Midnight Moon Pack [CZ]

Kapitola 8.

 A mířili přímo proti Crystal. Ta se co nejrychleji zvedla a za prvních paprsků Ohnivého Vlka uháněla varovat svou smečku před vetřelci.

Lavril si zrovna protahovala přední tlapy, když jí do náruče skočila udýchaná Crystal.
"Co se stalo?" zeptala se jí Lavril starostlivě. To už se přišel podívat i Taki a pohotová Darow.
"Já... Heh... Heh... Cizí!... Vlci..! U jezela!... Jdou sem!" vyhrkla z plných plic. Byla opravdu hodně rozrušená, protože znovu šišlala, čehož se v poslední době skoro zbavila. Crystal se skoro nemohla nadechnout, a tak Lavril jen kývla, olízla jí hlavu a poručila Darow, ať ji odnese do bezpečí. Mezitím s Takim zaujala bojový postoj a napnula svaly. Už dávno před tím, než na mýtinu vtrhli vetřelci, je Lavril ucítila. Byla připravená.
Než se černý vlk vpředu, očividně vůdce téhle skupiny, stihl nadechnout a promluvit, předběhla ho Lavril.
"Kdo jste a co tu chcete?" zeptala se tvrdě, ale klidně. Po jejím pravém boku stál Taki a vlevo Darow a Natilla. Vlčata jsou snad v bezpečí, pomyslela si Lavril.
Černý vlk se zastavil a chvíli si Lavril měřil nečitelným, ale chytrým pohledem.
"Jsme malá smečka vlků a hledáme území." řekl prostě. Lavril kývla.
"Nechci vás zklamat, ale tady už je obsazeno. Jděte hledat jinam." Lavril se podařilo udržet si klidný a docela i vlídný tón. Černý vlk nevypadal nijak krutě, a nechtěla si hned udělat nepřátele. Naopak, připadal jí rozumný, ale nechtěla udělat chybu. Důvěřuj, ale prověřuj.
"Jmenuji se BlackHeart a jsem vůdcem této smečky. Jak se jmenuješ ty, vlčice?"
Mluvil slušně, a tak se Lavril rozhodla, že se zachová stejně.
"Já jsem Lavril. Jsem Alfa mojí smečky." představila se a zachytila Takiho rychlý a trochu pobavený pohled.
BlackHeart kývl a rozhlédl se po Lavrilině území. Potom beze slova začal očuchávat stromy a vůbec nevypadal na to, že by se mu chtělo odejít.
"Pokud už nemáte nic jiného na srdci, chci, abyste odešli. Tohle teritorium je naše." připoměla mu Lavril. BlackHeart promluvil, aniž by se na ni otočil.
"Jste tu noví, že? Vaše pachy moc staré nejsou. Není vás moc, že?" vyzvídal. Lavril se napřímila.
"Ano, jsme. Ale i tak je toto území naše, BlackHearte. Co se týče našeho počtu, vyhovuje nám to." BlackHeart vypadal, jako by ji vůbec neposlouchal.
"Je vás šest. Z toho jen jeden samec a dvě vlčata... Nás je taky šest. Ale všichni dospělí, silní..." při poslední větě se na Lavril otočil a vyzývavě jí koukal do očí.
"Odejděte." Lavril začala docházet trpělivost.
"Poslyš, Lavril... Máme za sebou dlouhou unavující cestu a tohle území se mi opravdu hodně zamlouvá... Buďto odejdete dobrovolně a nic se vám nestane, nebo se se mnou budeš muset utkat." zavrčel jí poslední větu do obličeje. Lavril na chvíli ztratila slov. Co si to dovoluje?! Kdo si jako myslí, že je?! Prudce udělala krok dopředu.
"Neodejdeme! Tohle území je naše!..." nestihla ani doříct myšlenku a BlackHeart už jí skočil do řeči.
"Ano? Pak tedy tě musím upozornit, že jsem silný válečník... A ty jsi nezkušená, mladá vlčice. Opravdu to chceš podstoupit?" skoro se jí vysmíval do obličeje.
"Za jakoukoliv cenu." zavrčela nazpátek.
"Lavril..." ozval se tiše Taki, ale Lavril ho umlčela švihnutím ocasu.
"Čestný boj. Jen ty a já. Kdo prohraje, odtáhne se svou smečkou pryč." vrčela Lavril výhružně a svaly se jí plnily energií.
"Domluveno." přitakal BlackHeart. Ještě než se každý rozešel na jednu stranu, BlackHeart znovu promluvil.
"A chci, aby u tohoto boje byli všichni. I z tvé smečky, Lavril." Lavril zvedla hlavu.
"Jak je libo." řekla a kývla na Natillu, aby doběhla pro Ronyho a Crystal.

