postupně zvedli a posedali si pod Hlavní skálu.
"Dneska s vámi chci rozhodnout, zda přijmeme do naší smečky Bayu, vlčici, která nemá smečku, ale hledá ji stejně, jako jsme ji hledali my... Chci slyšet váš názor."
"Ať nejdřív ukáže, co umí!" promluvil po chvíli Golden Darkness.
"Dobrý nápad!"
"Správně!" ozývalo se ode všech. Beta je utišil mávnutím ocasu.
"Zatím se ještě zotavuje ze zranění. Souhlasím s vaším návrhem. Až bude zdravá, vyzkoušíme její schopnosti."

Baya se plížila lesem, vyhýbala se nízkým větvím a překračovala zasněžené kameny. Opatrně pokládala jednu tlapku za druhou tak, aby sníh ani nezašustil. Sice ji neviděla, ale cítila přítomnost Dark Snow, nejvyšší lovkyně, která měla za úkol ji hlídat a kontrolovat ji při lovu. Nezklamu je! Říkala si. Stane se ze mě ta nejlešpí lovkyně téhle smečky! Náhle se zastavila. Do nosu ji totiž prašitla čerstvá vůně veverky, malého zrzavého zvířátka. Chytila směr pachu, otočila se za ním a plížila se dál. Pak ji uviděla. Malé zvířátko sedělo na zemi ve sněhu a ohlodávalo jakousi plodinu. Baya se víc rozkročila zadníma nohama, aby měla dlouhý odraz, ještě jednou vyměřila vzdálenost a skočila. Vyhodila společně se sebou do vzduchu i spršku sněhu. Veverka sebou mrskla a dvěma dlouhými skoky odběhla na strom.
"Počkej!" zavyla rozčileně vlčice. Nevyrovnala ale skok a bolestivě se uhodila hlavou do stromu, po kterém veverka vyšplhala vysoko nahoru. Baya zacouvala a třepala hlavou, protože nárazem se jí na hlavu sesypala hrstka sněhu. Baya se naštvaně podívala nahoru a zavrčela. Tohle nemá cenu, řekla si a odešla hledat jinam.
Nakonec se pyšně vracela do tábora s dvěma rejsky, jedním hrabošem a dokonce s jedním, ač vyhublým a malým, králíkem. Napjatě sledovala Darow, která podávala hlášení Alfě. Co když jí poví o tom, jak jsem narazila do toho stromu? Ptala se sama sebe. Když viděla, že se k ní Alfa blíží, hrdě se postavila a čekala.
"Darow mi pověděla o tvém výkonu, Bayo," Baya nedočkavě natahovala uši, aby jí neuniklo ani slovíčko, "A přimluvila se, aby ses stala lovkyní naší smečky."

Další kapitola za námi!
V médiích je Hunter, když se vysmíval Lavril.
Pro ty, kdo se v příběhu ještě neobjevili: Nebojte, samozřejmě, že tu budete! Jen jsem nemohla všechny nacpat do jedné kapitoly, no. xD
Jinak se nezapomeňte podívat na mou novou "knihu", kde mě můžete poprosit o obal pro vaši knihu!