Král a klaun [KOREKCE]

1 - Divadlo Klišé

„Čím víc roste politika s nuda s ní spojená, tím víc se lidé hrnou do podniků menších společností, jakými jsme i my - kočovné Divadlo Klišé, k vašim službám,"
mladá slečna s kudrnatými vlasy uhlové barvy ukončila svůj proslov a předala slovo okouzlujícímu mladíkovi po jejím boku.

„U nás si můžete dopřát kvalitních národních her, zkušených herců, dokonalého scénáře a skvělého trávení vašeho času. Nově příchozí zdraví Divadlo Klišé, které vás dnes večer zve na kvalitní protiválečné vystoupení s názvem Králova Posedlost Rumem! Zváni jsou všichni ti, kteří jsou ochotni přispět jakoukoliv částkou od pěti do dvaceti kecků."

Odmlčel se. Svůdně mrknul na náhodnou slečnu v publiku: ,,U Vás udělám výjimku, zlatíčko. Pro Vás je toto vystoupení zdarma."

Náhodná slečna rázem omdlela a s ní i několik dalších, které se domnívaly, že Robin mluví na ně. Herečka po jeho boku, Juliet, se jeho teatrálnímu projevu jen uchechla a zatáhla jej za červenou oponu divadla, kde na ně již čekali ostatní herci.

,,Nebylo to špatné, ale určitě je, co zlepšovat," okomentoval jejich vystoupení Rufus - starý mrzutý režisér, který nikdy nebyl s ničím dost spokojený. Neustále si na něco stěžoval - to je moc rychlé, moc nahlas, není tam dost kulisů, máme špatné obsazení. Prostě pořád něco. Celé divadelní společenství ho mělo často plné zuby a většina z nich se mu při každé příležitosti vyhýbala pořádně širokým obloukem.
I když jej však neměli zrovna v lásce, nemohli jej jen tak vyhodit. Co by si počal, chudák stařík? Vždyť by umřel hlady, v zimě umrzl. A navíc, kde by divadlo našlo tak dobrého režiséra, jako byl Rufus?

,,Přece to nebylo tak špatné," protestovala Max, která vyšla zpoza rohu. Oblečena byla jako vždy v jednoduchých hnědých šatech po kolena, protkaných barevnými látkami, s hlubokým výstřih ve tvaru V. Kolem krku jí visely barevné korále, kolem zápěstí třpytivé kamínky a v uších se jí houpaly velké zlaté kruhy. Blond vlasy si smotala do drdolu, ze kterého jí vypadávaly malé duhové copánky.

Je prostě okouzlující, pomyslel si Robin. Jako vždy.

,,Špatné to nebylo, ale nebylo to ani dobré," zamračil se Rufus s tužkou za uchem. Kritik. Bílé krátké vlasy se mu ježily. Neměl Max rád a nijak to neskrýval. Je tak nafoukaná, pohodu milující slečinka. Dělá akorát problémy. Vyhodit ji ale nemohl, byla to přece jen nejlepší herečka Divadla Klišé. To na její hry diváci nejvíce chodili, což jej štvalo asi ze všeho nejvíce.

,,Nemůžeš být pořád tak mrzutý, Rufe," zamračila se Max a zhoupla se na patách. ,,Tvoje mrzutost a neustálá nenávist táhne naše divadlo k zemi. Hry, na které se lidé hrnuly nejvíce, již nejsou tak oblíbené."

Juliet si odfrkla: ,,Navíc jsi většinu těch oblíbených zrušil."

,,Ty se do toho nepleť!" Zabručel starý pán, pohrával si s tužkou a snažil se zadržet narůstající agresi. Juliet zvedla ruce v obraném gestu a dál se věnovala šití nového kostýmu.

,,Tahle doba už není to, co bývala. Časy se změnili a období klidu se pomalu hroutí. Čeká nás válka, proboha! Válka, která neskončí za rok nebo za dva, ale bude trvat možná desítky let!" Rufus s nevídanou prudkostí vstal, tužka prudce dopadla na stůl. Omylem si roztrhl dlaň, ale nevěnoval tomu žádnou pozornost. Rázoval od rohu k rohu, z jeho rány odkapávala krev, v každé z rudých kapiček se odráželo světlo olejové lampy.
Všichni přítomní jej napjatě sledovali.

,,Pokud budeme dál hrát protestantské hry, akorát to zhoršíme. Navíc," oddechnul si a zastavil se na jednou konci přívěsu. Obrátil se k přihlížejícím čelem. ,,Popudit si proti nám samotného krále by bylo to poslední, co bych chtěl."

Herci, kulisáci a všichni shromáždění sklopili zrak. Nechtěli se dívat do těch starých, avšak nelítostných, očí, ve kterých neznačilo nic než ledová pravda.

Rufusovo čelo se zamračeně nakrabatilo, zabručel: ,,Dnešní představení se ruší," a s hlasitým bouchnutím dveří opustil přívěs.

Proti jeho vůli nikdo neprotestoval. Přeci jen měl pravdu. Tím, že budou svými drzími představeními protestovat proti králi a politice válku neodvrátí, jen urychlí.

,,Já...," promluvila Juliet, ,,asi se půjdu projít," a opustila přívěs.

,,Já už taky musím," odešel Robin.

,,Taky jdu," to byla Max.

Místnůstku nakonec opustili všichni. Jediný, kdo se sem po chvíli vrátil byl starý režisér, který přišel napsat další hru, která nahradí Královu Posedlost Rumem.

.
.
.
.
.
.
.

Pokračování příště...