Po chvíli už všichni vlci z obou smeček seděli ve velkém kruhu okolo BlackHearta a Lavril. Rony a Crystal seděli vedle mladé bílé vlčice z BlackHeartovy smečky, a tiše s ní komunikovali. Ta je jen tichým hlasem něžně chlácholila.
Lavril se naposledy před bojem podívala na Takiho. Ten strnule seděl a s doširoka otevřenýma očima ji sledoval. Lavril na něj jen povzbudivě mrkla a otočila se čelem ke svému sokovi.
Oba soupeři počkali, až se obecenstvo utiší. Lavril čekala na první úder.
BlackHeart zaútočil téměř okamžitě. Z tlumeným vrčením vystartoval po Lavrilině přední noze, ale ona jen hbitě uhnula. Obnažila zuby a výhružně na vlka zavrčela. Ten se rychle otočil a útočil znovu tak rychle, že to Lavril nečekala. BlackHeart se jí zakousl do ocasu. Vlčice vyjekla a vyškubla se mu. Teď útočím já! Vyskočila a plnou vahou skočila černému vlku na záda. Zakousla se mu do ramene, ale BlackHeart byl pohotový. Sice zakňučel bolestí, ale zazmítal sebou tak, že odstředivá síla Lavril odhodila pár králičích skoků daleko. Lavril ani neměla čas se zvednout, když na ni BlackHeart znovu dorážel. Tentokrát byla v nevýhodě, protože ležela na zemi na zádech a nezbylo jí nec než se bránit. Černý vlk ji silnou tlapou přišpendlil k zemi a vrčel jí do obličeje. Lavril sebou ale silně škubla, což vlka překvapilo, a levou tlapou ho švihla do obličeje.

BlackHeart se stáhl a Lavril už stála na nohou. Nečekala ani chvíli a vyskočila do vzduchu. BlackHearta ovšem napadlo to samé. Srazili se ve vzduchu s burácivým vrčením. Lavril BlackHearta popadla předními tlapami v podpaží, on ji za krk. Oba spadli na bok, ale Lavril se rychle překulila a držela BlackHearta pod sebou. Ten se ale ještě nevzdával a nakonec museli přihlížející vlci uhýbat zmítajícímu se klubku srsti, drápů a zubů. Lavril opět ležela uvězněná pod Blackovými tlapami. Byla příšerně vyčerpaná, ale nehodlala se vzdát. Teď ne. S vypětím posledních sil se zakousla vlkovi do tlamy a tím ho převalila na záda. Na nic nečekala a praštila ho tlapou do nohy a na završení se mu vší silou opřela nohama o krk. BlackHeart jen prudce oddechoval, sice stále ještě vrčel, ale nevypadal, že by chtěl znovu útočit.
"Vyhrála jsi." řekl poraženecky. Lavril nebyla taková, že by se vyžívala v prohrách a ponížení někoho jiného, a tak se od něj rychle odtáhla a těžce dosedla. Vyplazila jazyk a naklonila hlavu. Chvíli bylo ticho, ale pak její smečka začala provolávat její jméno a jásat. Zatímco se BlackHeart sbíral ze země, Lavril se ohlédla po své smečce. Rony s Crystal se točili dokolečka s rozjasněnýma očima a skákali okolo bílé vlčice s BlackHeartovy smečky. Bílá vlčice kupodivu ani nevypala nějak moc zklamaně.
"Bojovala jsi dobře, Lavril." uslyšela zepředu a otočila se. BlackHeart si proti ní protahoval svaly a odpočíval. Lavril uctivě sklonila hlavu.
"To ty také, BlackHearte. Bylo mi ctí se s tebou utkat." odvětila.
"Ne, to mně. Jsi dobrá válečnice. Jsem si jistý, že tuto smečku povedeš a ochráníš dobře. Nemusíš se bát, splním, co jsem slíbil. Odcházíme." poslední slovo patřilo jeho vlkům, kteří se smutně zvedali ze země. Lavril ucítila na tváři Takiho teplý jazyk. Na chvíli přitiskla čumák k jeho krku.
"Byla jsi tak statečná." zašeptal.
"Ne, Taylor, neodcházej! Vždyť se z nás teprve stali kamarádi!" uslyšela Lavril malou Crystal. Odpověděl jí druhý, měkký hlas, který patřil bílé vlčici, které si Lavril všimla už na začátku.
"Taky jsem vás ráda poznala. Ale musím jít. Měli byste být pyšní na vaši Alfu. Bojovala statečně. Kdo ví, třeba se ještě někdy shledáme." odpověděla jemně, ale zároveň smutně a otočila se k odchodu. Lavril z toho bylo teskno, takhle vidět jak své tak cizí vlky. Hlavou jí blýskla myšlenka. Postavila se a zavolala: "BlackHearte!"